Přes Evropu se žene další vlna veder a miliony firem a domácností se spoléhají na klimatizace. Ty však znatelně zatěžují rozvodnou síť, a navíc přebytečné teplo vypouštějí do rozpálených letních ulic.
„Vídeň proto už patnáct let provozuje dálkové chlazení, investuje do něj miliardy korun a do pěti let chce rozšířit síť v celém centru,“ říká pro deník Metro mediální zástupce Zahraniční kanceláře města Vídně Martin Landa.
Letošní červen pod Alpami se podle rakouských záznamů stal čtvrtým nejteplejším od počátku měření. Přímo ve Vídni během minulého měsíce vyšplhala teplota celkem dvanáctkrát nad třicet stupňů Celsia. Podle zástupců rakouského hlavního města se v posledních třiceti letech zdvojnásobil počet tropických dnů. Společně s tím dlouhodobě narůstá poptávka po klimatizaci.
Speciální potrubí
„Náš systém dálkového chlazení funguje na podobném principu jako dálkové vytápění z tepláren v zimních měsících. Dálkové chlazení využívá vodu ochlazenou na pět až šest stupňů Celsia, kterou ve speciálním potrubí rozvádí přímo k zákazníkům nebo do chladicích výměníků jednotlivých budov,“ popisuje Landa a dodává: „Do městských centrál se poté vrací ohřátá voda. Ta se zde opět ochladí, a to za využití studené říční vody, ve výměnících napojených na zdroje odpadního tepla nebo na systém dálkového vytápění, které v letních měsících nabízí nevyužitou kapacitu.“
Dálkové chlazení nyní městský energetický podnik rozvádí do 180 budov, s celkovým výkonem dvě stě megawattů. Podle Wien Energie dosahují vysoce efektivní chladicí centrály úspory padesát procent CO2 a sedmdesát procent energie v porovnání s tradičními klimatizačními jednotkami. Díky centrální výrobě chladu navíc z rozpálených ulic mohou zmizet soukromé přístroje vypouštějící přebytečné teplo dále do okolí.
„Pro letošní letní sezonu Vídeň uvedla do provozu novou chladicí centrálu u Stubenringu v centru města vedle Dunajského kanálu. Nové zařízení s výkonem 15 megawattů zvládne vychladit stavby o podlahové ploše kolem tři sta tisíc metrů čtverečních, například blízkou víceúčelovou budovu bývalé poštovní centrály, univerzitní archiv a několik hotelů v okolí. Později se připojí i muzea,“ míní Landa. „Do roku 2025 chceme dostavět vnitřní okruh dálkového chlazení, v podobné trase jako známá okružní Ringstraße. Do roku 2030 se také chceme stát hlavním evropským městem dálkového chlazení,“ doplňuje městský radní pro hospodářství Peter Hanke.
Zelená Praha
České hlavní město ani jeho vedení o zbudování velké klimatizace pro město zatím neuvažují. Existuje ale takzvaný zásobník adaptačních projektů, který je v současnosti připraven na období od roku 2020 do roku 2024. Jde o projekty zaměřené hlavně na péči a obnovu takzvané modrozelené infrastruktury. Zjednodušeně řečeno jsou tedy středobodem zájmu hlavně vodní plochy a veřejná zeleň včetně městských lesů a sadů. Jejich existence sama o sobě město ochlazuje. Tento fakt potvrzují i mapy pražských tepelných ostrovů. Jak potvrzují i data pořízená zařízením umístěným na Mezinárodní kosmické stanici ISS, více horká místa jsou v Praze tam, kde jsou velké střechy a beton. V parcích a nezastavěných místech nikoli.
