„K úbytku květnatých luk došlo během druhé poloviny minulého století na převážné části republiky, a to hlavně z důvodu rozorávání,“ uvedla mluvčí kraje Nikola Birklenová.
Mnoho luk také postupně nahradily pastviny. „Ne všechny luční druhy snesou pastvu, protože tak dochází k jinému druhu narušení než sečí,“ odůvodnil botanik Petr Chytil z Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. „Obrovským problémem jsou ale i příliš časté zásahy a sečení, což naprostá většina druhů nezvládne.“
V posledních letech se v kraji místa opětovně zatravňují. „Většinou se však jedná o druhově chudší směsi trav a jetelů,“ konstatovala Birklenová. „A právě tento způsob obhospodařování vedl ke snížení rozmanitosti druhů.“
Ztrácejí se i šalvěj s chrpou
Postupně tak vymizely druhy, které byly v minulosti běžné. „Jedná se zejména o šalvěje, kopretiny nebo například chrpy,“ vyjmenovala Tereza Štochlová z Českého svazu ochránců přírody.
„Většina těchto druhů nejsou trvalky, ale víceletky. To znamená, že když je nenecháte dozrát, začnou postupně ubývat nebo úplně vymizí,“ doplnil Chytil. „Zaznamenal jsem také úbytek zvonku rozkladitého, který byl dříve velice hojný.“
S těmito druhy rostlin je úzce spojen také výskyt některého hmyzu. „Jedná se zejména o opylovače, mezi které patří hlavně včely a motýli,“ vysvětlila Štochlová.
Ochránci přírody sbírají semena
Druhově chudší louky jsou navíc méně odolné. „Hůře zvládají klimatické změny, se kterými se momentálně potýkáme,“ přiblížila Štochlová. „Je to způsobeno tím, že rostliny, jež na nich nyní rostou, nejsou přizpůsobené podmínkám dané lokality.“
V současnosti se o záchranu květnatých luk snaží Český svaz ochránců přírody. „Hledáme co největší množství původních luk, kde sbíráme semena rostlin, jež se na nich vyskytují,“ okomentovala Štochlová.
Ze získaných semen pak vznikají speciální druhy osiva. „Vytváříme osiva přímo pro daný region, což znamená, že se osívají pouze v nejbližším okolí luk, kde jsme semena sbírali,“ řekla Štochlová. „Rostliny budou tím pádem podmínkám dané oblasti přizpůsobené a zachová se druhová i genetická rozmanitost. Navíc máme v plánu zvyšovat i pestrost trávníků ve městech.“
Důležitá role zemědělců
V Moravskoslezském kraji se ráz květnatých luk zachoval především v předhůří Beskyd a Jeseníků. „Většinou se alespoň částečně nachází na území chráněných krajinných oblastí. Důvodem je ale také způsob hospodaření, a to pastva,“ konstatovala Birklenová.
Květnaté louky, které se nachází ve volné krajině, totiž nejsou nijak chráněné. „Jsou součástí takzvaných trvalých trávních porostů a jejich péče je závislá na vlastníkovi, tedy zemědělci,“ vysvětlila mluvčí. „Záleží na jeho přístupu, způsobu a možnostech hospodaření.“
Kraj tak pečuje pouze o část území, na kterém se tento druh luk nachází. „Jedná se o přírodní památky a přírodní rezervace, z nichž některé jsou cenné právě díky jejich botanické pestrosti,“ dodala Birklenová. „V těchto lokalitách čekáme se sečí až po vysemenění a upřednostňujeme ruční setbu, aby tyto oblasti zůstaly zachovány.“
