Když Rusové napadli Ukrajinu, místní politici odložili neshody a vytvořili proti Kremlu jednotnou frontu. V zemi, kterou od nabytí nezávislosti sužovaly politické rozepře, korupce či snahy o ovlivňování ze strany Moskvy, to bylo pozoruhodné. Nyní, na začátku šestého měsíce války, se ale mezi ústřední vládou a lokálními vůdci začínají opět objevovat trhliny.
Regionální lídři se podle listu The Washington Post (WP) obávají, že kabinet ustupuje od slibů, že udělí místním samosprávám větší pravomoci.
„Během války se na Ukrajině začínají rozvíjet autokratické tendence,“ prohlásil v červenci Borys Filatov, starosta Dnipra. Město na jihovýchodě země se stalo klíčovou cestou pro zbraně i humanitární pomoc směřující na východní frontu. „Válka nedává právo uzurpovat si moc. Nepotřebujeme nového Putina,“ myslí si Filatov o Zelenského vládě.
Podle Filatova, jenž úřad zastává od roku 2015, starostové byli v první linii obrany měst a chtějí mít větší kontrolu nad obnovou svých komunit.
Filatovovi se podle magazínu Politico podařilo v Dnipru od začátku války vybudovat efektivní obrannou a logistickou síť. Navázal také partnerství s Ósakou či Kolínem nad Rýnem, která spolu s dalšími zahraničními městy dodala třicet sanitek a další vybavení.
Myšlenka jednoty musí zůstat silná
„Aby Ukrajina vyhrála válku, musí být postavena na myšlence, že starostové nejsou konkurencí, ale součástí týmu. Na myšlence, že existuje centrální velení, ale místní samosprávy mohou řešit problémy, jak uznají za vhodné,“ domnívá se analytička Orisja Lustevičová z think-tanku Chatham House.
Ukrajinští starostové se podle ní dříve tradičně spojovali s vládnoucí stranou, aby získali výhodnou pozici. Řada z nich podporovala bývalého promoskevského prezidenta Viktora Janukovyče i jeho nástupce Petra Porošenka. V posledních letech se však někteří starostové rozhodli raději vytvořit své vlastní politické strany a aliance.
Starosta Dnipra Borys Filatov:
Just about everything these days passes thru Dnipro: Western arms rushed to the front, military reinforcements, humanitarian aid, and more. Dnipro Mayor Borys Filatov is key to making sure it all goes smoothly. I dropped in on him en route to the Donbas. https://t.co/AT8WSXGL6O https://t.co/lsZuukdZNO
Lustevičová připomíná, že Zelenského strana Sluha lidu dopadla v místních volbách v roce 2020 špatně. Ačkoli rok předtím si zajistila většinu v parlamentu, nezískala křeslo starosty v žádném větším městě. Zelenského kandidátovi se nepodařilo zvítězit ani v Kryvém Rihu, prezidentově rodném městě.
„Nemůžeme jen čekat, co dostaneme“
Starostům podle WP rovněž vadí, že ústřední vláda vytvořila napříč územím regionální vojenské správy, jejichž moc často nahrazuje moc civilních samospráv. Regionální lídři se domnívají, že vědí lépe, co jejich voliči potřebují a kam je zapotřebí pomoc směřovat. Mnoho z nich se proto podobně jako Filatov snaží navázat vlastní mezinárodní partnerství.
Mezi nejhlasitější kritiky Zelenského patří Vladyslav Atrošenko, starosta Černihivu u hranic s Běloruskem. Také on od začátku války shromažďuje pomoc. Atrošenko v červenci obvinil Zelenského, že se ho jeho tým snaží zbavit moci. „Místo útoků nepřítele nyní naše město čelí útokům vašich podřízených,“ zaútočil na prezidenta na Facebooku. „Ústřední a místní orgány by měly spolupracovat proti nepříteli, ne proti sobě,“ rozohnil se.
Šest dní předtím Atrošenka zadržela ukrajinská pohraniční stráž, když se snažil opustit zemi a zúčastnit se konference ve Švýcarsku o obnově Ukrajiny. Odjezd všem mužům ve věku osmnácti až šedesáti let znemožňuje mobilizace. Atrošenko nicméně tvrdí, že potřebuje vycestovat, aby získal peníze pro Černihiv a do zimy opravil těžce poškozený topný systém.
Starosta západoukrajinského Rivne, pětatřicetiletý Oleksandr Treťjak má pro svého kolegu pochopení. Jeho město zůstalo ušetřeno raketových útoků, stalo se však cílem tisíců vysídlených Ukrajinců. „Atrošenko se snaží přilákat investory, vyřešit problém. Snažím se o totéž. Nemohu jen sedět a čekat, až nám centrální vláda pomůže,“ konstatoval Treťjak.
