„Krajský úřad Olomouckého kraje se ztotožňuje se závěrem NPÚ, že navržená rekonstrukce kláštera je v rozporu se zájmy ochrany kulturně historických hodnot této památky i městské památkové zóny Prostějov,“ uvedla vedoucí oddělení památkové péče krajského úřadu Sabina Soušková ve stanovisku vydaném na začátku května.
Podle ní patří areál kláštera k nejvýznamnějším souborům památek v regionu, když zahrnuje architektonickou, malířskou i sochařskou produkci.
Chátrající klášter Milosrdných bratří |
„I přes nevhodné stavební úpravy ve 20. století má areál stále jednotný a čitelný charakter, jednoznačně danou strukturu a vykazuje vysoký stupeň dochování historických konstrukcí a prvků,“ vysvětlila.
Prostějovský stavební úřad vydal stavební povolení k rekonstrukci již 25. dubna, tedy asi týden před zmíněným stanoviskem krajského úřadu. Ten ovšem zrušil stanoviska stavebního úřadu z listopadu 2021 a února 2022, o něž se povolení opíralo. Na konci července tak celý proces získávání potřebného razítka začal nanovo.
Stavební úřad uvedl, že bude mít do konce srpna nashromážděny veškeré podklady potřebné pro vydání nového rozhodnutí.
Podle Sandry Kolářové z olomoucké pobočky NPÚ neměly plány do bodu, kdy jim oponuje krajský úřad, vůbec dospět.
„Došlo tím pouze k nadbytečnému oddálení potřebné obnovy celého areálu a k nehospodárnému vynaložení úsilí a prostředků všech zúčastněných stran,“ podotkla.
Charita: Je to provozní a stavební sebevražda
Klášter Milosrdných bratří spadá pod Arcidiecézní charitu Olomouc, jež plánuje budovu přetvořit na lůžkové zařízení pro lidi s roztroušenou sklerózou. Její ředitel Václav Keprt pohled krajského úřadu, že jsou plány v rozporu se zájmy památkové péče, odmítá.
„Domluvil jsem se s projekční kanceláří, že podá na úřad podnět k přehodnocení zamítavého stanoviska. Pokud kraj nic neudělá, obrátíme se na nadřízený orgán, tedy ministerstvo kultury,“ prohlásil Keprt.
Úpravy areálu bývalého kláštera by podle Kolářové měly být koncipovány tak, aby nehrozilo poškození nebo snížení jeho kulturně historických hodnot.
„Pokud dotčená stavební památka umožní skloubit nároky zařízení pro lidi s roztroušenou sklerózou s jejími danými limity, pak není důvod využití areálu pro takové účely bránit,“ dodala.
Potřebné opravy památky měla zajistit přeměna na centrum pro lidi trpící roztroušenou sklerózou.
Keprt ale oponuje, že nemá smysl pouštět se do rekonstrukce kláštera v jakékoli jiné podobě, než kterou v současnosti Charita navrhuje.
„Znamenalo by to pro nás provozní i stavební sebevraždu plnou kompromisů. Areál by sloužil lidem, kteří mají jedno z nejtěžších postižení, a v takovém případě si kompromisy nemůžeme dovolit,“ vysvětlil.
Má jít o druhé centrum svého druhu v Česku
Charita podle něj řeší rekonstrukci už šest let a současný návrh je čtvrtou variantou. Cena prací se mezitím postupně vyšplhala na půl miliardy korun bez DPH.
„Jsme pro zachování budov, které za zachování stojí. Ale jestli je někde sto let starý barák ve špatném stavu, který se nedá zrekonstruovat tak, aby mohl plnohodnotně sloužit, tak do toho nepůjdeme,“ zdůraznil Keprt.
Ředitel olomoucké Charity si myslí, že přestavba kláštera na lůžkové zařízení pro lidi s roztroušenou sklerózou je ze všech úhlů pohledu ideální řešení. Jiné smysluplné využití pro klášter nevidí.
„Objekt má skvělou polohu v centru Moravy a je kilometr od dálnice. Stojí uprostřed města, takže komunita bude v kontaktu s vnějším světem. Zároveň je to ale uzavřený komplex, takže tam lidé budou mít dostatek soukromí,“ přiblížil.
Pokud by se plán povedlo uskutečnit, vzniklo by v Prostějově teprve druhé centrum pro lidi s roztroušenou sklerózou v Česku, jež by mělo kapacitu až 65 klientů.
„Obvykle tito lidé končí v ústavech, léčebnách nebo domovech důchodců, kam ale nepatří. Nedostane se jim tam takové péče, jakou by potřebovali,“ konstatoval Keprt.
Přestavba by navíc zachovala původní účel budovy, kde se Charita starala o ty, kteří pomoc potřebovali. Dříve zde byla nemocnice, lazaret, sirotčinec či domov důchodců.
