Díky svým technickým znalostem zachránil již řadu koní a velkých hospodářských zvířat před smrtí. Tomáš Förchtgott vyjíždí ke zraněným zvířatům a poskytuje jim šetrné vyproštění z pastí i bezpečnou přepravu k veterináři.
Jste spoluzakladatelem Koňské záchranky. Čemu se v ní věnujete?
Mým úkolem prvních 10 let byla technika, technologie a způsoby manipulace se zraněnými koňmi.
Kolik zvířat se vám již podařilo zachránit?
Za sebou máme cca 230 technických výjezdů a přeprav. Po technické stránce máme zatím 100 % úspěšnost, z veterinárního pohledu je to kolem 30 %. Je ale potřeba si uvědomit, že vozíme zvířata v opravdu těžkých stavech.
Měl jste vztah ke zvířatům od malička?
Ano, ale jsem „panelákové dítě“, takže to nebylo dost dobře možné. Až s mojí paní, inženýrkou zootechniky, jsem se dostal ke zvířatům blíž.
Co vás přivedlo k tomu, co děláte?
Naši koně. Syn závodil, tak jsem se dostal ke specifikům přepravy v autě a přívěsu i k požadavkům klinik. Jsem také bývalý automechanik a řidič nákladního vozu.
V čem jsou vám koně blízcí?
Na rozdíl od lidí se s nimi domluvím vždy. Jejich velikost, povaha i názor na svět jsou jedinečné.
Bylo pro vás ocenění Laskavec překvapením?
Ano, necítím se totiž klasickým laskavcem v pravém slova smyslu. Nestarám se o opuštěná nebo nechtěná zvířata v nouzi, tak jako spousta jiných, kteří jim musí dát dennodenně péči, lásku a kus svého srdce. Moje činnost je tvrdá, nekompromisní a tak trochu více technická.
Tomáš Förchtgott
Spoluzakladatel Koňské záchranky Tomáš Förchtgott sestrojil mechanismus, díky kterému dokáže zraněné koně šetrně dostat z pasti, a zachránit jim tak život. Již 13 let vyjíždí ke zraněným, týraným i uvízlým hospodářským zvířatům a do budoucna plánuje šířit osvětu mezi veřejností, která často může velkým zvířatům v nouzi sama pomoci, pokud bude vědět, jak na to.
Autorský článek Venduly Čermákové
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Lidé jsou křehcí jako sníh a každý z nás potřebuje občas místo pro sebe. To se ve své prvotině…