Vrchní soud tak zamítl odvolání obžalovaného. Rovněž potvrdil trest propadnutí majetku a náhrady škody ve výši přes 197 milionů korun a čtyřletý zákaz činnosti, o což šlo odsouzenému zejména. Zároveň musí podstoupit psychiatrické léčení patologického hráčství.
Muž u majetkových trestů argumentoval tím, že jejich uložením bude trpět bývalá manželka a jeho rodina. Zajištěny mu totiž byly nemovitosti či pozemky ve velkém rozsahu. „Argumentace v tomto ohledu je zcela lichá,“ uvedl předseda senátu Ivo Lajda.
Podle něj krajský soud dospěl ke správnému rozhodnutí, aby případný prodej majetku z uložených majetkových trestů byl v režii státu. Docílit by se tím mělo toho, aby se prodal za maximální tržní cenu, která by mohla v nejvyšší míře sanovat škodu poškozené firmy. „Bylo by nemorální, aby z tohoto majetku byly sanovány potřeby jiných osob než poškozeného,“ doplnil Lajda.
Na transakce nepřišli ani auditoři
Systém trestné činnosti byl jednoduchý. Podle obžaloby Sukup od roku 2012 převáděl milionové částky z účtu společnosti VVM-IPSO na své konto, odtud pak na účet v sázkové kanceláři, kde sázel na výsledky. Když vyhrál, vrátil nelegálně půjčenou sumu firmě a nechal si jen čistou výhru.
Jenže když začal prohrávat, peněz se mu nedostávalo, a proto si začal půjčovat opětovně a stále více. Znalec uvedl, že se obžalovaný stal patologickým hráčem.
Účetnictví zkresloval obratně, na jeho nezákonné transakce nepřišli ani auditoři. Během let z účtu převedl podle obžaloby 288,4 milionu korun. Přibližně třetinu průběžně na účet firmy vrátil. Reálná škoda, která tak společnosti vznikla, dosahuje přes 197 milionů korun, kterou nechal soud obžalovanému uhradit.
Pod trestní sazbu soud jít nemohl
Obhajoba apelovala na Vrchní soud, aby zvážil uložení trestu propadnutí majetku. Podle obhájce by měl soud přihlédnout ke specifiku případu, k tomu, že nedošlo k osobnímu obohacení obžalovaného a také k tomu, že výchovný dopad uloženého trestu by mohl být na obžalovaného zcela opačný.
Podle žalobce naopak pro uložení majetkových trestů byly splněny všechny podmínky jako je závažnost trestného činu, jeho okolnosti i poměry pachatele.
Soud potvrdil i výši trestu. Vzhledem k mimořádně vysoké škodě už krajský soud nemohl ani po přiznání viny obžalovaného přistoupit k mimořádnému snížení trestu pod hranici trestní sazby, uložil mu tak trest v polovině sazby a zařadil ho do mírnějšího typu věznice.
