Harper Marloweová (evidentně však nemá nic společného ani s Harper Lee, ani s Philem Marlowem) prožila nedávno manželskou krizi, která vyústila v tragédii. Coby běloška měla afroamerického manžela, nicméně Alexe Garlanda nemůžeme vzhledem ke konceptu rozhodně podezřívat z nějaké snahy o korektnost. Ač jím byla citově vydírána, dává si za vinu to, co se přihodilo. Řekne si tedy, že bude nejmoudřejší vyrazit do vesnice jménem Cotson, která leží v hrabství Hertfordshire. Tam si pronajme barák. Aby přišla na jiné myšlenky, bude podnikat výlety do přírody, a když ji předpadne potřeba si popovídat, zavolá spolehlivé kamarádce Riley.

Jenže, protože víme, že se pohybujeme v žánru hororu a fantasy, tušíme, že už jenom ten barák může skrývat nějaké zlověstné tajemství. Nicméně Men může být částečně i podobenstvím, jelikož nabízí různé možnosti interpretace. Přitom není nejmenších pochybností, že některé můžou být na hony vzdálené autorově původnímu tvůrčímu záměru. Přeci jen se občas až přílišně nechává unášet spíše artovými postupy. Zároveň zamrzí, že v úplném finále (tj. nemám na mysli tu rozříznutou ruku) odbočíme od atmosférického hororu k body hororu. A zamrzí to i přesto, že by za tuhle sekvenci Garlanda jistě pochválil i klasik subžánru David Cronenberg.

 










 

Tvůrce filmu Men, což může znamenat jak „muži“, tak „lidé“, si už dlouhé roky ujíždí na entitě zvané Green Man, který symbolizuje znovuzrození. Sice se objevuje i v kostelích, avšak jeho vzhled vybízí ve větší míře k zařazení kamsi mezi pohanská božstva. Právě symbolismus nejen s ním spojený hraje při sledování tohoto počinu vcelku zásadní roli. Ve výsledku i negativní, protože neznalost informací o tomto „Zeleném mužíčkovi“ nechává prostor pro tu zmíněnou vlastní interpretaci, které se samozřejmě nemusíme vzdát ani tehdy, kdyby nám Garland krůček po krůčku vysvětlil všechny svoje záměry. Nemá smysl se zabývat otázkou, jak by to dopadlo, kdyby se inspiroval kterýmkoli mýtem či povětstí z této knihy, protože to by byl docela jiný film.

V Men všechny muže ve vesnici ztvárňuje stejný herec Rory Kinnear – ať už se jedná o férového (pokud ho nesrazíte autem) pronajímatele Geoffreyho, klučiny s ženskou plastovou maskou na obličeji, co si chce hrát na schovku, nebo poldy, u kterého jenom čekáme, že mu zpoza rohu v případě potřeby vyběhnou na pomoc Nicholas a Danny. Na první pohled nemusí být tenhle fakt ohledně stejného herce znatelný a vlastně ani důležitý (ostatně ani hlavní hrdinka si toho nevšimla). Samotné místo totiž svádí k myšlenkám, že se možná nachází za prostorem a časem. To platí obzvláště pro les a starý tunel, který kdyby Harper bývala celý prošla, kdo ví, kam by se dostala. Do jiné dimenze? Jiné galaxie? Do Francie 14. století? Do Teotihuacánu v době největšího rozkvětu? Do samotného pekla? Anebo prostě jenom do sousedního hrabství Bedfordshire?

 










 

Právě pobývání sympatické ústřední postavy s tváří Jessie Buckley (Temná dcera) v tunelu – ještě v době, než si projde svou férovou proměnou z vystrašené v uvědomělou, představuje zřejmě nejlepší a nejpůsobivější moment z celého filmu. V této scéně se sešlo v podstatě všechno – výborná lokace, která do jisté míry odráží její duševní rozpoložení. Dále sehrává výraznou úlohu precizní střihová skladba, kamera i režie, neopomíjející lyrický podtext se záběry na kaluž, podpořenými skvělou prací se zvukem (kapky, ozvěna). Obecně taky nelze nevyznamenat hudbu, kdy jeden z motivů připomene hlásek, který jakoby hlavní hrdince radil cosi jako „Harper, stay calm/Harper, zůstaň v klidu.“

Díky těm bůžkům, téměř konstantnímu mírně znepokojujícímu pocitu, že s prostředím a lidmi není něco v pořádku, a také faktu, že za oběma projekty stojí stejná společnost A24, se nabízí srovnávání se Slunovratem. Nicméně podle mě jest dosti bezpředmětné (to už spíše vzpomeňme na Rosemary má děťátko). I proto, že Ari Aster do určité míry vykrádá vynikající Rituál, zatímco Alex Garland se nedívá doprava, doleva, nahoru ani dolů. Místo toho se drží své vize, u které převládá napětí a zvědavost z finální pointy. Zrovna jako u Pláže podle jeho románové předlohy. Naopak se jedná o obrovský kontrast oproti zmiňované Ex Machině, ve které věci rovným dílem fungují i nefungují a která se tím pádem vydává za něco, čím není.

POZOR NA MOŽNÉ SPOILERY V NÁSLEDUJÍCÍM ODSTAVCI!

Men, ač to tak na první pohled vůbec nevypadá, je ve svém konceptu z výše uvedených důvodů vlastně divácky velmi vstřícný počin. Protože pokaždé si můžeme vybrat z vícero možností, proč se stalo to, co se stalo. Může za všechny ty podivnosti poloha místa (ačkoli na rozdíl od lesů poblíž Burkittsville v Marylandu či Hobb’s Endu, z Cotsonu a do Cotsonu se dá libovolně přijíždět a odjíždět)? Nebo špatné psychické rozpoložení Harper? Nebo bylo něco v pití, které vypila v hospodě? Nebo za všechno může to „smítko“? A co se finále týče, jsem přesvědčený o tom, že po průběžných narážkách utvrzuje v tom, že v téhle vesnici jsme svědky přítomnosti mimozemšťanů!!! O této podívané by se dalo psát ještě dlouho, ale určitě je lepší se na ni podívat. 

FOTO: Aerofilms