Dřív byly stromy v ulicích dekorace, teď nás mají chránit před vedrem. Jenže jsou ve stresu a bez vody

Nedostatek vody v krajině se ve městech projevuje dvojnásob, upozorňují arborista David Hora a dendrolog Josef Souček. Městské stromy se tak necítí příliš dobře. „Ani když zaprší, tak se jim ke kořenům nedostane moc vody. Tím se stromy dostávají do stresu a musí nějak reagovat. Nejčastěji vidíme, že jim předčasně žloutne a opadává listí,“ říká Hora.

stromy ekosystemove sluzby ocekavani mesta voda sucho wellfare Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pracovníci služeb města upravují zeleň v Tyršových sadech v Pardubicích

Pracovníci služeb města upravují zeleň v Tyršových sadech v Pardubicích | Foto: Tomáš Kubelka | Zdroj: město Pardubice

Stromy ve městech nemají prostor pro kořeny a tím pádem ani možnost dostat se pořádně k vodě, vysvětluje dendrolog. „Jako kdybyste byli na opravdu pěkném místě, kde máte všechno, co potřebujete – a najednou vás strčí ze dne na den do kriminálu,“ připodobňuje Souček pocity stromů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Duby, břízy, akáty nebo lípy? Co z toho přežije v ulicích? Z čeho kape lepkavá šťáva? A z čeho lítá pyl? O stromech ve městě s Davidem Horou a Josefem Součkem

„Všechno, co stromy ve městě potřebují, se týká vody. A od jejího nedostatku se se odvíjí všechno ostatní, to, jak strom může fungovat. Odpařovat vodu, ochlazovat svoje okolí, produkovat kyslík a další služby,“ říká v pořadu Bourání Radia Wave.

K tomu se stromy ve městě potýkají s dalšími nepřátelskými vlivy, jako je třeba psí moč. „Když chybí voda, můžou být dopady sekundárních negativních vlivů třeba i větší, než kdyby vodu strom měl,“ připomíná arborista Hora.

Zalévat mladé stromy?

Města se sice snaží některé stromy zavlažovat, a to hlavně v prvních letech po zasazení. „Na to, aby se zalil starší strom ve městě, vlastně není ani připravené to místo, kde je vysazený. Nemáme jak mu ke kořenům dopustit vodu,“ říká arborista Hora.

Klimatolog: Jeden strom vydá za pět klimatizačních jednotek. Teplo uloží do páry a ta se vrátí jako rosa

Číst článek

A ani plastový pytel s vodou u mladých stromů není samospásný, doplňuje dendrolog Souček.

„Víc než cokoli jiného je to doklad toho, že nejsme stromu schopni zajistit zálivku jinak, že ho pravidelně nezaléváme, ale snažíme se hledat instantní řešení, které z mého pohledu nemusí být úplně to nejlepší. Ale když není nic jiného, může to být pomoc,“ uznává.

„Je to taková přirozená touha něco udělat, když je něco špatně. My víme, že se zhoršuje prostředí, že se zhoršuje stav stromů a máme touhu něco udělat. Ale ta opravdu dobrá řešení jsou nákladná a vyžadují dlouhodobou koncepční práci,“ přitakává arborista Hora.

Ekosystémové služby stromů

Od stromů toho ale chceme s postupujícími změnami klimatu víc a víc, říká se tomu ekosystémové služby. Očekáváme, že strom bude dávat stín, odpařováním vody ochlazovat prostředí a také že bude zachytávat prachové částice.

Věda pro děti: Jak dlouho žijí nejstarší stromy a co se dá poznat z letokruhů?

Číst článek

„Nic z toho ale ten strom sám nepotřebujeme. To potřebujeme my, lidé, proto jsou to služby. Ale pokud strom není v dobré kondici, tak nám nepřináší to, co po něm chceme,“ shrnuje arborista David Hora.

„Před deseti dvaceti lety byl strom jakási dekorace ve městě, jeho funkce byla v první řadě estetická. Ale s postupujícími tepelnými výkyvy, vlnou veder a klimatickou změnou se naše očekávání od estetických posunula k těm mikroklimatickým,“ doplňuje dendrolog Josef Souček.

Každý rok povyrůst

Strom, kterému se daří, se pozná podle toho, že každý rok povyroste. „Když je mu trochu hůř, tak přestane přirůstat, ale pořád je zelený a místo toho víc květe a plodí. To je snaha zachovat potomstvo. A potom je ten, kterému je ještě hůř, tomu popadají listy, ale stále plodí a kvete. Ten strom, který je na tom úplně špatně, ten má listy oproti normálu drobné, možná ještě kvete, ale už usychá,“ vyjmenovává Souček.

Některé stromy ve městech už v polovině srpna žlutí svoje listy. „Ty stromy, kterým se daří, jsou teď v srpnu sytě zelené a vypadají jako před měsícem. Ale těm, kterým se nedaří, už začínají pomalu opadávat listy a za dva týdny ho už pomalu nemusí mít,“ upozorňuje.

Ačkoliv je vedro a stromům se moc nevede, závěr Bourání je optimistický. „Stromy jsou přizpůsobivé organismy, a když do nich trochu investujeme, přínosy a zlepšení kvality života bude enormní,“ uzavírá arborista David Hora.

Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.

Karolína Vránková, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme