Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou zprostředkovaná OSN a Tureckem z 1. srpna letošního roku umožnila vyplout z černomořských přístavů již 27 lodím s obilím. „Dohoda položila základy pro trvalé mírové prostředí,“ řekl americkému serveru CNN turecký ministr obrany Halusi Akar.
„Od 1. srpna plulo skrze ukrajinské přístavy 53 plavidel pro zásilky obilí, z toho 27 již z Ukrajiny odplulo zase pryč,“ doplnil Akar při konferenci v istanbulském Společném koordinačním centru po boku generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese. Toto centrum zaměstnává úředníky z Ruska, Ukrajiny, Turecka a OSN. Dohlíží na černomořský export ukrajinského obilí a hnojiv.
Guterres si prohlédl plavilo SSI Invincible II, které pluje pod vlajkou Marshallových ostrovů. „650 tisíc metrických tun obilí a jídla je na cestě zásobit obchody po celém světě,“ uvedl generální tajemník. Loď plula do ukrajinského přístavu Čornomorsk.
Akar i Guterres upozornili na důležitost tohoto vývozu. „Tento vývoz pomůže překonat krizi, která ovlivňuje celý svět. Především sníží ceny potravin,“ sdělil turecký ministr.
Rusko a Ukrajina jsou hlavními světovými vývozci hnojiv. Jde například o močovinu, potaš a různé fosfáty. „V případě nedostatku hnojiv v roce 2022 by v roce 2023 hrozil nedostatek jídla. Vývoz více jídla a hnojiv z Ukrajiny a Ruska je pro budoucí konzumentské ceny a zklidnění komoditních trhů kritické,“ upozornil Guterres.
Dodal, že jsme na začátku dlouhého procesu. „Už jsme ale ukázali potenciál této kritické dohody pro celý svět,“ řekl.
20 milionů tun ukrajinského obilí a kukuřice před uzavřením dohody musely zůstávat v Oděse. Po měsících diplomatických jednání po celém světě se podařilo v srpnu konečně uzavřít dohodu, která zastavila rychlý růst cen obilovin.
Po setkání s ukrajinským prezidentem Zelenským a tureckým prezidentem Erdoganem z minulého týdne ve Lvově Guterres oznámil, že jsou vidět náznaky stabilizace světových potravinových trhů. Později také vyzval rozvinuté státy k pomoci zaostalejším. „Pohyb tohoto obilí tolik neznamená pro země, které si ho nemůžou dovolit,“ varoval minulý pátek v Oděse.
„Je čas na masivní a štědrou podporu rozvojových zemí, ať si mohou nakoupit obilí z libovolného přístavu. Především pak lidé. Rozvojové země potřebují přístup k financování tohoto obchodu, nyní. Potřebují úlevu od dluhů, nyní. Potřebují zdroje k investování pro své lidi, nyní,“ dodal Guterres.
Výkonný ředitel Světového potravinového programu David Beasley varoval, že v akutní nejistotě, zda budou mít jídlo, je v letošním roce 345 milionů lidí. V roce 2019 to bylo 135 milionů. „50 milionům lidí ze 45 zemí světa aktuálně hrozí hladomor. Je potřeba, aby například země z okolí Perského zálivu zasáhly a zabránily katastrofě,“ shrnul Beasley.
Minulé krize s vysokými cenami jídla mezi lety 2007 až 2008 a následně z let 2010 až 2012 podpořily nepokoje po celém světě. Včetně Arabského jara na Středním východě.
Experti na potravinovou bezpečnost varovali před velkým geopolitickým riskem, pokud nebudou podniknuty důležité kroky. „Letos vidíme politickou destabilizaci na Srí Lance, v Mali, Čadu a Burkině Faso. Nepokoje a protesty jsou v Keni, Peru, Pákistánu či Indonésii. Toto jsou jen známky toho, že se věci zhorší,“ upozornil Beasley.
Od začátku války Ukrajina vyvezla deset milionů tun potravin, z toho dva miliony v srpnu. Loni od března do července země vyvezla 19,5 milionu tun potravin, tedy více než dvakrát tolik.
Ukrajina i Rusko patří k největším exportérům obilí. Nemožnost převážet zemědělské komodity přes Černé moře v prvních měsících války vyvolala obavy o zásobování potravinami v chudších zemích, hlavně v Africe a na Blízkém východě.
Související
WHO: Boje v Charkovské oblasti vysídlily přes 14 tisíc lidí
Kreml nečeká průlom od účasti Číny na konferenci o Ukrajině
válka na Ukrajině , zemědělství
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 38 minutami
Manželka syrského prezidenta Asma Asadová trpí rakovinou
před 1 hodinou
Nepřijatelné a absurdní. Itálie se vyjádřila k zatykači na Netanjahua
před 2 hodinami
WHO: Boje v Charkovské oblasti vysídlily přes 14 tisíc lidí
před 2 hodinami
Kreml nečeká průlom od účasti Číny na konferenci o Ukrajině
před 3 hodinami
Finsku dochází s ruskými migranty trpělivost. Žádá EU, aby zasáhla
před 4 hodinami
Supercela v Litomyšli. Bouře způsobila problémy, meteorologové před ní varovali
před 4 hodinami
Extrémní počasí tvrdě zasáhlo Indii. Teploty stoupají ke 47 stupňům, školy zahájily prázdniny předčasně
před 4 hodinami
Ostudný pokus zasahovat do ofenzivy. Izrael se bouří proti plánu ICC na vydání zatykače
před 5 hodinami
Syn svrženého íránského panovníka označil Raísího za masového vraha. Kritizuje světové kondolence
před 5 hodinami
Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta
před 5 hodinami
Úterní počasí: Silné bouřky udeří už odpoledne. Hrozí i rozvodnění menších toků
před 6 hodinami
Biden se postavil ICC: Izraelská ofenzíva v Pásmu Gazy není genocida
před 6 hodinami
Poplatek za vstup do Benátek je žalostné selhání, tvrdí rada města. Počet turistů se naopak zvýšil
před 7 hodinami
Británií hýbe lékařský skandál. Desetitisíce lidí se nakazily krví infikovanou HIV a žloutenkou
před 8 hodinami
Vesmírně zbrojení začalo? Rusko zřejmě umístilo na orbitu zbraň, tvrdí USA
před 8 hodinami
Neapol zasáhlo nejsilnější zemětřesení za 40 let. Itálie upravuje plány evakuace
před 8 hodinami
Íránský prezident Raísí bude ve čtvrtek pohřben ve svém rodném městě
před 9 hodinami
RB OSN zamítla rezoluci o zákazu jaderných zbraní ve vesmíru
včera
Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech
včera
Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku, žádá Litva
Západní spojenci Ukrajiny by měli zrušit omezení na použití zbraní dodaných na Ukrajinu a dopřát Kyjevu více svobody při útocích na cíle v Rusku. V pondělí to během rozhovoru prohlásil litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, informuje agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák