Plot z oblíbené zkratky v Prostějově zmizel, průchod však blokuje skládka

  16:06
Je to bezmála šest let, co prostějovský podnikatel Jiří Marák nelegálně oplotil kus městského pozemku v místní části Domamyslice. Zablokoval tak využívaný průchod podél potoka, což mezi místními vyvolalo vlnu nevole. Plot sice letos konečně odstranil, ale cestu dál blokuje hromada stavebního materiálu, k němuž se nikdo nehlásí.

„Když už se po letech úsilí podařilo odstranit nelegální oplocení, udělal si tam někdo skládku,“ posteskl si Vojtěch Jeřábek ze spolku Prostor Prostějov, který dlouhodobě kauzu zatarasené pěšiny sleduje.

Oplocení zmizelo v návaznosti na to, že krajský úřad loni v listopadu zamítl Marákovo odvolání proti rozhodnutí prostějovského stavebního úřadu, jenž podnikateli neschválil žádost o dodatečné povolení plotu.

„Krajský úřad při přezkoumávání nezjistil v postupu stavebního úřadu žádné procesní ani věcné vady, které by vyžadovaly zásah do tohoto řízení. Napadené rozhodnutí shledal správným,“ napsala Hana Mazurová z odboru strategického rozvoje.

Průchodu podél Čechovického náhonu nicméně dál brání jiné překážky. „Ještě před odstraněním oplocení se za ním nacházely barely a menší množství stavebního materiálu. To pak minimálně od letošního března doplňuje obrovská paleta, pravděpodobně dlaždic,“ popsal Jeřábek.

Velmi úzký prostor mezi paletou a stromem na svahu koryta také ještě nedávno blokovalo chrastí a poházené větve, které už zmizely.

Před cestou nicméně dál stojí cedule „soukromý pozemek – vstup zakázán“.

„Město by dle našeho názoru mělo konat, jelikož jde v podstatě o neoprávněný zábor veřejného prostranství, a skládku by mělo odstranit,“ míní Jeřábek. Spolek Prostor Prostějov podal již v červnu 2020 k městské komisi pro projednávání přestupků podnět k zahájení řízení.

Nový plot se objevil na druhém břehu

Podle Marákova právního zástupce Ondřeje Masopusta podnikateli nepatří ani stavební materiál, ani vydlážděné posezení s ohništěm, které je v místě už několik let.

„Jiří Marák posezení s ohništěm, dlaždice ani barely na uvedeném pozemku ani na žádném jiném sousedícím pozemku neumístil,“ uvedl pro komisi. Ohniště i cedule zakazující vstup se přitom nachází na podnikatelově parcele.

Komise došla k závěru, že přetrvávají důvodné pochybnosti o Marákově vině a řízení v březnu 2021 zastavila. Nelze podle ní potvrdit, že stavební materiál, ohniště nebo výstražná cedule muži patří.

„Tvrzení právního zástupce nelze ničím vyvrátit, neboť nebyl zjištěn svědek, který by obviněného viděl, jak vybudoval ohniště a umístil ceduli se zákazem,“ konstatovala předsedkyně komise Lucie Kuběnová.

Samotný stavební materiál se nenachází na Marákově pozemku, ale na parcele jeho souseda.

„S ohledem na tyto skutečnosti vyslovil správní orgán závěr, že nelze získat naprostou jistotu o tom, že se obviněný skutku dopustil. O jeho vině tedy nemohl rozhodnout a nezbylo než řízení zastavit,“ dodala Kuběnová.

Komise se v záležitosti rovněž obrátila na Úřad pro ochranu osobních údajů kvůli kamerám, jež měly zabírat veřejné prostranství za Marákovým domem.

„Jednalo se ovšem pouze o atrapu kamerového systému, věc tak spadá mimo naši působnost,“ sdělil mluvčí úřadu Milan Řepka.

Plot proti bezdomovcům

Podnikatele Maráka se MF DNES pokoušela kontaktovat e-mailem, na dotazy ale neodpověděl a nebyl k zastižení ani u sebe doma.

V minulosti oplocení hájil tím, že se mu za domem pohybovali bezdomovci, kteří jej obtěžovali a kradli mu věci. Původně usiloval o pronájem veřejného pozemku, později ho chtěl s městem směnit za jiný. Navrhoval dokonce na vlastní náklady vybudovat lávku přes potok a stezku na jeho druhé straně.

„Případ měl nějaký vývoj a myšlenka, že by lidé mohli chodit na protějším pozemku, mě napadla až později,“ vysvětloval tehdy Marák.

V současnosti je ovšem vše jinak. Pozemek na druhé straně potoka, který ze dvou třetin patří Marákovi, je nyní taktéž oplocen a průchod podél Čechovického náhonu tedy není možný ani po druhém břehu.

„My se zabývali hlavně oplocením za Marákovým domem, neboť tudy historicky vedla zkratka k fotbalovému hřišti. Byla oblíbená mezi pejskaři i sportovci. V zásadě je ale problém na druhém břehu úplně stejný,“ komentoval to Jeřábek.

Podnikatel v minulosti žádal o změnu územního plánu. Chtěl přeměnit stezku za domem, tedy plochu označenou jako veřejné prostranství, na plochu smíšeně obytnou, čímž by své oplocení legalizoval. Kritizovanou pátou změnu územního plánu města, jejíž součástí byl i tento návrh, ale v dubnu zastupitelé prozatím odložili.

Autor: