Majoš Zvonek pořádá hudební festival ve Slavičíně patnáct let a sám říká, že letos má že letos má za sebou nejpovedenější ročník. Červencové Karpaty Fest přivezly interprety jako Mirai, Ben Cristovao, UDG či Divokej Bill a měly rekordní návštěvnost.

„Vyplatilo se nám, že jsme akci nepřerušili ani během covidu. Získali jsme si důvěru lidí, letos přijela spousta návštěvníků ze Slovenska nebo z okolí Ostravy,“ popsal Zvonek. „Je poznat, že hlad po živé muzice je pořád velký. A zaujalo mě, že lidé si to opravdu vychutnali a nepřišli si jen vypít pivo. Možná je kultivuje i prostředí, nezaznamenal jsem žádné válející se opilce.“

Vizovický festival Masters of Rock, který se konal po dvouleté covidové pauze, měl vyprodáno. „Během procházek v areálu jsem vnímal obrovské nadšení fanoušků. Užívali si návštěvu festivalu ještě víc než dříve, daleko víc pařili,“ všiml si šéf festivalu Jiří Daron.

Tisíce lidí přišly i o víkendu na tradiční Vizovické Trnkobraní. Zahráli na něm Chinaski, Mirai, No Name, Tomáš Klus nebo Tři sestry. I přesto, že po oba festivalové dny nebylo ideální počasí a také pršelo, pořadatelé byli s návštěvností spokojení.

Slušná čísla větších přehlídek však zároveň kazí plány pořadatelů menších akcí. Ubývá jim návštěvníků, pokles činí odhadem od 30 do 60 procent.

„Festivaly, které dva roky nebyly a už jsou zajeté, jsou na tom dobře. Spousta lidí má na ně doma vstupenku, kterou si koupili ještě před koronavirem,“ uvedl Jiří Kotek z Music clubu Sud Slušovice, který během léta pořádá řadu venkovních akcí a začátkem září přiveze na dostihový areál Škwor.

„Návštěvnost je slabší. Lidé šetří a zvažují, co vidět a co vynechat. Teď jsou u nich v kurzu festivaly, protože dva roky si jich neužívali, a naopak zábav a malých koncertů jsou možná přesycení,“ uvažuje Daniel Šťastný z agentury Happy Team, jež spolupracuje s lokálními skupinami, jako jsou Focus Rock nebo Expo Pension.

Jistotou je český rock

Na festivalech si navíc přijde na svoje prakticky každý posluchač. „Hudebně jsme měli jeden den rock/metalový, druhý spíš popový. A ten první byl více navštívený,“ líčí Zvonek za Karpaty Fest.

„Kluci z kapely Dymytry mi pak říkali, že bylo vtipné hrát a vidět v první řadě holčičky s barevnými copánky. Ale já to beru tak, že je třeba mladým vyšlapávat cestičky k tvrdší muzice. Stylová rozmanitost k tomu patří, ani rockerům neublížilo, když si u nás poslechli koncert písničkářky Kateřiny Marie Tiché.“

Pokud už během prázdnin pořádat samostatný koncert, sázkou na jistotu je český rock. „Na Dymytry a Arakain jsme měli tisíc lidí, to je pěkné číslo,“ těší Kotka. „Ale nemá smysl dělat velké skupiny, které jsou dva týdny potom na Trnkobraní. I s jejich pořadatelem máme takovou dohodu. A lidi by navíc stejně moc nepřišli.“

„První léto po covidu byli všichni nažhavení na koncerty, ale teď už si opět víc vybírají,“ souhlasí Šťastný.

Vstupenky se častěji prodávají až na místě

Už loni se rovněž ukázalo, že se mění způsob nákupu vstupenek. Diváci vyčkávají a mnohdy vezmou lístek až na poslední chvíli. Přitom momentálně ani tak nejde o čekání na to, zda se narychlo nezmění proticovidová opatření.

„Předprodeje nejsou, co bývaly před koronavirem. Velká část zákazníků nakupuje až na místě,“ potvrdil Kotek. „Je to pro nás složitější, nevíme, jestli čekat 200, 500 nebo tisíc lidí.“

„Některé akce se vyplácejí, ale často už ani nechceme chodit do nových. Lepší je vsadit na jistotu a vědět, že někam tradičně chodí hodně diváků,“ zmínil Šťastný.

Roli hraje také současná složitá ekonomická situace. Náklady rostou nejen lidem, ale i organizátorům. „Letos byly ještě ceny a honoráře dané, ale za rok už se budou muset odrazit i na vstupném. Pokud kapela místo 200 tisíc korun bude chtít 300, co můžete dělat? Buď ji přenechat velkým festivalům, nebo zvýšit ceny vstupenek,“ naznačil Kotek.

Blížící se podzim, kdy se menší koncerty přesunou zvenku do kulturních domů a tanečních sálů ve městech a vesnicích, bude složitý. „Máme výhled na jeden dva měsíce, ale dál nevím, kolik koncertů bude možné uspořádat a jaká bude návštěvnost. Doba je zvláštní, pořád to není jako před koronavirem,“ povzdychl si Šťastný.