Hledám potomky lovce ptakopysků

Knihu Australská dobrodružství Aloise Topiče sepsal na základě autentických zápisků, na něž natrefil během své dovolené v roce 1937, významný spisovatel Jaromír John. Dočkala se čtyř vydání, z nichž to poslední se dostalo do rukou i mně. Osudy Aloise Topiče, jeho cesty do Austrálie i návraty do vlasti a střídání řemesel, to přímo vyzývalo k literárnímu zpracování. Trvalost Topičova příběhu však podtrhuje to, že se nejen stal zmíněným lovcem ptakopysků, ale především, že rozluštil jejich poslední velké tajemství, nad kterým se badatelé dohadovali celých sto let – totiž zda ptakopysci kojí svá mláďata. O tomto tématu pojednával jeden z mých červencových Zoopisníků, takže zde jen klíčový Topičův citát z roku 1899: „Samice nemá struky, leží na zádech a dvě mláďata vymačkávají mléko poklepáváním zobákem kolem malých sítovitých otvorů…“

Ale proč se dnes k Aloisi Topičovi vracím. Rozhodl jsem se věnovat mu jednu z kapitol své nové knížky a chtěl ji doplnit jeho fotografií. Ke svému úžasu jsem zjistil, že existuje jen jeden jediný portrétní snímek, a to pouze jako reprodukce v prvním vydání Johnovy knihy. V muzeu v Přelouči, odkud Topič pocházel, je pár artefaktů z jeho cest do Austrálie, modely australských obydlí, které vyrobil po svém definitivním návratu, a nějaké vycpaniny, mimo jiné ježury a ptakopyska. Fotografie, kresby, dopisy či zápisky žádné. Až na jednu jedinou položku z korespondence Vojty Náprstka uloženou v Náprstkově muzeu jsem v tomto ohledu nepochodil ani v jiných institucích, ani u jednoho z Topičových potomků, na kterého jsem získal spojení v přeloučském muzeu. Nezvěstné jsou podle všeho i zápisky, na jejichž základě sepsal Jaromír John Australská dobrodružství Aloise Topiče.

Nedělám si velké naděje, ale kdo ví. Třeba se časem podaří něco najít v některém z českých muzeí či archívů – anebo v jedné z dalších větví Topičových potomků. Mimochodem, nevěděli byste o nich? Nemusí jít jen o Topičovi, ale třeba také Kubešovi, Paukertovi, Kollárovi – anebo i docela jiné příjmení. Za případnou zprávu budu vděčen…

Závěrem bych vám doporučil Australská dobrodružství Aloise Topiče, jenže už asi nebudou úplně snadno dostupná, takže výzva k nakladatelům knih, e-knih a audioknih: Tahle knížka by myslím stála za nové vydání.