Vykreslit příběh byzantských učenců Cyrila a Metoděje jde i ve tmě. „Dotknete se čidla, rukou ohmatáte předmět, třeba kříž nebo repliku bronzového meče a na popisce se vzápětí vysvítí zpráva o tom, co vás právě přimělo zastavit se,“ popisuje Tomáš Chrástek.
Šéf archeologů ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti vytvořil společně s architektem Michalem Kutálkem pro nové Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě naprosto unikátní expozici. Hned po vstupu do první ze dvou expozic rozehrávají úchvatnou podívanou, již doprovází hudba, krátké filmové sekvence a nejrůznější zvuky spojené s právě sledovanými předměty, dějem a texty.
Hlavní expozice je zasvěcena vlastnímu příběhu věrozvěstů. Jako první je k vidění velkoformátová reprodukce fresky ze 17. století, jejíž originál zdobí zdi kláštera ve Slivnici v Severní Makedonii. Jedná se o zobrazení takzvaných sedmi učedníků, kdy Cyrila a Metoděje doprovází pět jejich nejvýznamnějších žáků.
Následuje širokoúhlá projekce navozující atmosféru doby. „Cílem je vtáhnout lidi do tématu,“ popisuje Chrástek, jenž použil sestřih z českého dokumentu z roku 2013 Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů.
Impozantním intrem, jež provází nezvyklý hluk, je instalace pohanského kultiště. Po vstupu návštěvníka překvapí hlasité hromobití. „Snažíme se vyprávět příběh věrozvěstů od jejich dětství v Byzanci a kultiště symbolizuje soumrak pohanských bohů a počátky křesťanství,“ líčí Chrástek.
Další obří fresky na zdech zobrazují příchod učenců do Říma či poslední soud. Muzejníkům se podařilo navodit i výjimečnou atmosféru významného poutního místa, jímž je kaple sv. Nauma v Ochridu v Severní Makedonii.
„Kdo tam položí ucho na náhrobní desku a má čistou duši, prý uslyší stále tlukoucí srdce svatého Nauma, významného žáka Cyrila a Metoděje,“ poznamenal archeolog s tím, že návštěvník se v expozici chronologicky vrací do minulosti. „Časový tunel nás přesune z období Velké Moravy až do paleolitu a k životu lovců mamutů. Imaginární cesta může trvat dvě i více hodin,“ líčí.
Procházka potemnělými prostory může mít také digitální podobu. „Cyril a Metoděj, to je především příběh písma, ale ne všichni si o nich chtějí jen číst,“ zmínil archeolog. Jeden z dotykových panelů proto nabízí detailní ukázky všech osmnácti zastavení po Evropě, kde učenci zanechali stopu. „Digitální exkurze“ začíná v jihomoravských Mikulčicích. „Domníváme se totiž, že prvním zastavením na našem území byla právě tato obec na Hodonínsku,“ sdělil Chrástek.
Ocel symbolizuje syrovost doby
Druhá část expozice je věnovaná pravěku. K vidění jsou stovky originálních předmětů objevených na Slovácku. Nechybí ani sekce, v níž návštěvník poznává repliky ve tmě vlastním hmatem a smysly a kupředu se pohybuje za pomoci madla.
Největším objevem je bánovský poklad. Jedná se náhodný nález turisty, jenž v roce 2017 putoval v lesích nad Bánovem se psem. Jeho objev se stal senzací a patří k nejcennějším nálezům na území Moravy.
„V keramické nádobě ležel soubor ženských šperků složený z více než patnácti stovek jantarových korálků pocházejících z Baltu, několika spon ze severní Itálie, náramků, vlasových ozdob, menších šperků a rovněž velkých skleněných korálků,“ vyjmenoval Chrástek.
Pro obě nové expozice, pod jejichž vizuální podobou je podepsaný architekt Kutálek, je dominantní černá barva, v níž vyniká tlumené světlo. Důležitým prvkem v prostorech vyhrazených pravěku je ocel, jež má symbolizovat syrovost doby. Cesta k jednotlivým exponátům má navíc spoustu zákoutí. Symbolizují tok řeky Moravy, jež ovlivňovala osidlování regionu a utvářela krajinu Slovácka.
Poklady, které neuvidí ani papež
Ještě nedávno byla vzácná archeologická sbírka, která je nyní součástí nového Cyrilometodějského centra a čítá přes 300 tisíc vzácných předmětů, uložena v depozitáři Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Do Starého Města se přestěhovala i takzvaná trezorová sbírka včetně oltářního křišťálového kříže z kostela svatého Jiří v Uherském Hradišti, jenž vznikal od 14. do 16. století či monstrance z pozlaceného stříbra z 15. století.
„Celá sbírka má nevyčíslitelnou hodnotu a je tak trezorová, že vystavit by se mohla jen na chvíli za mimořádných bezpečnostních opatření a jen na několik dnů či dokonce hodin,“ řekl ředitel Slováckého muzea Ivo Frolec.
Sám si ji prohlédl pouze třikrát z pozice šéfa muzea a tvrdí, že si vůbec nedokáže představit, co by se muselo stát, aby se trezor otevřel a sbírka byla k vidění. „Nebudu přehánět, když řeknu, že možná ani návštěva papeže Františka by to neumožnila,“ upozornil Frolec.
Stavba Cyrilometodějského centra trvala dva roky a stála přes 120 milionů korun z peněz Evropské unie a Zlínského kraje. Výsledek však stojí za to a vzrostl díky tomu i význam nových expozic. „Cyrilometodějské centrum s přilehlým Památníkem Velké Moravy se teď stává pomyslnou výkladní skříní vzniklé certifikované evropské kulturní stezky,“ připomněl Frolec.
Změnily se rovněž upravené venkovní expozice Modrá, Sady a Špitálky, jež tvoří podsbírku Slováckého muzea.
