Agra Velký Týnec na Olomoucku má zatím za sebou sklizeň nejžádanější odrůdy chmele, kterou je Žatecký poloraný červeňák.

„Jsem velmi zklamaný. Loni byly hektarové výnosy Žateckého poloraného červeňáku přes dvě tuny na hektar, letos je to přibližně 1,2 tuny, což je málo,“ informoval šéf Agry Miroslav Wrana.

Teď věří, že sklizeň hybridních chmelových odrůd Sládek a Premiant dopadne lépe. „Nevadí jim tolik vedra, takže výnos by měl být lepší,“ předpokládá Wrana.

Sklizeň chmele finišuje i v dalších zemědělských podnicích. Především v Zemědělském družstvu Kokory, které je největším pěstitelem chmele v kraji.

„Ve velkých vedrech část květů vůbec nevyhlávkovala, takže jen zaschly. Řada hlávek nedorostla. Zabila je velká vedra,“ sdělil předseda Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský.

Někde se sklizeň nevyplatí

Na chmelnicích jsou podle něj místa, kde se vůbec nevyplatí sklízet, protože je tam nízká úroda. „Sklidit však musíme i tam, abychom chmelnice připravili na další rok,“ doplnil Lichnovský.

Zatím je otazník nad kvalitou, tedy obsahem hořkých látek, kvůli kterým se tato rostlina pěstuje a jež jsou zásadní pro výrobu piva.

„Poslali jsme hlávky na rozbor. Je ale jisté, že v nedorostlých hlávkách tyto látky nebudou,“ řekl Lichnovský.

Kompletně sklizeno má zatím jen několik zemědělských společností. Například JVR v Tršicích na Olomoucku, kde pěstují chmel v biokvalitě.

„Vzhledem k podmínkám, jaké panovaly, můžeme být relativně spokojení. Sklizeň je pouze mírně podprůměrná,“ sdělil Jiří Rozsíval z rodinné firmy.

Květy chmele ve vedrech zaschly

Šéf Moravského chmelařského spolku Ivo Klapal potvrdil zkušenosti regionálních farmářů, že chmelu na Hané nejvíc ublížila velká vedra v době květu.

„Chmel kvetl na třikrát, což není na škodu. Horší bylo, že ve velkých vedrech zastavil svůj vývoj a spousta květů zaschla,“ vysvětlil Klapal.

Podle něj především Žatecký poloraný červeňák trpěl v důsledku velkých veder. „Tato odrůda nemá ráda teploty nad třicet stupňů,“ objasnil.

„Loni sice taky byly, ale víc pršelo a v noci bylo chladněji, takže se stačil ochladit. Letos bylo více nocí s teplotami nad dvacet stupňů a přes den extrémní vedra, což červeňáku hodně ublížilo,“ doplnil.

Hybridní odrůdy chmele Premiant a Sládek podle něj tak náchylné na tropické teploty nejsou. „Dá se očekávat, že budou mít vyšší výnos než Žatecký poloraný červeňák,“ shrnul.

Zemědělci mají na chmelnicích ztráty, naopak ale počítají vyšší náklady. Enormně vzrostly náklady na sušení s pomocí plynu. Výrazně vzrostly i další náklady, například na pohonné hmoty, vodicí drátky a podobně.

„Nárůst nákladů oproti loňsku je zhruba třetinový, přitom výnos je naopak zhruba o třetinu nižší,“ porovnal šéf společnosti Morava Hop v Lipníku nad Bečvou Zdeněk Rosa.

Nedostatek chmele by ale podle Klapala neměl způsobit pivovarům zásadní problémy. „Mají zásoby z minulých let, takže nějaký výpadek z letoška zvládnou. Ostatně je to tak vždycky, že po dobrých letech je na chmelnicích horší období,“ podotkl Klapal.