Scéna.cz 

Igor Šebo: šansonový kejklíř

Divadlo Ma uspořádalo ve čtvrtek 24. srpna 2022 recitál IGORA ŠEBA v Havlíčkových sadech v prostoru Grotta. Koncert se uskutečnil v rámci akce Letní divadlo v Grébovce. Spolu s ním vystoupili Jiří Toufar, klávesy, a Zuzana Ondřejčková, housle.
Prostor romantické umělé jeskyně se sochou Neptuna celý večer ještě více umocnili. Posluchači ani nedutali. Igor Šebo interpretuje všechny songy coby harlekýn nebo kejklíř. Písňové příběhy se v jeho interpretaci přetavují do pomyslné 3D podoby. Jeho dynamika, práce s výrazem, improvizace, ale hlavně precizní a nenásilná dokonalá výslovnost činí ze skladeb silný emocionální náboj.

Obdivuhodný byl i výkon Jiřího Toufara, který mistrně improvizoval v souladu s hereckým i pěveckým hraním. Zuzana Ondřejíčková svými houslemi dodávala skladbám ženský cit a jemnost.
Igor Šebo upozornil posluchače, že si doma všechny texty opakoval, ale “ve vaně je umím bez problémů, ale na jevišti…” Dodal, že je má před sebou, ale nemá nasazené brýle na čtení. Někdy i na ně došlo. Šebovi nelze nic vyčítat, protože i zdánlivé vypadnutí textu dokázal vzít do hry.

“Igor Šebo v podstatě vychází z pěveckých a hereckých zkušeností, aniž by však sklouzával do jakéhokoli přehrávání a zbytečného dramatizování,” citujeme z oficiální propagace koncertu, kde se dále uvádí: “Jeho předností je lehkost, uvolněnost a patřičný nadhled, který umožňuje případný patos některých textů dávkovat s velkou citlivostí. Tento svůj osobitý projev si drží už od počátku dráhy. Na jeho interpretaci měly pravděpodobně vliv jeho herecké počátky v Prešovském divadle. Zkušenosti s mluveným slovem získával v rozhlase. Díky náhodě se setkal s Ljubou Hermanovou, která přišla na jeho koncert a vzápětí mu nabídla spolupráci. Možnost účinkovat na jevišti s Miroslavem Horníčkem na sebe nedala dlouho čekat.
Igor Šebo se osobně necítí být zpěvákem. Sám se do textování nepouští, spíš jen shromažďuje nápady a vtiskne jim svou osobnost. Dokáže diváka výrazně zaujmout. Skladbám nebo danému textu prý musí věřit. Upřesňuje, že při svých vystoupeních nikdy nezpívá jedno a to samé. Některé písničky má na repertoáru i desetiletí a přesto ho nenudí. Sám říká, že je obyčejně vyřadí, když už cítí, že je to jen zpívání. Tedy když písnička ztratí duši. Nezajímá ho zboží na jednu sezónu. Osobně se těší na ticho po písničce, ticho před potleskem. Tehdy ví, že ji lidé cítí a ano, v některých momentech je v průběhu večera jako nahý. Je to prostě osobní věc mezi ním a divákem.”