Dojmy z PC verze bety Call of Duty: Modern Warfare 2 - konečně zase dobrá střílečka
Seznam kapitol
Od katastrofálního vydání Battlefield 2042 mi bylo jasné, že nějaký pokus o zábavnou střílečku nepřijde ještě minimálně rok. Předtím vycházející Call of Duty: Vanguard mě moc nenadchlo, což koneckonců platilo i pro mainstream. Activision si neustále stěžoval na slabý výkon titulu, který zkrátka nedokázal hráče uhranout. DICE dodneška zpytuje svědomí nad tím, že absolutně nezvládlo převzít ducha Battlefieldu a 2042 vypadá jako smutný pokus skloubit obrovský budget, moderní trendy a to, co si vývojáři mysleli, že hráči mají na Battlefieldu rádi.
Smutně jsem se tak uchýlil k Hunt: Showdown a s napětím sledoval každou novinku, která se mihla okolo letošního Modern Warfare 2. Spekulace slibovaly návrat k rebootu z roku 2019, vylepšený engine, novinky a kdo ví co ještě. Mně nezbývalo nic jiného, než věřit v Infinity Ward, které se v posledních letech stalo mezi komunitou oslavovaným studiem, které vyvedlo Call of Duty z úpadku. A po Black Ops Cold War a Vanguardu to mělo udělat znovu.
NEVYMÝŠLET PTÁKOVINY
Když se tradičně bavíme o článku psaném formou „dojmy“, většinou vám přineseme komplexnější text zaobírající se všemi dostupnými mechanismy, vlastnostmi a funkcemi. Já mám to štěstí, že to už na Hrej zařídil Martin Synek, který měl přístup do beta testování pro PlayStation, které je už „tradičně“ tím prvním. V tomto článku se tak nebudu příliš zaobírat herními mechanismy, ale spíše dojmem z hraní jako takového.
Dojmy z betaverze Call of Duty: Modern Warfare 2 - zpátky do současnosti
Víkend je za námi a s ním i první pořádná možnost, jak se podrobněji podívat na nový díl Call of Duty. Majitelé…
Dle mého to i dává smysl. Hra jako taková se totiž na počítači, což je mnou preferovaná platforma, logicky nezměnila. Gunsmith, nabídka režimů, grafické rozhraní – to vše je stále stejné a řeknu jenom to, že Gunsmith příliš zásadních změn nepřináší, ale stále jde o příjemný a pohledný doplněk. Režimy jsou stále tradiční, graficky vypadá hra dobře. Jenže hraní jako takové je oproti konzolím zásadně jiné.
Nejdříve si ale z vás, našich čtenářů, udělám malou modlu. Jak už sem psal nahoře, i přes to, že žánr stříleček je můj „hlavní“ a věnuji se jim opravdu bohatě, poslední měsíce jsem neměl žádnou dynamickou, arkádovější střílečku, jejíž místo měl zaujmout právě Battlefield nebo Call of Duty. Vanguard se svým přesunem do druhé světové války mi nevyhovoval nejen kvůli tehdejším zbraním, ale také jiným pohybovým systémem. Warzone se po příchodu nové mapy a přepracování hry právě na systémy Vanguardu naprosto odepsal a já tak vždy se slzou v oku vzpomínal na Modern Warfare z roku 2019.
A myslím si, že jsem nebyl sám. Přeci jen sám Activision sdílel statistiky, které ukazovaly, že série Call of Duty přišla za poslední rok o 50 milionů hráčů, což je celá třetina celkové komunity. To samozřejmě zabolí, prestiží i finančně. Na Modern Warfare 2 tak byl kladen opravdu velký důraz.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
