Z radnic odcházejí i matadoři, jihomoravský rekordman vedl obec 41 let

Libor Kabát starosta Lednice 28 let

„Chvilku vydržte, pustím si studenty do třídy,“ hlásí Libor Kabát a otevírá dveře do učebny informatiky na břeclavském gymnáziu. Přesně před 28 lety je takto za sebou zavřel, aby se na dlouhých sedm volebních období přesunul do kanceláře starosty v Lednici.

Letos se rozhodl svou funkci už neobhajovat. I když na kandidátce Sdružení nezávislých ještě figuruje jako třetí v pořadí, dlouho dopředu ohlásil, že starostou už být nechce.

„Mám rok do důchodu, takže jsem si ještě musel najít práci,“ vysvětluje Kabát svůj návrat za katedru, odkud bude kromě informatiky vyučovat i matematiku. „Říká se, že mezi studenty člověk trochu omládne. No, to by nebylo na škodu,“ směje se.

Do starostovny vstoupil v roce 1994, když mu bylo pětatřicet. To ještě fungovaly okresní úřady, kde se starostové několikrát do roka scházeli. „Byla možnost říct si zážitky, zkušenosti, poučit se od těch starších. A ze strany okresního úřadu tu byla i jakási péče o starosty. Když se schvaloval nějaký zákon, už dopředu jsme od jeho právníků obdrželi informaci, jak se nás ta změna týká a jak s tím naložit. Dnes takovou pomoc starostové nemají, musí si radit sami,“ vrací se Kabát do začátků ve funkci.

Obrovskou změnou podle něj je i to, jakou odpovědnost dnes starosta má za své konání. Do křížku se zákonem se může dostat zcela nevědomě, zato velmi lehce. Zkrátka proto, že měl vědět něco, co netušil. „Když se podíváte na tu smršť zákonů a předpisy, tak každý soudný člověk řekne, že v tom se nedá pořádně vyznat. A přitom je tady trestní odpovědnost. Nevím, jak moc si to noví starostové, kteří jdou do funkce, připouští a uvědomují,“ podotýká Kabát.

Právě proto chce svým nástupcům být k ruce, pokud o to projeví zájem. „Neodcházím z nějakého lítého souboje, ze kterého bych si nesl šrámy. Ohlásil jsem hodně dopředu, že na starostu nekandiduji, takže mohu s nadhledem klidně pomoci,“ říká muž, který svým nástupcům předává rozjetý projekt opravy radnice, přesunu autobusového nádraží či rozestavěné hasičské zbrojnice.

Když má zmínit, na co je za dobu svého starostování nejvíce pyšný, podle očekávání je to zřízení lázní a kolonády v Lednici. „Fungují výborně, jsou obsazené, dělají mi radost a jsem moc rád, že jsem u jejich vzniku mohl být,“ uzavírá.

Rostislav Koštial starosta Mikulova 16 let

Stejně jako Libor Kabát uvolňuje kancelář starosty i Rostislav Koštial z Mikulova. Po šestnácti letech se rozhodl, že dá přednost senátorské práci, kterou vykonává poslední čtyři roky.

„Vybrat si ze všech možných životních nabídek starostování, zvláště když je vám svěřeno město nebývalých historických, přírodních a sociálních hodnot, je úkol nadmíru zodpovědný. Převzít s pokorou město plné tvůrčích lidí, kteří chtějí zachovat genius loci, ale zároveň chtějí žít v moderní době s veškerou nabídkou, již evoluce a současný rozvoj přináší, je závazek pro jednotlivce bez dobrého kolektivu téměř nesplnitelný,“ vrací se Koštial k době, kdy do křesla starosty usedal na svém Facebooku.

Jak říká, bez podpory kolegů a přátel by to nešlo. A na ty měl jako starosta štěstí. Mohl se tak pustit do cesty za snem o prosperujícím městě, které se stane oblíbenou rezidencí pro místní, ale i neodolatelnou destinací pro návštěvníky.

„Bylo by falešné tvrdit, že se vše vždy podařilo. Máme za sebou velmi složité období covidu a letos i ruské agrese na Ukrajině. Tyto události dramaticky ovlivnily veškeré dění v naší republice s nemalými dopady na rozvoj našeho města,“ poznamenal Koštial.

Ekonomické důsledky těchto událostí podle něj pozastavily mnohé investiční akce a s těmi si bude muset budoucí vedení radnice poradit. „Také ne všechny vize a projekty byly některými kolegy zastupiteli přijaty s pochopením a jsou dlouhodobě brzděny, ale taková už je demokracie a každý starosta musí respektovat vůli většiny,“ domnívá se.

František Smetana Velké Němčice 16 let

Čtyři volební období má za sebou starosta Velkých Němčic na Břeclavsku František Smetana. „Hezky mi to termínově vyšlo, takže odcházím do důchodu,“ směje se první muž vesnice, která pod jeho vedením získala nové chodníky i silnice, sběrný dvůr, který chodí obdivovat kolegové z okolních obcí, novou hasičskou zbrojnici či přístavbu školy. Zaděláno je na výstavbu v nových ulicích a do vlastnictví obce se podařilo získat místní zámek, ze kterého jednou bude obecní úřad.

Když František Smetana do funkce starosty nastupoval, netušil, jak se za těch šestnáct let tahle práce promění. „Změnilo se úplně všechno. Přibylo byrokracie, práce od počítače, ale i jednání s lidmi a vztahy mezi nimi jsou jiné než dřív,“ domnívá se dosluhující první muž Velkých Němčic.

Jak říká, starosta dnes ve srovnání s dřívějškem musí mít daleko víc odborných znalostí. „I když každý starosta má spoustu rádců, kteří všechno vědí a všude byli, na tyto ‚hraběcí rady‘ se spoléhat nedá. Starosta si musí všechno udělat, prosadit a předat občanům sám,“ míní Smetana.

Nicméně šestnácti uplynulých let nelituje. „Jsem rád, že jsem tu byl,“ říká s tím, že díky starostování poznal spoustu zajímavých lidí i inspirativních míst. O jeho zkušenosti se budou moci opřít i jeho nástupci. „Budu jim k ruce. Přece jen, když přijde na radnici někdo nový, hned se na něj vrhnou třeba kupci pozemků. A já tu budu od toho, abych řekl: Neprodávejte, protože tam vede jediná přístupová cesta ke Křepickému potoku, nebo tam leží důležité sítě. Budu nápomocen radou. Nikam neuteču,“ slibuje dosluhující starosta.

Už se však těší, až se bude moci věnovat svým 650 hlavám vinohradu a vinnému sklepu, zahradě za domem i hospodářství. „Navíc mám vnoučka a vnučku, kterým se teď budu hodně věnovat,“ těší se na novou roli „hlídacího dědečka“. „Jak se říkalo v Chalupářích, takový dědeček je lepší než embéčko,“ uzavírá se smíchem.

Miroslav Zemánek starosta Kořence 41 let

Co do délky „vládnutí“ ve své obci strčí do kapsy všechny kolegy Miroslav Zemánek. V Kořenci na Blanensku starostoval 41 let, do čela vsi se dostal už v roce 1981 jako předseda místního národního výboru. Tehdy mu bylo 31 let. Letos už jeho jméno lidé na volebním lístku nenajdou.

„Přece jen už mám věk a nechtěl bych se dostat do pozice, že bych nebyl ku prospěchu, ale na obtíž,“ vysvětluje dvaasedmdesátiletý starosta, který naskočil do politiky už v roce 1976. To ještě zasedl v radě tehdejšího národního výboru.

Dokázal tak politicky „přežít“ pád komunistického režimu a lidé ho opakovaně zvolili do kořeneckého zastupitelstva, odkud se pak pokaždé dostal i do nejvyšší funkce v obci. Ani ještě krátce před volbami nevyklízel kancelář, ale řešil nové webové stránky a službu zasílání informací občanům na mobil nebo e-mailem.

„Neumím si představit, že bych utekl od rozdělané práce. Jsem patriot, kterému na obci velmi záleží,“ zdůrazňuje Zemánek, jenž do politiky vstoupil právě i kvůli pozvednutí kvality života v obci. V 70. letech chtěl zlepšit podmínky pro sport, konkrétně fotbal, který je jeho celoživotním koníčkem.

Ve funkci setrval i v době, kdy byl Kořenec za minulého režimu sloučen do společného vedení s nedalekým Benešovem. Nedívalo se mu na to lehce, ale křeslo předsedy národního výboru si ponechal i proto, aby jeho obec alespoň nebyla upozaďována. S pádem totality pak hned usiloval o obnovení samostatnosti, což se mu povedlo, a od té doby pracuje na tom, aby se Kořenec, obec na samém okraji celého regionu, nadále rozvíjel a žil.

Proto klade důraz na to, aby se k nim stěhovaly mladé rodiny. Kořenec v posledních letech prodal jedenáct parcel na výstavbu rodinných domů, dalších třináct chce vykoupit a zasíťovat. „Plánů mám ještě na dvacet let,“ směje se starosta.

Dokáže si tak vůbec představit život bez politiky? „Upřímně – nedokážu. Mám z toho tak trochu trauma. Když je víkend, stává se mi, že se už těším na pondělí, až se zase na všechno vrhnu,“ přiznává.