Mě nezajímají Rusi, mě nezajímá Ukrajina

Tedy, jediné co ho zajímá je on. Doslova ti říká - ty mrtvoly Rusů i Ukrajinců, ty mrtvé nebo zmrzačené matky a děti jsou mě absolutně lhostejné. Nevím, ale pro mne to zní neuvěřitelně. On si vyleze na tribunu a vylévá žluč. O jeho osobním životě toho moc nevím. Má maminku? To to pak doma neschytal?

 Je tu jeden problém. Ty, kdo jsi členem jeho strany, ty kdo ho volíš a slyšíš tato slova, pokud to v hlavě nemáš úplně vymazaný, musí ti dojít, že člověk s tímto myšlením, jednoho dne, kdyby se dostal k moci, začne řvát, mě nezajímají lidé kteří volí jiné strany, mě zajímají jen ti, kteří volí mou stranu. A pak bude následovat, mě nezajímáš ani jako člen naší strany, mě zajímá jen, zda stojíš  za mnou.

 Zkus přestat poslouchat, co možná zní dobře tvým uším,  zkus logicky uvažovat, zda tento člověk opravdu je to co hledáš.  Snaž se najít z toho co řve, jeho charakter. Tady se pro jeho voliče opravdu hodí to Kunderovo – jsme  spojenci svých vlastních hrobníků – z románu Nesmrtelnost.

Podíváš-li se upřímně na celou věc tak, jak skutečně vypadá,  musíš přece vidět, že oba národy, Rusové i Ukrajinci, byly poštvány proti sobě. Že zde bylo zaseto nepřátelství na staletí. Pro nikoho není lehké hodit za hlavu smrt svého syna, otce či matky. Zdá se, že to zatím drtivá většina světa chápe. Že jenom takoví Oka můrové, toužící po moci, Klausové, mající v Rusku miliony,  lidé závistiví, zlí, hledající nějakou skulinku, aby z toho něco vytěžili, aniž si uvědomují, že toto stejně nevyřeší jejich problémy a mindráky, kterých jsou plni. Rád vzpomínám na Šimka, který nám ukazoval Klause takového, jaký skutečně je, leč zbytečně.

 Četl jsem výpověď nějakého ruského vojáka, který mluví o tom, že byli naváděni svým velením, aby zabíjeli i civilisty. Jistě, má to logiku. Mrtví už bojovat nebudou A vědí, že je to jediná cesta, vyvraždit tento národ, protože se jim nikdy nepoddá. A vědí, že pokud nechtějí být za své činy potrestáni, a to bude opravdu tvrdé, musí vyhrát. Vítězové mají vždycky pravdu.

 Osobně nejsem příznivcem žádné politické strany, vím jen jedno, nikdy bych Oka můry ani Trikoloru nevolil. Klaus jednou řekl, tu Puškinovu medaili od Putina bych vrátil, JEN KDYBY mě vedli na popraviště. Já říkám, slušný člověk by tyto strany nevolil, I KDYBY ho vedli na popraviště. Současné Fialově vládě která je ve velmi těžké situaci, konečně jako celý svět, vyčítám jen jedno, a to stejně jako Babišovi, že zákon tvrdě nevyužívá a netrestá ty, kteří ho porušují a republice škodí, pokud jsou bohatí, mocní. Měli by si vzpomenout na slova Voskovce a Wericha…proč jenom chudák trhan patří do žaláře, vždyť mezi boháči jsou take potvory.

Každý politický sup dobře ví, že taková doba je ideální k tomu, aby se prodral nahoru. A když to nevyjde? Historie ukazuje že když vyhráli ti čestní, velkoryse vše odustili. A když mu to vyjde…no uvidíte , pokud to dovolíte.

  Zavzpomínejte co Oka můra říkal během celé války. Napřed přišel s historickým právem Ruska. Pak řval, že mír dosáhneme, pokud přestaneme Ukrajinu podporovat, což by blbec neřekl, kdybys mu hubu rozbil. A když vidí, kam se točí svět, přichází s tím, že ho Rusko ani Ukrajina nezajímají. Opravdu si myslíte, že takový průběh může mít někdo, kdo se rozhoduje po zralé úvaze, ve snaze najít spravedlivé řešení?

 On ani nepochopil tu paní, co mu vlepila ten koláč do obličeje. Začal to vysvětlovat jako politický akt.  Přitom ta paní, když koláč pekla, myslela jen a jen na něj.

 Vy co ho volíte, nebuďte jak dostihoví psi, kteří se ženou za hadrovým zajícem a nevidí nalevo, napravo. Máte svou představu věci řešit? Prosím, tak mluvte, navrhujte, ale neřaďte se do zástupu, zústaňte svoji, nebuďte jako krysy následující svého krysaře. Určitě milujete své děti. Tak jako je milují Ukrajinské matky. A nebuďte slepí, jednoho dne by vase děti mohly být ve stejné situaci. A mohli by jste slyšet z jiných států, co nám je po nich. Dost používáte to Trumpovo – Amerika první. Pochopitelně nevím, jak by se zachoval v této situaci, v každém případě si myslím, že by nešel Rusům na ruku.  Jak říkám, nevím. Ale jeho Amerika první jsem chápal v té rovině, že nebudeme podporovat státy, kteří se jednoho dne stejně otočí proti nám, což se stalo několikrát. Že budeme v těchto věcech víc přemýšlet. A vůbec bych nerozuměl tomu, kdyby se k Ukrajině obrátil zády. To je lhostejnost pomoci napadenému, A myslím  si že za takovou cenu by cpát Ameriku první, nechtěl. Ale jak říkám, nevím.