Nejvíce studentů si aktuálně vydělává za barem či jako prodavači. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury Ipsos, který byl proveden prostřednictvím aplikace Instant Research. Studenti si dle dat přivydělávají nejčastěji na brigádách, nějakou má 7 z 10 dotázaných. Zatímco mezi muži převládají příležitostné přivýdělky, téměř polovina studentek má brigádu pravidelnou. Přes 11 procent studentů dokonce zvládá během školy pracovat na hlavní pracovní poměr. Nejčastěji si práci vybírají podle platu, důležitá je pro ně však i časová flexibilita a blízkost škole či domovu.
„Čtyřicet procent studentů si zaměstnání nebo brigádu vybírá i podle atmosféry a kolektivu či toho, zda je bude práce bavit. Chtějí tedy dělat něco, k čemu mají blízko nebo čemu se věnují i ve svém volném čase,“ komentuje Jakub Major, náborář společnosti Decathlon, která dlouhodobě hledá zaměstnance především mezi aktivními sportovci. Zde všechny podle slov náboráře zaměstnávají na hlavní pracovní poměr zkrácený na daný počet hodin. Studenti mají díky tomu nárok na dovolenou nebo nemocenskou.
Za méně nepracuji
Aktuálně hledá přivýdělek 52 procent studentů, nejčastěji shánějí příležitostnou brigádu. Největší zájem mají o práci v IT nebo administrativě. Vydělávat si musí i proto, že méně než polovina dostává kapesné, a to navíc nejčastěji do pěti tisíc korun měsíčně.
Jaký chtějí studenti plat
|
Zajímavé je, že finanční krize v tomto ohledu jinak ovlivnila muže než ženy. Zatímco studentům rodiče za poslední rok příspěvek častěji zvýšili, studentkám naopak spíše ubírali. I proto třetina studentek uvádí, že by bez práce či brigády finančně nevystačila. Naopak muži si nejčastěji přivydělávají kvůli tomu, aby měli více peněz na koníčky a volný čas. Téměř čtvrtina dotázaných také uvádí, že pracuje hlavně kvůli větší nezávislosti na rodičích.
Výzkum Ipsosu probíhal po celé republice. Zatímco v jiných městech není ochotno pracovat za méně než dvě stě korun za hodinu čtyřicet procent studentů, v Praze by pod tuto částku nešlo až šedesát procent mladých.
„Můžeme říci, že studenti mají dvě hlavní motivace pro práci při studiu – výdělek a získání praxe, která jim následně dá náskok při hledání vhodného uplatnění v jejich oboru. U toho prvního je hlavní výše odměny a možnost si dobře plánovat směny, nejčastěji poptávané pozice jsou v oblasti logistiky a ve službách, u druhého pak jde zejména o renomé zaměstnavatele, získání kontaktů a relevantní praxe,“ vysvětluje Tomáš Surka, personalista a ředitel investiční skupiny SURKA Group.
Brigáda musí být atraktivní
Studenti si na měsíc vystačí v průměru s 8 566 korunami měsíčně, do deseti tisíc stačí 7 z 10 respondentů. A to i kvůli tomu, že řada z nich bydlí stále u rodičů a neplatí tak nájem. Přesto však přes 85 procent z nich očekává, že budou kvůli inflaci a rostoucím cenám energií potřebovat více peněz než před rokem. Dvě třetiny studentů si myslí, že jim měsíční náklady vzrostou nejméně o desetinu. I proto studenti očekávají za svoji práci čím dál vyšší ohodnocení. V průměru požadují nejméně 177 korun na hodinu, v Praze je to až 196 korun, přičemž studenti mají nároky o 12 korun vyšší než studentky. Pokud by za takovou částku pracovali 160 hodin měsíčně, přiblížili by se hrubé mediánové mzdě, která je v ČR aktuálně 31 923 korun.
„Pro studenty je při výběru práce kromě platu důležitý také osobní a kariérní rozvoj. Vnímají totiž brigády jako možnost získat zkušenosti, které se jim budou hodit v dalším životě. Atraktivní jsou pro ně proto i brigády u zaměstnavatelů, kteří umožňují po ukončení studií přejít na hlavní pracovní poměr,“ dodává Daniela Králíčková ze společnosti Decathlon.
