Nobelova cena pro tři chemiky za revoluční spojování molekul. Jeden z nich ji dostává podruhé

Švédská akademie ocenila Bertozziovou, Sharplesse a Meldala za „vývoj metod pro cílenou konstrukci molekul“.

Jejich poznatky by měly být využitelné kupříkladu při vývoji léků, mapování DNA či výrobě materiálů, uvedla agentura DPA. O cenu se trojice vědců podělí rovným dílem.

Sharpless se přitom - jako pátý člověk v historii - může radovat už podruhé.

V roce 2001 rovněž tento americký chemik obdržel Nobelovu cenu za chemii, a to za objev oxidačních reakcí vytvářejících asymetrické chirální sloučeniny.

Loni dostali Nobelovu cenu za chemii německý chemik Benjamin List a britský rodák působící v USA David MacMillan, a to za vývoj „nového a důmyslného nástroje stavění molekul“, tzv. asymetrické organokatalýzy.

Použití organokatalýzy zahrnuje výzkum nových léčiv a pomohlo také učinit chemii „zelenější“, uvedl loni stockholmský Karolínský institut a doplnil, že vývoj probíhal poměrně rychle.

List ve své práci uvažoval, zda je k získání katalyzátoru opravdu zapotřebí celý enzym. Testoval, zda aminokyselina zvaná prolin může katalyzovat chemickou reakci. A fungovalo to prý skvěle.

MacMillan pracoval s kovovými katalyzátory, které byly snadno ničeny vlhkostí. Zajímalo ho, zda by dokázal vyvinout odolnější typ katalyzátoru pomocí jednoduchých organických molekul. Jedna z nich se osvědčila při asymetrické katalýze.

Mezi slavné držitele Nobelovy ceny za chemii patří např. francouzská fyzička a chemička polského původu Marie Curieová-Sklodowská.

Ta byla - jako první osoba - vyznamenána Nobelovou cenou hned dvakrát: poprvé v roce 1903 za fyziku za výzkumy radioaktivity spolu se svým manželem Pierrem Curiem a objevitelem radioaktivity Henrim Becquerelem, podruhé jí byla udělena v roce 1911 cena právě za chemii, a to za izolaci čistého radia.

V roce 1959 dostal cenu Jaroslav Heyrovský a stal se tak prvním českým nositelem Nobelovy ceny. Ocenění získal právě v oboru chemie, konkrétně za objev polarografie.

Když se vrátíme k letošnímu roku, tak v úterý byli oznámeni laureáti Nobelovy ceny za fyziku. Jsou jimi francouzský fyzik Alain Aspect a jeho kolegové, Američan John F. Clauser a Rakušan Anton Zeilinger.

Trojice byla oceněna za „experimenty s provázanými fotony, stanovení porušení Bellových nerovností a za průkopnické práce na kvantových informačních vědách“. Jejich výzkum má uplatnění např. v oblasti kvantové kryptografie, jež se zabývá pokročilými metodami šifrování, a je na něm založena i myšlenka teleportace.

Letošní udělování Nobelových cen bylo zahájeno v pondělí. Jako první byla vyhlášena cena za fyziologii a lékařství, obdržel ji švédský biolog Svante Pääbo, který patří k průkopníkům oboru paleogenetiky. Zabývá se evoluční genetikou. Se svým týmem porovnával genomy šimpanze a člověka, podařilo se mu sekvenovat mitochondriální DNA neandertálců.

Je zastáncem teorie, že mezi neandertálci, denisovany a předky moderních lidí docházelo běžně ke vzájemnému křížení. Zjistil, že kdysi došlo k přenosu genů z těchto nyní vyhynulých hominidů na druh Homo sapiens. To má fyziologický význam - např. to ovlivňuje, jak náš imunitní systém reaguje na infekce.

V následujících dnech budou postupně oznámena jména držitelů cen za literaturu a za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října.

Vedle medaile a diplomu na nositele Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí 10 milionů švédských korun (22,6 milionu Kč). Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince - v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.