Doba, ve které žijeme, je typická nadužíváním kulturních historických symbolů, z kterých se stávají prázdné fráze. Impulsy, z ní plynoucí, poukazují, že křesťanská tradice, která je součástí naší evropské identity, je již mnohdy jen neprocítěným prázdným obratem. Instalace Petra Duba zpracovává tento moment vyprázdnění kulturních vzorců vztažených k tématu maskulinního dobývání žen na pozadí středověké rytířské kultury.

Petr Dub nezvykle vedle obrazů prezentuje i celou řadu prefabrikátů, tzv. ready made, které se odkazují ke konzumní společnosti. Vytváří prostor pro historické a kulturní odkazy při ohledávání kulturního a ideového prázdna, kterým jsme obklopeni. Vizuální komunikace, v niž jsme zavaleni nekonečným proudem informací a vizuálních podnětů, je pro nás stále složitější pro správné čtení významů a jejich uchopení. Sebeidentifikace se tak stává stále složitějším procesem a hledání nových kulturních vzorců nás mnohdy svádí na cesty alternativních světů. Současně se instalací nese prvek eskapismu, který protéká jednou vrstvou části objektů, jež odkazují k současné estetice zdánlivě nekonečných fantasy seriálu, larp kultuře či neoromantismu v současném umění.

Jisté obracení se k historickým zdrojům, konkrétně fascinace středověkým soubojem slova a obrazů s tématem rytířství a zobrazování mužství a ženství se stalo klíčovým východiskem výstavy DEUS VULT – BŮH SI TO ŽÁDÁ. Petr Dub se zde přímo volně odvolává k provolání papeže Urbana II. na koncilu 1095, který v Clermontu odstartoval křížovou výpravu. Autor si klade kruciální a otevřeně utopisticko-bezradné otázky vztažené k současnosti: Co si bůh žádá nyní? Jaké nové autority se nabízejí?

V kontrastu s generací „sněhových“ vloček, kterou vztahuje k současnému uchopení mužství v západní kultuře, tak autor otevírá témata spojená se současným uchopením feminismu. Maskulinní role dobývání, ale současné ochrany je tak dávána do kontrastu s pozicí ženství, které je ve své podstatě křehké, ale současně silné v rámci nově vydobytých společenských pozic. Výstavu lze číst jako hledání nových interpretačních polí. Médium obrazu je tak Petrem Dubem eliminováno na jistý rám, ve kterém se apropriací historických středověkých obrazů dostává až na samotnou podstatu uchopení adorace k ženám. 

Kurátorka výstavy: Lenka Sýkorová

Petr Dub (*1976) v roce 2012 zakončil doktorské studium na FaVU VUT v Brně autorskou publikací s názvem Vybrané postkonceptuální přístupy v současné české malbě. Ve vlastní umělecké tvorbě se věnuje především zkoumání kapacity současné malby, objektu, instalace a jejich vzájemných přesahů v architektuře či ve veřejném prostoru. Autorova diplomová práce s názvem UNFRAMED byla vybrána pro evropskou přehlídku Start Point a cyklus TRANSFORMERS mezi díla finalistů mezinárodní ceny The Sovereign European Art Prize pořádané Královskou nadací v Londýně pod záštitou aukční síně Christie‘s. Autor byl nominován na cenu Essl Art Award Cee a zařazen do cyklu Start Up organizovaného Galerií hlavního města Prahy. Je spoluzakladatelem fotografické platformy Studio Flusser a od roku 2018 vede na pražské Akademii výtvarných umění spolu s Markem Medunou jeden z malířských ateliérů.