O sto tisíc korun méně než v loňském roce dostala od státu Základní a mateřská škola Plzeň-Božkov. Jako řada jiných proto musí před koncem toho letošního výrazně šetřit. Žákům omezila například návštěvy muzeí. "Do školy nic nového nekupuji, zastavila jsem další vzdělávání učitelů. Zaměstnanci začínají být nemocní a já nevím, jestli na to budu mít," popsala ředitelka Hana Stýblová, viceprezidentka Asociace ředitelů základních škol.
Peníze, o které jde, spadají do takzvaných ostatních neinvestičních výdajů (zkráceně ONIV), z nichž školy hradí například učebnice, výuku plavání, cesty na lyžařské výcviky nebo vzdělávání učitelů. A také nemocenské.
Aby mohly před koncem roku tyto potřeby zaplatit, musí čerpat z balíku určeného na platy a odměny pro učitele. Stýblová z něj vzala 80 tisíc korun, které jí budou chybět na odměnách. "Jiná možnost ale není," uvedla. Doufá proto, že bude mít během podzimu co nejméně nemocných zaměstnanců, kterým musí platit prvních 14 dní nemocenské. Při epidemii covidu či chřipky může jít o velké peníze.
Přesun peněz musí ředitelé udělat většinou už na začátku školního roku. Těžko ale odhadují, kolik peněz budou do prosince potřebovat na nemocenské. Pokud se Stýblová dostane do potíží, doufá, že jí zřizovatel školy, tedy Plzeňský kraj, umožní další převody. Asociace ředitelů proto požaduje, aby bylo možné převádět peníze až do listopadu.
Školy nyní doufají, že v příštím roce dostanou na běžné výdaje částku odpovídající roku 2021, kdy se jednalo o 3,2 miliardy korun.
Ministerstvo školství navýšení rozpočtu oproti původnímu návrhu skutečně vyjednalo. O více než 14 miliard korun téměř na 264 miliard. Meziročně si tak školy bez evropských dotací polepší o více než 17 miliard. Návrh schválila vláda, teď čeká na projednávání Poslaneckou sněmovnu. Jde ale o celkové peníze do školství, navýšení neinvestičních výdajů vláda zamítla.
Mluvčí ministra Aneta Lednová upozorňuje, že v loňském kalendářním roce peněz na běžné výdaje skokově přibylo. Oproti roku 2020 o více než 1,4 miliardy korun na 3,5 miliardy. "Jedním z důvodů byla potřeba posílit vybavení škol digitálními pomůckami a posílit dovednosti pedagogů v této oblasti," uvedla mluvčí s odkazem na to, co přinesla doba covidu a online vyučování na dálku. Letos se podle ní digitální pomůcky platí z evropských prostředků z Národního plánu obnovy.
Školy argumentují, že i přesto jim peníze nestačí. Upozorňují na rostoucí ceny pomůcek či učebnic i na to, že kvůli covidu platí víc nemocenských než dřív.
Téměř o milion na učebnice méně
Peníze na běžné výdaje chybí také pražské Základní škole Mendelova. Ředitelka Martina Thumsová si je vědoma toho, že loni přidělená částka byla nadstandardně vysoká vzhledem k vybavení technikou pro distanční výuku. "Jenže když s těmi prostředky počítáte i na další rok a pak vám vezmou 900 tisíc, nemůžete nic plánovat," popsala.
Na nemocenské loni její škola vyplatila 580 tisíc korun, letos to zatím za osm měsíců bylo 600 tisíc. Z platů proto Thumsová v září převedla do běžných výdajů 50 tisíc korun na každý podzimní měsíc jako rezervu na nemocenské.
Už během září se ale ukázalo, že to nestačí. Hned v prvním měsíci školního roku onemocnělo tolik učitelů, že jim škola musela poslat celkem 76 tisíc. "Modlím se, aby během podzimu bylo méně nemocných," dodává Thumsová.
