Masterchefa opustil divoký kůň soutěže. Neuměl se popasovat s plýtváním

  • 17
S osudem jednoho z favoritů soutěže Masterchef Česko poslední dva odvysílané díly pěkně zamávaly. Syn vietnamských rodičů, který se od své české tety skvěle naučil českou klasiku a umí ji krásně kombinovat s asijskou kuchyní, ze soutěže nečekaně vypadl.

Robinovi se smůla lepila na paty už ve třináctém díle, kdy soutěžící amatérští kuchaři v rámci venkovní výzvy připravovali luxusní večeři pro britského velvyslance v Praze Nicka Archera a jeho rodinu. Ten všem jako ambasador země, kde formát soutěže vznikl, popřál hodně štěstí.

A Robin se tak moc snažil perfektně naporcovat lososa na úhledné miniporce pro jednohubky, že rybu úplně zmasakroval. Styděl se za to, protože jinak si dobře uvědomuje, že úcta k surovinám je základ kuchařského řemesla.

Na půdě britské ambasády v Praze dostalo zbývajících dvanáct finalistů soutěže šanci přihlásit se dobrovolně do role kapitánů. A protože Ivka se odvážně přihlásila první, dostala šanci si jako první kompletně vybrat svůj tým. A sáhla právě po Robinovi, Terce a Martinovi.

Ondřej si chtěl také vyzkoušet, jestli na to má. Do týmu vzal Adama, Aca, a jako poslední na něj zbyla ještě Malika. Tu ostatní dost podceňují, navíc právě při této výzvě mohla díky zkušenostem z diplomatických kruhů dost pomoci.

Obecných i praktických rad se nicméně soutěžícím dostalo od Michala Černého, šéfkuchaře pana velvyslance, který soutěžícím připomněl, že jídlo tu bývá velmi důležitou součástí každého jednání. A netoleruje se jediný přešlap, všechno musí být perfektní, jinak se to na stůl ani nedostane.

Soutěžící nejprve připravovali jednohubky, o nichž rozhodli porotci v obvyklém složení Radek Kašpárek, Jan Punčochář a Přemek Forejt. Jako nejlepší ocenili mušli svatého Jakuba s majonézou z ančoviček s chipsem z anglické slaniny a bramborovou slámou, kterou připravil Ondrův tým. Díky tomu rozhodoval, kdo bude z jakého masa připravovat tradiční britskou „Sunday Roast“, tedy nedělní obědovou pečínku, která se připravuje ze tří druhů masa.

Jehněčí pečínka s přílohami od růžového týmu, která nakonec celou výzvu vyhrála.

Šedý tým servíroval na stůl pana velvyslance vepřovou pečínku s přílohami.

Vínový tým svou pečínku nemohl servírovat, ač má pan velvyslanec hovězí nejraději.

Hovězí se přitom tradičně páruje s křenovou omáčkou, vepřové s jablečnou omáčkou a jehněčí doplňuje mátová omáčka a želé z červeného rybízu. Pan velvyslanec má nejraději hovězí a k tomu tradiční yorkshirský pudink. Ondřej si na přípravu vybral hovězí, šedému týmu Ivky vybral vepřové maso a na Vojtův růžový tým zbylo jehněčí, které má prý pan velvyslanec rád hodně šťavnaté. Nakonec byl paradoxně Ondrův tým tím jediným, jehož nedělní pečínka se na velvyslancův stůl vůbec nedostala, protože maso přetáhli.

Naopak, růžový tým pod vedením Vojty dokázal jehněčí pečínku s přílohami připravit tak skvěle, že si Vojta, Betty, Petra i Sofie zajistili pro další kolo přímý postup na balkon. Vyřazovací kolo ve studiu tedy čekalo jen osm finalistů.

Masterchef se musí naučit neplýtvat

První úkol středečního vyřazovacího kola plnili soutěžící ve dvojicích, jako šéf a sušéf (z francouzského ´sous chef´). Svázáni zády k sobě museli vařit tak, že šéf jen dirigoval a sušéf vařil, v polovině vaření je porotci nečekaně prohodili. Suroviny v ceně 80 Kč měli jasně dané, každá z dvojic je našla pod bedýnkou, a měli z nich připravit tři porce plnohodnotné rodinné večeře. Terka vařila s Malikou, Aco s Martinem, Ado s Robinem a Ondřej s Ivkou.
(Loni podobný úkol soutěžící plnili pod taktovkou Zdeňka Pohlreicha)

Pohlreichova škola vaření pro finalisty Masterchefa. Radil i při vyřazování

Martin a Aco připravili karbanátek se šťouchanými brambory, kapustou a škvarečky. Šéfka Terka s sušéfkou Malikou uvařily zelňačku s orestovanými brambory a uzeným; Francouzka Malika byla navíc ráda, že se tuto českou polévku při vaření s Terkou mohla naučit. Porotci jejich zelňačku ocenili jako skvělou, na „chudé jídlo“ chuťově bohatou, navíc na talíři i dobře vypadala.

Adam s Robinem servírovali ragú z kuřecích srdíček s kořenovou zeleninou a šťouchanými brambory; smetanu celou nevyužili, což se jim vymstilo, jídlo porotě přišlo suché. A Ondřej s Ivkou připravili vepřovou krkovici, jenže ji připravili medium raw, což u vepřového masa nepřipadá v úvahu, takže ji porotci vůbec neochutnali. Jen přílohu, ale ani ta je neoslnila. Výkon tak stačil na postup na balkon jen pro Terku s Malikou a Aca s Martinem.

Na druhý úkol už Adam, Robin, Ivka a Ondřej zůstali sami. S vědomím, že jeden z nich na konci vypadne. A nebylo to jednoduché, protože na vaření měli použít suroviny, které už měly to nejlepší za sebou: přezrálé banány, tvrdé pečivo, povadlá jablka, hrušky či rukolu, prošlé mléčné výrobky. K ruce měli malou spižírnu, hlavně šlo o to zachránit maximum jídla před vyhozením.

Ondřejova hruška přetavená z unaveného ovoce v luxusní dezert.
Adamova ratatouille, tradiční francouzský zeleninový pokrm, porotu nadchla,...
Ivčin dezert z unavených surovin. I když musela zaimprovizovat, nakonec to...
Robinův vepřový bůček s pestem z unavené rukoly a pečenými unavenými jablíčky...

Pokrmy z vyřazovací výzvy od Ondry, Ady, Ivky a Robina. Vařené z nedokonalých surovin.

Porotě záleželo na tom, aby soutěžící připravili jídlo, v němž bude hrát hlavní roli právě surovina, která by jinak skončila v odpadkovém koši. „Průzkumy ukázaly, že zhruba třetina veškerého jídla, které na světě vyrobíme, se vyhodí,“ uvedl k tomu Přemek Forejt.

Přemek Forejt Robina považoval za divokého koně soutěže, bohužel vypadl. Zbývá jedenáct soutěžících.

Výzva sedla Ondřejovi, a nakonec i Adamovi, Ivka zazmatkovala, nicméně úkol splnila. Robin moc nepochopil, o co ve výzvě jde, a využil hlavní suroviny jen jako přílohu k pečenému bůčku. Mohl být skvělý, ale o to v tuhle chvíli nešlo. Proto musel soutěž opustit.

Přemek Forejt považoval právě Robina za divokého koně celé soutěže, mnozí ho už v duchu viděli ve finále, přesto musel skončit. Robin to udělal s pokorou a s vědomím, že prostě chyboval, nicméně bude na svém kuchařském umu stále trpělivě a cílevědomě pracovat. Pořád se má co učit.