Cílem včerejší etapy projel jako první Sebastian Molano z týmu UAE. A dobrých šest hodin ve výsledcích visel jako vítěz. Pak se vše změnilo. Rozhodčí vyhodnotili jeho počínání v závěrečných stovkách metrů sprinterského souboje jako nedovolené a odsunuli ho na poslední místo ve skupině, což až na tři výjimky byl celý peloton.

Šlo pravděpodobně o situaci, kdy se v posledních zhruba 300 metrech při nástupu do absolutního zrychlení nacházel Molano až v druhé linii uprostřed pole cyklistů chystajících se na spurt, vlevo od Maxe Kantera z Movistaru. Po střihu kamery byl Molano najednou k vidění vpravo spurtující linie a Kanter vlevo za ním řešil menší problém s rovnováhou, což mu ubralo na rychlosti a skončil na osmém místě. Vypadá to tedy, že Molano, aby měl vůbec šanci bojovat o etapu, se rozhodl pro cestu, kde bylo volno, ale přitom omezil či ohrozil Kantera. Německý sprinter však při průjezdu cílovou čarou neprojevil gestikulací sebemenší rozhořčení. 

Už předtím, kilometr před cílem, bylo vidět, že v pozičním boji si v jeden moment Molano pomohl lehce rukou. Ale soubojů, kdy v tomhle kotli došlo jako obvykle na lokty a strkanice, bylo k vidění i v závěru této etapy mnohem víc. Ať to bylo, jako to bylo, vítězem byl tedy určen druhý v cíli, Australan z týmu ARA Sunshine Coast Craig Wiggins.

Dnešní etapa byla ale o něčem úplně jiném. Do cíle se bylo nutno dostat po překonání dvou stoupání, které odděloval jen krátký sjezd, přičemž to první bylo dlouhé ke 14 km a druhé 8,5 km. Navíc i sklon byl velmi prudký, v pasáži 4,5 až 1,5 km před cílem nešel pod 10 % s maximem k 12 %!

Zprvu 124 km dlouhé etapy z Putrajaya do Genting Highlands odjela pětice, kde měl tým ARA hned dva zástupce. Byl tu i známý Rumun Eduard Grosu z Drone Hopper a potřetí za sebou i Mohd Zariff z domácího Terengganu, kterému coby vedoucímu muži vrchařské soutěže šlo především o úvodní dvě vrchařské prémie druhé kategorie nacházející se přibližně v polovině trasy. Obě také získal, takže i po skončení etapy dres nejlepšího vrchaře udržel. Zatímco Zariff se soustředil na vrchařské, Grosu coby velmi dobrý sprinter pobral všechny tři sprinterské.

To však byla pochopitelně pouze předehra dnešního dramatu. 20 km před cílem, tedy již v prvním stoupání, jel na čele osamocený Carter Bettles z týmu ARA. Za ním se postupně vytvořila zhruba 15ti členná skupina nejlepších vrchařů a favoritů celkového pořadí. Z ní to nejprve zkusil sólově Kolumbijec Diego Camargo z EF Education.

O něco později zaútočila trojice Iván Sosa (Movistar), Hugh Carthy (EF Education) a Andrej Zeits (Astana). Ti za silného deště minuli 7 km před cílem na čele jedoucího Bettlese. O kilometr dál ale přestal stačit Zeits.

Skupina za vedoucí trojicí čítala 12 lidí. Pro George Bennetta pracoval na čele Joel Sutter (UAE), dva muže tu měl i Uno-X, Niklase Ega a Torsteina Traeena, byl tu i Eduardo Sepúlveda (Drone Hopper), Rubén Fernández (Cofidis), Einer Rubio (Movistar), Esteban Chaves (EF), ale také Lucas De Rossi z China Glory, který v předešlých šesti letech jezdil v Pro týmu Delko, jakož i muž v bílém dresu nejlépe postaveného asijského závodníka Jambaljamts Sainbayar (Terengganu).

S přibývající výškovými metry a houstnoucí mlhou se i tato skupina začala rozpadat. Aktivní byl především Rubio, jemu dobře sekundoval Chaves a dlouho s nimi držel krok i Mongol Sainbayar. Oba dva Kolumbijci nakonec všem odjeli a minuli i Zeitse. Jenže vzadu zaznamenal zmrtvýchvstání skvělý norský vrchař Traeen a dvojici si dokázal znovu dojet. 

Konečné rozuzlení pak přinesl závěrečný kilometr. Sosa se dokázal zbavit Carthyho a za ním ho napodobil Rubio, který poodjel Chavesovi, jenž totéž dokázal udělat Traeenovi.

Sosa se ujal vedení v závodě, na Carthyho má náskok 23 vteřin. Třetí Rubio ztrácí už +2:02.

"Byli jsme dnes velmi pozorní, jeli jsme dobře jako tým. Ve druhé části stoupání jsem dokázal dobře držet Carthyho tempo, což se dařilo až do posledního kilometru, kdy jsem mohl trochu zrychlit a jet sám. Šťastný konec sezóny s těmito pocity a možností bojovat o dres lídra!" uvedl na týmovém twitteru vítěz etapy.

Co se týče konečného pořadí, zbývá sice ještě pět etap, ale s výjimkou předposlední všechny mají potenciál končit hromadným dojezdem. Takže o konečném vítězi s největší pravděpodobností rozhodne sedmá etapa, která končí na vrcholu 13,5 km dlouhého stoupání s průměrem 6 %. Uvdíme, zda EF Education a Hugh Carthy dokáží na Movistar něco vymyslet.