Přepis: Jak to vidí Michal Žák – 13. října 2022

Jan BURDA, moderátor
Jaké léto máme za sebou pohledem meteorologa v Evropě, v Česku i ve světě. Jaké poučení si ve Spojených státech odnáší řádění hurikánu Ian. A sílí v poslední době tyto jevy a jaké jsou či mohou být dopady válčení na klima a životní prostředí. O tom budeme mluvit v příštích minutách s Michalem Žákem, meteorologem České televize, který působí také na katedře fyziky atmosféry matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, dobrý den.

Michal ŽÁK, klimatolog, meteorolog ČT
Dobré ráno.

Jan BURDA, moderátor
K poslechu zve také Jan Burda. Trocha historie, ale nedávné úvodem, loňské léto tedy mluvím o roce 2021 bylo v Evropě nejteplejší od začátku měření. Teploty byly o 1 °C vyšší, než je průměr. To uvedla už i jarní dubnová zpráva služby Kopernikus, která monitoruje stav klimatu. Máme, prosím, data už z letošního léta, tedy z roku 2022?

Michal ŽÁK, klimatolog, meteorolog ČT
Ano máme a ten rekord tomu loňskému létu dlouho nevydržel, letos byl překonán. To znamená, že letošní léto v Evropě bylo zase nejteplejší a oproti tomu loňskému roku ta odchylka byla vyšší o další 0,4 °C. Ono možná 0,4 stupně pro posluchače zní jako taková malá změna, ale když si uvědomíme, že se to týká celého kontinentu, celé Evropy a že se to týká celého léta. To znamená opravdu těch tří měsíců červen, červenec a srpen. Tak ten rozdíl 0,4 °C je už poměrně velkým rozdílem. My jsme v klimatologii zvyklí spíše opravdu jednu, dvě desetiny nebo i méně, pokud jde o takto rozsáhlá území a takto dlouhá období. Takže to letošní léto bylo v Evropě opravdu rekordně teplé a mimochodem nebyla v tom Evropa sama. I Čína má za sebou rekordně teplé léto a dokonce i rekordně dlouhé a extrémně horké vlny, které tamní vlastně obyvatelé provázeli od června a vlastně skončily až v minulých týdnech.

Jan BURDA, moderátor
Ty letní vlny veder letos se Česka tolik nedotkly jako v minulých letech, udeřily jinde?

Michal ŽÁK, klimatolog, meteorolog ČT
Je to pravda, že Česko bylo trošku stranou. Těch, řekněme, nejintenzivnější vln veder nebylo možná úplně v jádru toho horkého vzduchu, který proniká od jihozápadu především tedy z té Afriky ale samozřejmě dále se tam vzduch nad Evropou během léta prožíval. Takže zpočátku, řekněme, v tom červnu to ten horký vzduch částečně Evropu i teda prostředí Evropu, včetně České republiky zasáhl, ale pronikl třeba i daleko na sever za polární kruh, kde teploty na některých místech poprvé v historii přesáhly 30 °C třeba na severu Norska. Některé stanice hlásily rekordy, ale velmi výrazně se letos ty horké vlny projevily v Evropě západní a jihozápadní. To znamená Pyrenejský poloostrov, Španělsko, Portugalsko, dále Francie no a Velká Británie, země Beneluxu, Švýcarsko, ale vlastně i Německo a Dánsko nebo třeba taky části, části Itálie. Čili tam obecně ta intenzita těch horkých vln, a toho vpádu toho horkého vzduchu byla letos opravdu mimořádná a bylo to opakovaně. Vlastně už v červnu začaly první ty rekordní, řekněme, vlny veder. Takže na mnoha místech zaznamenali nejvyšší červnové teploty v historii pozorování. No a třeba ve Francii měli nejdřívější čtyřicítku vlastně v historii pozorování. No a potom následoval červenec, kdy vlastně ta vedra v podstatě přepisovala národní rekordy v mnoha státech. Asi si posluchači vzpomenou na ty extrémní horka, která zasáhla v polovině července nebo těsně po polovině července Velkou Británii. Britské ostrovy, kde vlastně poprvé teplota přesáhla 40 °C. A oproti vlastně těm předchozím hodnotám, rekordním hodnotám zase ten rozdíl byl poměrně velký. V některých stanicích to bylo více než 2 stupně oproti dosavadním absolutním rekordům, což zase je poměrně výrazné překonání. Zase, když si vzpomeneme třeba na Dobřichovice v České republice, tak ten náš rekord z Dobřichovic byl o pouhé 0,2 °C vyšší než předchozí rekord z roku 1983 pražské Uhříněvsi. A tady teď se vlastně ve Velké Británii ty rekordy přepisovaly ne o 0,2, ale třeba o 2 stupně. To znamená 10× více. A to je opravdu, řekl bych z toho pohledu klimatologa velmi výjimečná mimořádná, mimořádná záležitost. Mimochodem Británie zaznamenala vůbec nejteplejší noc. Čili nešlo jenom o to, že přes den bylo nesnesitelně horko, ale i v noci bylo vlastně nesnesitelně horko, protože drtivá většina britských domácností, bytů, domů není vybavena klimatizací, protože prostě, jak všichni známe, že britské ostrovy jsou spíše chladnějším, známé tím chladnějším létem. A teploty během toho letního období v noci běžně klesají na hodnoty kolem 15 stupňů, takže se dá celkem bez problémů vyvětrat a spát. Ale teď, když přes den bylo 40 nebo 35 a v noci 20-25 stupňů, tak to opravdu pro tamní obyvatele představovalo značnou zátěž. No, ale ty rekordy samozřejmě nepadaly jenom tam. Třeba i v Dánsku byla zaznamenána nejvyšší červencová teplota. V Hamburku poprvé teplota také přesáhla 40 °C. A i Portugalsko tam teplota přesáhla dokonce 46 °C, takže i tam se zřejmě jedná o nejvyšší hodnotu v historii. No a první 40ka padla třeba i v Madridu. On ten Madrid je poměrně vysoko, takže vlastně v tom vnitrozemí Španělska to není tak obvyklé, aby ty teploty byly tak vysoko, ale i tam vlastně měly nový absolutní rekord. No a třeba v Andoře v červenci 3 dny po sobě padl červencový rekord. Takže opravdu těch rekordů bylo velké množství, už se v tom možná posluchači trošku ztrácejí, ale z tohoto pohledu zejména ta západní polovina kontinentu byla výjimečně, výjimečně teplá.

Jan BURDA, moderátor
Tyto rekordní teploty jaké mají dopady na fungování společnosti i jednotlivců a měli bychom si na to zvykat, nebo se nějak připravovat, že to bude častější?

Michal ŽÁK, klimatolog, meteorolog ČT
Tak pokud jde o ty dopady, tak samozřejmě pokud má člověk volno a může vyrazit k moři, což třeba v případě té Británie řada Britů pochopitelně nebo řada obyvatel udělala. A tam tedy strávit ty horké dny, tak se to dá, celkem asi, řekl bych bez problémů zvládnout. Ale to samozřejmě drtivá většina obyvatel udělat nemůže. Ta musí v nějaké podobě fungovat, chodit do práce, starat se o své děti, rodiče a podobně. Takže tam je to podstatně komplikovanější a ty horké vlny opravdu mají obecně negativní dopad na obyvatele. Ono to zejména souvisí, jak už jsem trošku zmínil s těmi velmi teplými nocemi, kdy se vlastně lidský organismus nemůže moc odpočinout. Všichni to asi známe, když prostě se převalujeme, potíme se a prostě přemýšlím pořád o tom, jak bychom se ochladili a už jsme vyzkoušeli spoustu způsobů a vždycky to po pár minutách přestalo fungovat. A ráno se vzbudíme takový trošku, řekněme, nevrlý, nevyspalý, nefungujeme tak optimálně, jak bychom chtěli. A samozřejmě i naše psychika potom je tím, je tím narušená. A opravdu tady ty dopady těch horkých vln jsou poměrně závažné. Ono to možná v tom mediálním mainstreamu tak nerezonuje, protože co si budeme říkat, tady ten, vlastně ty oběti těch horkých vln přibývají postupně. Není to prostě okamžitě, jako když přijde silné tornádo nebo nějaká přívalová povodeň, kdy během několika hodin může zabít, bohužel velké množství lidí. Tak v případě těch vln veder se to vlastně sčítá třeba přes několik týdnů. Ale, když se to potom nasčítá, tak se dostaneme na stovky nebo tisíce, v tomto případě tedy tisíce, tisíce lidí, kteří kvůli tomu horku předčasně umírají nebo umřeli. Takže tam ten dopad je přímý. A pokud jde o to, jestli bychom si na to měli zvykat, tak samozřejmě tyhle ty intenzivní vlny veder vždycky vedou k té otázce, jak moc budou pravděpodobné, nebo jak moc budou časté do budoucna. A opravdu se zdá, že třeba to co teď se nám jeví jako opravdu extrémní léto, bude třeba za nějakých 15, 20 let považováno za poměrně normální léto. Takže ono budeme si na to muset zřejmě zvykat a budeme se s tím muset potýkat, bude to mnohem častější. A to platí vlastně nejenom samozřejmě pro tu západní Evropu, platí to i pro nás v České republice, i když tady to letošní léto třeba nebylo tak extrémně teplé z pohledu těch rekordních teplot. Ale jako takové bylo také šesté nejteplejší a třeba v pražském Klementinu šlo dokonce o páté nejteplejší léto. A to pražské Klementinum měří téměř 250 let takže. Tam, když už je to páté nejteplejší, tak už to má opravdu nějakou, nějakou váhu. Takže ano, měli bychom se na to připravit, že to bude spíše horší.

Jan BURDA, moderátor
Stále trvá sucho v České republice?

Michal ŽÁK, klimatolog, meteorolog ČT
V České republice naštěstí ne, v tomto smyslu byl letošní rok poměrně, bych řekl milostivý, nebo jestli se to takto dá říct. Možná, že v některých těch období dokonce té vody bylo až moc, jak asi potvrdí zemědělci z některých oblastí, ale zdůrazňuji, že z některých oblastí České republiky. Protože na ty srážky jsme, na to s těmi srážkami to letos v Česku nebylo špatné. On vlastně bylo poměrně suché jaro na mnoha místech, ale pak se ta situace začala měnit zejména v červnu, kdy dorazily vydatné srážky do středních Čech, včetně Prahy, jižních Čech. Takový vlastně pás, který se táhne ze středních Čech na jih Čech až někam na Šumavu na hranice s Rakouskem. A to je mimochodem velmi zajímavé, když se podíváme i třeba na srážky v celé Evropě. Tak uvidíme, že velká část Evropy měla výrazně méně srážek. Ale tady ten, ta oblast těch středních, jižních Čech tam trošku vystupuje jako taková výjimka. Třeba zase, když už se přesuneme na východ, Slovensko tak to zažilo naopak velmi suché, extrémně suché jaro i léto a ty dopady třeba na tamní lesy jsou poměrně, poměrně závažné. Takže my v tomto smyslu jsme měli poměrně štěstí a i ty další vlastně letní měsíce a začátek podzimu, respektive září přinášely průměrné nebo nadprůměrné množství srážek a vlastně dobrým důkazem je houbařská sezóna, která letos vlastně ta podzimní houbařská sezóna, myslím je velmi bohatá, co tak slyším svého okolí a vidím fotky, které posílají třeba i diváci Počasí České televize. Tak si rozhodně není na co stěžovat a těch hub roste opravdu velké množství, což samozřejmě by bez dostatečné vláhy nebylo možné.

Jan BURDA, moderátor
Vysvětluje Michal Žák, meteorolog České televize. Michal Žák dnešním hostem působí také na katedře fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Máme za sebou souhrn léta, díky za něj. Uvidíme, co nás čeká na podzim a do konce roku ještě to bude jistě téma některého z příštích setkání. Každopádně co se týká zpravodajství a mediálního pokrytí různých meteorologických jevů, nelze pominout ten ničivý hurikán Ian. Ten si ve Spojených státech amerických vyžádal více než 100 obětí na životech. Nejvíce jich pocházelo z Floridy. Ten živel ničil domy, auta, infrastrukturu, některé zasažené oblasti se navíc stále ještě potýkají s výpadky elektrického proudu. No a lidé, kteří byli svědky řádění toho živlu a přišli o své nejbližší nebo domovy se jen těžko vypořádávají s tím hlubokým traumatem. V čem byl tento hurikán z meteorologického pohledu výjimečný?

Michal ŽÁK, klimatolog, meteorolog ČT
Tak výjimečný byl asi svou silou, i když nebyl nejsilnějším hurikánem, který kdy zasáhl oblast na území Spojených států amerických. Tak rozhodně patřil k té, vlastně do té pětice nejsilnějších nebo měl tam zhruba páté místo. Takže z tohoto pohledu byl poměrně výjimečný. Určitě i ta, řekněme, situace v atmosféře, která na situace v atmosféře, která nahrávala těm podmínkám toho výrazného zesílení nad jihovýchodem Mexického zálivu, kdy vlastně přešel přes Kubu a zamířil právě k té Floridě. Tak to byla poměrně vlastně příhodná situace proto výrazné zesílení tohoto, tohoto hurikánu a díky tomu vlastně on potom dosáhl té čtvrté kategorie, ale vlastně byl na té horní hranici té čtvrté kategorie, kategorie. To znamená, že rychlosti větru v blízkosti středu toho oka hurikánu dosahoval téměř 250 km/h, jedna se o minutový průměr. Myslím, že asi málokdo z nás si dokáže představit rychlost větru 250 km/h. Ale současně ten hurikán postupoval poměrně pomalu. To znamená, že ty dopady, které přinášely, trvaly delší dobu a byly o to ničivější. A kromě toho větru vlastně přinesl velmi intenzivní srážky nad tou Floridou, což potom vedlo právě k těm záplavám rozsáhlým a na některých řekách byly zaznamenány rekordně vysoké vlastně průtoky. Takže z tohoto pohledu šlo o výjimečnou událost poměrně vlastně to jsem ještě neřekl, neobvyklý byl ten postup a směr odkud vlastně dorazila tu Floridu od toho jihozápad. Protože mnohem častěji Florida bývá postihována hurikány, které přichází od jihovýchodu. Tyto oblasti jsou vlastně na ty hurikány, řekněme, trochu více zvyklé a lépe připravené než tady tyhle ty jihozápadní části Floridy. Naštěstí se nenaplnily úplně nejčerstvější, nejčernější scénáře, kdy vlastně by mohla být zasažený oblastem /incomprehensible/ a okolí. Kde by ty škody byly zřejmě ještě dramatičtější a katastrofálnější. Ale velkým problémem bylo na pobřeží to /incomprehensible/ moře, které vlastně při těch hurikánech se vytváří vlivem působení toho větru především, které pak zaplavilo pobřežní oblasti. A musíme si uvědomit, že s tím jak vlastně roste teplota vody, tak se zvyšuje vlastně mořská hladina a to znamená, že oproti třeba tomu, co bylo před 50 lety, tak ty dopady jsou teď ničivější i kvůli tomu, že hladina moře je vyšší a že tady to moře přitom vzbouření tom vzdutí, přitom hurikánu může zasáhnout dále do vnitrozemí a být tedy ničivější. Možná ještě jedna taková meteorologická zajímavost, která možná až tolik nerezonovalo zase českými médii, byl úder tohoto hurikánu Ian, tehdy vlastně ještě tropické bouře na Portoriko, kde zase vlastně i na Kubu, kde přinesla poměrně vydatné srážky. Ale vlastně chtěl jsem říct trošku něco jiného a to k tomu předchozímu ještě hurikánu Fiona, který byl také velmi, velmi výjimečný. A ten právě zasáhl Portoriko plnou, plnou silou. Tady se omlouvám, to Portoriko právě bylo zasaženo tím hurikánem Fiona, nikoliv hurikánem Ian. A ten hurikán Fiona, který vlastně přišel asi 12 nebo 10 dnů předtím hurikánem Ian na Portoriku, přinesl rekordní deště a postaral se také o téměř kompletní blackout na celém ostrově. A potom ty dopady hurikánu Irma zasáhl východní Kanadu, kde tedy přinesli jednak rekordně nízký tlak vůbec nejnižší tlak v historii měření a také velmi silný vítr, který přesahoval 140 km/h. Takže i ta Fiona byla vlastně velmi, velmi ničivá, i když naštěstí neměla tolik obětí jako ten Ian. Je to vlastně zajímavé, protože oba ty orgány přišly až v září, tyhle ty silné hurikány do té doby během letošního léta ta hurikánová sezóna byla velmi klidná a přinášela velmi malé množství a slabé vlastně ty tropické cyklony. Takže až tou Fionou a potom Ianem se to dalo by říct prolomilo a byly tedy bohužel takovéto silné a tragického hurikány.

Jan BURDA, moderátor
Prezident Spojených států Joe Biden následky řadění toho hurikánu dal do přímé souvislosti s klimatickou změnou. Je to tak, že byť je hurikánová sezóna a v této oblasti hurikány nejsou ničím výjimečným, takže se něco změnilo, že jsou silnější nebo přichází jindy?

Michal ŽÁK, klimatolog, meteorolog ČT
Určitě ta změna klimatu se projevuje i v podobě těch hurikánů nebo obecně tropický cyklon. A je tam vlastně několik faktorů. Ten jeden faktor, to už jsem vlastně zmínil, to znamená to rostoucí hladina moře, která potom znamená, že ty pobřežní oblasti jsou více postiženy, tím rozbouřeným a zdutým mořem při přechodu hurikánu, takže to je jeden faktor a ta stoupající hladina jednoznačně souvisí s globálním oteplováním. To znamená s vypouštěním skleníkových plynů a samozřejmě tím pádem to vede i k tání pevninských ledovců, které zase přispívají k tomu nárůstu hladiny. Takže to je jeden faktor. Další faktor, o kterém se hodně mluví je, že ty tropické cyklony nebo hurikány, mají tendenci se vlastně pohybovat pomalej, což u toho a jenom, jak už jsem říkal, také platilo, že ten postup byl poměrně pomalý a samozřejmě, když je postup pomalý, tak to znamená extrémnější srážky další působení. A znamená to potom větší, větší škody. Takže i tady ta souvislost je pravděpodobná, no a další věc opravdu to vypadá, že přibývá těch silných a velmi silných hurikánů právě v souvislosti s tou změnou klimatu. A také se častěji stává, že ty hurikány rychleji zesílí. To znamená, že tam proběhne ta vlastně rychlá intenzifikace, což v případě a jenom také nastalo poměrně vlastně nedaleko před úderem a zásahem Floridy. Takže určitě tady ta vazba na tu změnu klimatu a na tu činnost člověka by se poměrně dobře najít dala. A já bych možná ještě zmínil jednu věc, která trošku souvisí s tou opačnou stránku, to znamená s tou ničivostí těch hurikánů a s těmi škodami je dobré si zase uvědomit, že také se zvětšuje, řekněme, zranitelnost té populace, která té oblasti Floridy žije. Protože jednoduše těch lidí je tam výrazně víc, než bylo třeba před 50, 60 lety. Třeba tady v té oblasti jihozápadní Floridy v některých oblastech ta populace se zvýšila 10×. Takže samozřejmě, když přibylo takové množství lidí, zvýšil se samozřejmě i jejich majetek, nemovitosti a další. Navíc co si budeme říkat, většinou je to, že jo oblast, kde žijí spíše bohatší lidé, takže potom ty materiální škody logicky, logicky jsou větší. A i tohle to je dobré trošku jako zdůrazňovat a zmiňovat vlastně důležitost té připravenosti na to, že něco podobného se může opakovat. Naposled tak silný hurikán byl vlastně v roce 1960 v této části Floridy a je tedy pravděpodobné, že další podobně silný orkán nemusí přijít za 60 let, může přijít klidně za 10 let nebo i za rok.

Jan BURDA, moderátor
Vysvětluje Michal Žák, meteorolog, který působí na katedře fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a je to také meteorolog České televize. Válka na Ukrajině je obrovská lidská humanitární katastrofa. My se teď podíváme na vliv války na životní prostředí a na klima. Důsledky ruského vpádu na Ukrajinu mohou být požehnáním v boji proti klimatickým změnám, protože země donutí k úsporám energií a investicím do nových, do obnovitelných zdrojů. To řekl v úterý tento týden šéf Světové meteorologické organizace /incomprehensible/, souhlasíte?

Michal ŽÁK, klimatolog, meteorolog ČT
Dá se s tím asi částečně souhlasit, protože opravdu je pravda, že to, že je potřeba vlastně začít snižovat, výrazně snižovat emise skleníkových plynů. Nejde jenom o oxid uhličitý, ale i o metan, oxid dusný. Některé další z toho klimatologického tábora, řekněme, zaznívá už v podstatě 30 let. Už od devadesátých let, kdy vznikla i ta organizace IPCC, respektive mezivládní panel pro klimatickou změnu IPCC. A tam vlastně už tedy poměrně dlouhou dobu rezonuje ta naléhavost a nutnost toho snižování. A když se podíváme, jak se vlastně vyvíjí lidská společnost, respektive jak se vyvíjí množství skleníkových plynů od devadesátých let v současnosti, tak tam k žádnému snížení nedošlo. Možná k malému meziročnímu, když byla finanční krize na konci nultých let a trochu větší snížení, vlastně dokázal covid. Ale tak to je otázka za jakou cenu to vlastně bylo. Takže z tohoto pohledu je prostě, pokud by tohle to mohlo být nějakým impulsem, že opravdu začneme výrazněji snižovat emise, výrazněji omezovat spalování fosilních paliv, tak by to asi mohla být zpráva dobrá. Samozřejmě to utrpení, které probíhá na Ukrajině, je naopak naprosto šílené, ale na druhou stranu současně, že jo kromě tohoto jednoho pohledu se občas setkávám i s tím, že teď tedy je potřeba vlastně zapomenout na nějaké ty závazky klimatické a prostě musíme spalovat prostě, co je k dispozici, abychom měli teplo, abychom měli elektřinu. Nehledě na to, kolik emisí skleníkových plynů se přitom uvolní. Takže samozřejmě ty pohledy se trochu, se trochu liší, ale já věřím, že opravdu by to mohl být ten impuls k tomu, abychom více se snažili o ten přechod na ty obnovitelné zdroje a tedy naplnili ty cíle třeba i té Pařížské dohody z roku 2015. Už to bude 7 let za chvíli vlastně výročí v prosinci, kdy vlastně drtivá většina států se zavázala k tomu, že bude výrazně snižovat emise skleníkových plynů a drtivé většině států se to zatím nedaří. Takže i tohle to by mohl být možná nějaký impuls, který k tomu postupně přispěje, uvidíme.

Jan BURDA, moderátor
Závěrem a vím, že u této otázky se usmějete, tedy jaká bude, jaká bude zima, máme zhruba 2 minuty.

Michal ŽÁK, klimatolog, meteorolog ČT
Jaká bude letošní zima.

Jan BURDA, moderátor
A topná sezóna, to už jsme probrali.

Michal ŽÁK, klimatolog, meteorolog ČT
Nejste, nejste první, kdo se mě na to ptá a asi ani poslední. Máme zatím polovinu října, takže do začátku zimy ještě přece jenom nějaký čas, nějaký čas máme. Ale myslím si, že na takovou přesnější předpověď toho nebo podobnou, jaká bude zima, bychom se ještě přece jen měli počkat. Ono je pravda, že ty sezónní předpovědi se vydávají, vydávají je různá velká předpovědní centra. Samozřejmě vydávají se ve Spojených státech amerických, respektive i v Kanadě. Vydává je britské předpovědní centrum a vydávají třeba i Evropské centrum pro střednědobou předpověď, které vlastně nebo jehož jsme i součástí jako Česká republika. A trochu problém těch sezónních předpovědí samozřejmě jejich úspěšnost. A zejména v Evropě, kde vlastně ta vazba třeba nějaké takové ty pravidelné, my tomu říkáme oscilace, jako je třeba jev lanina anebo El Niňo v Pacifiku. Tak ta vazba v případě Evropě je velmi slabá a je problém se vlastně o něco konkrétnějšího opřít, aby vlastně ta úspěšnost té předpovědi byla vyšší. Takže teď se samozřejmě objevily, ano zaregistroval jsem nějaké prognózy, že by třeba začátek té zemi mohl být spíše takový ve znamení tlakových výší nad Evropou, což by znamenalo spíše třeba počasí s nízkou oblačností, s mlhami, inverzemi a relativně tedy málo slunce a také hlavně málo větru, což by nebylo příliš příznivé. Ale já bych opravdu ještě s těmi konkrétnějšími předpověď radši pár týdnů počkal třeba do toho listopadu, až to bude, až to bude blíže, až to bude jistější.

Jan BURDA, moderátor
Důvod pro příští setkání.

Michal ŽÁK, klimatolog, meteorolog ČT
Určitě.

Jan BURDA, moderátor
Michal Žák, meteorolog, který působí na Univerzitě Karlově a také v České televizi, díky hezký den.

Michal ŽÁK, klimatolog, meteorolog ČT
Rado se stalo, hezký den.

Jan BURDA, moderátor
Za pozornost děkuje také Jan Burda.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.