Třídění odpadu, jízda na kole nebo nakupování oblečení z druhé ruky. Základní ekologické tipy by se měli lidé učit už od raného věku, jejich zapojení do ochrany přírody je totiž klíčové. Shodli se na tom diskutující během akce Ze Skalice do Strážnice, na kole i na lodi.
Češi chtějí chránit klima před globálním oteplováním. Vyplývá to z nedávno publikované studie agentury STEM a Institutu 2050. Podobně na tom jsou i Slováci – 75 % z nich se podle průzkumu Evropské investiční banky domnívá, že změna klimatu je největší výzvou lidstva v 21. století.
Veřejnost se však mnohdy neshoduje, jaká opatření je potřeba dělat a v jakém časovém horizontu. K ochraně klimatu a přírody přitom může přiložit ruku jednoduše každý, a to okamžitě. Zaznělo to na nedávné debatě, která se uskutečnila v rámci česko-slovenské akce Ze Skalice do Strážnice, na kole i na lodi.
„Lidé se musí vzdělávat o ochraně přírody již od mlada,“ otevřela diskusi Simona Jurovatá ze slovenské organizace Mladí za klímu, která se jako dobrovolnice zapojuje do environmentální osvěty a pořádá například semináře ve školách.
Děti se podle ní o přírodu a klima samy aktivně zajímají a je potřeba jim informace předávat zábavnou formou. Již od raného věku si tak mohou vštěpovat základní ekologické návyky, jako jsou třeba třídění odpadu nebo střídmé nakupování potravin i oblečení, aby se vyvarovaly zbytečnému plýtvání.
„Nejjednodušší je začít od sebe – třídit odpad, nepoužívat auta – to jsou přeci známé věci. Z mého pohledu je velice důležitý rozvoj občanské společnosti, zkrátka inspirovat lidi k tomu, aby se zajímali o věci veřejné,“ dodal ochránce životního prostředí Pavel Dekař, který působí jako koordinátor Hnutí DUHA v Bílých Karpatech.
Doprava jako kámen úrazu
Přestože česká i slovenská veřejnost jsou ochraně klimatu nakloněny, emise skleníkových plynů, které změnu klimatu způsobují, se v některých oblastech stále nedaří snižovat. Problematická je především doprava.
„Doprava je v podstatě jediný sektor, který co do objemu emisí roste. Nedaří se to zlomit,“ podotkl na debatě Michal Hrubý, analytik think tanku Europeum, který se specializuje na udržitelnou dopravu.
„Souvisí to s otázkou životního stylu. Doprava je naše každodenní potřeba,“ dodal s tím, že problematické jsou zejména dálkové cesty, které nelze absolvovat pěšky ani na kole.
Doprava patří mezi oblasti, na které se zaměřuje evropská legislativa usilující o snížení emisí. Do povědomí veřejnosti se dostal především návrh na ukončení prodeje nových vozidel se spalovacími motory po roce 2035. Ruku v ruce s omezováním „špinavých“ způsobů dopravy ale musí jít rozšiřování alternativních možností, ať už se jedná o železniční dopravu nebo elektromobilitu. „Musíme se k tomu postupně propracovat. Část stávajícího vozového parku nahradí elektromobily nebo vozidla poháněná vodíkem,“ uvedl Hrubý.
Trendem posledních let jsou také elektrická kola – ostatně na nich někteří z účastníků debaty do Skalice, kde se akce uskutečnila, přijeli. Jiní zvolili ekologičtější a náročnější variantu, tedy klasická kola.
Z ochrany klimatu těží nejen příroda, ale i lidské zdraví
Ochrana klimatu a snižování emisí patři mezi priority Evropské unie. Ta loni představila balíček opatření označovaný jako Fit for 55, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030. Jednotlivá opatření – jako je již zmíněný konec prodeje nových aut se spalovacími motory – schvalují členské státy a Evropský parlament, který o nich intenzivně vyjednává. Na potřebě chránit klima všemi dostupnými prostředky přitom panuje většinová shoda, a to nejen kvůli samotnému klimatu, ale i lidskému zdraví.
„Nahrazení fosilních paliv sníží množství látek znečišťujících ovzduší a bude mít příznivý dopad na zdraví,“ podotkl český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP), který se tématu energetiky a ochrany klimatu věnuje.
„Elektrifikace silniční dopravy založená na obnovitelných zdrojích by měla pozitivní dopady zejména na znečištění ovzduší ve městech,“ vysvětlil po hlasování zářijového plenárního zasedání Evropského parlamentu, kde se balíček Fit for 55 projednával.
Zdůraznil přitom, že k čistšímu ovzduší přispěje kromě elektrické dopravy také ekologičtější vytápění budov, například skrze obnovitelné zdroje energie. I o tom Evropský parlament v září hlasoval a shodl se na tom, že v EU se musí stavět více čistých zdrojů a zároveň masivněji šetřit energiemi – ať už je to kvůli klimatu, zdraví nebo potřebě zbavit se závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska.
Legislativa a cíle pro snížení emisí však k úspěchu nestačí. Angažovaná veřejnost je podle účastníků debaty ve Skalici klíčem k úspěchu. Svou roli v tom sehrávají i média a dostupnost pravdivých informací o tom, co se s planetou v současné době děje. Změny klimatu navíc začínají pociťovat lidé i na vlastní kůži.
„Změny vidíme už v rámci jednoho života, tedy ve velice krátké době. Počasí se nepředvídatelně mění,“ vysvětlil Dekař. Stále však podle něj existují skupiny lidí, které změny klimatu i potřebu jeho ochrany popírají. Přesvědčit je o opaku přitom není jednoduché. I proto je podle Jurovaté potřeba vzdělávat veřejnost o klimatu a přírodě již v rámci školní výuky.
Článek vznikl z debaty, která se konala 17. září 2022 v rámci akce Ze Skalice do Strážnice, na kole i na lodi. Akci uspořádali Kanceláře Evropského parlamentu v Česku a na Slovensku ve spolupráci s Europe Direct a Eurocentry.