„Aut v ulicích stále přibývá. Na jeden tisíc obyvatel dnes v České republice připadá více než 650 automobilů. Aut je čím dál víc, ale parkoviště jen tak nepostavíme. Ještě před letošním zdražováním vycházela cena při stavbě parkovacích domů zhruba na 300 tisíc na jedno parkovací místo. Podle našich propočtů v Litoměřicích už před třemi lety chybělo na tři tisíce parkovacích míst. Stavba parkovacích domů by tedy přišla téměř na miliardu korun,“ říká zastupitel Lukas Wünsch (Severočeši Litoměřice), který byl v minulém volebním období místostarostou města.
Finančně dostupným řešením, které by přineslo více parkovacích míst, je změna obousměrných komunikací na jednosměrné.
„Podle zákona o provozu na pozemních komunikacích musí řidič při zastavení a stání vozidla nechat tři metry široký pruh pro každý směr jízdy. Tedy na obousměrné komunikaci celkem šest metrů,“ vysvětluje Wünsch. Na stojící auto se počítá šířka dva metry.
Aby tedy bylo možné parkovat po obou stranách ulice, musela by být široká minimálně deset metrů. „Řada obousměrných komunikací v Litoměřicích však nemá ani šest metrů. Z toho plyne, že na řadě míst se vůbec nesmí stát,“ dodává.
Jednosměrky podle Wünsche přináší městům možnost zaparkovat i v 21. století. Není je však možné udělat všude. „Jednosměrky patří do každé obytné rezidentní ulice, avšak ne do páteřní komunikace,“ upřesňuje.
S přípravou sítě jednosměrek se v Litoměřicích začalo před třemi lety. „To byla oblast ulic Husova, Dalimilova, Dykova a Macharova. Požadavek vzešel od místních obyvatel, kteří s tímto nápadem přišli,“ popisuje Wünsch s tím, že ale bylo hodně složité vyhovět co největšímu počtu obyvatel.
Druhá síť litoměřických jednosměrek byla označena letos poblíž supermarketu Lidl. „Na základě žádostí tamních obyvatel i odboru územního rozvoje městského úřadu došlo osazením dopravního značení k zjednosměrnění ulic Horova, Mánesova, Erbenova a Halasova,“ uvádí referent komunikace litoměřické radnice Radim Tuček.
Další oblast, kde by se jednosměrky mohly vybudovat, je několik ulic mezi Horním nádražím a Březinovou cestou. „Samozřejmě bez okrajových spojovacích komunikací, ty musí zůstat obousměrné,“ podotýká Wünsch.
Spokojenost i kritika
Výhodou jednosměrek je sice větší počet parkovacích míst, místní obyvatelé však do své ulice mohou logicky vjet pouze jedním směrem. Řada lidí tuto cenu akceptuje. „Jsem ráda, že u nás v ulici zaparkuji, i když z práce přijedu až večer,“ líčí paní Anna.
„V oblasti u Lidlu je spokojených asi 98 procent lidí, v oblasti Husovy ulice je to asi jen 60 procent,“ míní Wünsch, který zároveň připomíná, že jednosměrka není od toho, aby tam jezdilo méně aut. „Lidé si také stěžují, že jim na jejich ulici zastavují cizí auta. Je to ale veřejná komunikace, tak to prostě je,“ dodává.
Některé obyvatele také trápí horší přehlednost při vyjíždění z garáže. „Teď, co je tu jednosměrka, se mi špatně vyjíždí, protože přes stojící auta nevidím na ta projíždějící,“ stěžuje si pan Aleš s tím, že auta tu podle něj jezdí příliš rychle.
„Reakce místních obyvatel jsou různé. Někteří chtějí, aby to bylo jako vždycky, jiní více parkovacích míst kvitují,“ uzavírá Wünsch.
