Moskva po mobilizaci? Všichni rozumní chlapi už utekli, odpovídá Tatiana
Prořídlé ulice, vytapetované výlohy, prázdná křesla v holičstvích a ženy v dámských klubech. Jak se částečná mobilizace promítla do každodenního života v Moskvě, ilustruje reportáž deníku The New York Times. Páteční odpoledne v holičství Chop-Chop v centru ruské metropole bývala rušná. „Obvykle bychom teď měli plno,“ popisuje vedoucí podniku paní Olja.
Řada mužů raději nevychází na ulici ze strachu, že okamžitě dostanou povolávací rozkaz. Když šla Olja minulý pátek do práce, byla prý svědkem toho, jak úřady u každého ze čtyř východů ze stanice metra kontrolují doklady.
I když je ve dvanáctimilionovém městě stále dost mužů, odchod velkého počtu z nich je na první pohled zřejmý v restauracích, hospodách i na společenských akcích.
Odešli zejména příslušníci městské inteligence, kteří si to mohou finančně dovolit a mají cestovní pasy. Až 70 procent Rusů ale ani cestovní pas nemá.
Část mužů opustila Rusko ihned po vypuknutí války, jako výraz nesouhlasu s ruskou invazí na Ukrajinu.
Protikremelsky orientovaní muži utekli, protože se báli vězení nebo útlaku. Teď prchají ti povolaní do armády, chtějí se vyhnout odvodu anebo mají strach, že by Rusko mohlo uzavřít hranice, pokud by Putin vyhlásil stanné právo.
Sice nikdo neví, kolik mužů dohromady od vyhlášení takzvané částečné mobilizace odešlo, jsou to ale jistě stovky tisíc.
Nejméně 200 tisíc mužů odešlo do sousedního Kazachstánu, kam podle tamních úřadů mohou Rusové vstoupit bez pasu. Desetitisíce dalších uprchly do Gruzie, Arménie, Ázerbájdžánu, Izraele, Argentiny a na západ Evropy.
Řada Moskvanek zůstala sama
Řada vdaných žen v Moskvě osaměla. „S kamarádkami se scházíme na víno, povídáme si a vzájemně se podporujeme, abychom cítily, že nejsme samy,“ vypráví deníku Liza.
Její manžel dal výpověď v práci a utekl na západ Evropy, třiačtyřicetiletá žena zůstala, protože jejich dcera chodí do školy a všichni prarodiče žijí v Rusku.
‚Nechci jít do války.‘ Egyptská Hurgháda se plní Rusy, kteří prchli před mobilizací
Číst článek
Manželky mužů, kteří byli odvedeni, trpí osamělostí a strachem, že se jejich partneři nevrátí domů živí. „Jsou jen potravou pro děla,“ říká sedmadvacetiletá Jekatěrina, jejíž manžel už odjel do výcvikového tábora poblíž Moskvy.
V pondělí 17. října moskevský starosta oznámil, že mobilizace v hlavním městě oficiálně skončila. Útlum počtu hostů je ale citelný.
Během dvou týdnů po mobilizaci se tržby v restauracích snížily oproti stejnému období loňského roku téměř o třetinu. List Kommersant napsal, že největší ruský věřitel Sberbank jen v září uzavřel přes 500 poboček.
Řada výkladních skříní v centru města je prázdná, dokonce i kancelář vlajkové lodi ruské letecké dopravy Aeroflot, zavřela svou pobočku na prominentní ulici Petrovka.
„Připomíná mi to Atény v roce 2008,“ přirovnává Moskvu k řeckému hlavnímu městu v době světové finanční krize Alexej Ermilov, zakladatel společnosti Chop-Chop. Ze 70 holičství v jeho franšíze pociťují absenci mužů zejména v Moskvě a Petrohradě.
Stanné právo na Ukrajině? Putin přitvrzuje, silný v kramflecích ale není, říká politický geograf
Číst článek
„Všichni rozumní chlapi jsou pryč,“ přidává šestatřicetiletá Tatiana, když se svými kamarádkami sleduje hru na kulečníku v dámském společenském klubu v ulici Stolešnikov. Ještě před dvěma měsíci bylo místo plné mladých, kteří si užívali léto.
Tatiana o odchodu z Ruska neuvažuje. Nemůže pracovat na dálku a svého velkého psa nechce vystavovat cestě letadlem.
Jiní Moskvané ale mají v plánu odejít. Další návštěvnice dámského klubu, jednadvacetiletá Alisa, právě dokončila studium a chce si našetřit, aby mohla z Ruska odjet. Plánuje, že až dostudují i její kamarádky, mohly by si společně pronajmout byt v zahraničí.
Mladé ženy se shodují, že ve své zemi nevidí žádnou budoucnost, dodává deník New York Times.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, který připravily Tea Veseláková a Marie Pochobradská.
