Anna Říhová (ITS): Hybridní cloud je zbytečně démonizovaný, ulehčí přetíženým odborníkům

Co by si měla firma rozmyslet před tím, než začne uvažovat o hybridním cloudu?

V první řadě je potřeba si říci, co primárně od řešení daná společnost požaduje. Je to úspora nákladů? Je to snadné škálování? Plánuje vstoupit na další trhy? Nebo je to údržba primární aplikace a její rozvoj? Z našeho pohledu by všemu měla určitě předcházet minimálně základní analýza stávajícího stavu a definování zmíněných potřeb. Pohledů na věc je více, záleží určitě i na tom, zda se daná společnost zabývá vlastním vývojem, zda je její provoz decentralizovaný a podobně. U nás ve společnosti jsme zastánci hybridního řešení právě pro možnost kombinovat vlastní prostředí a zároveň možnost využít služeb cloudu. Vše má bezesporu svá pro i proti.

Jaké problémy v IT dnes nejčastěji firmy řeší?

Problémů bude jistě celá řada, ale z těch co asi nejsilněji rezonují, a se kterými se setkáváme nejčastěji, určitě můžeme jmenovat tlak na úsporu nákladů nebo dlouhodobý nedostatek IT specialistů a ruku v ruce jdoucí s neustále se zvyšujícími nároky na ně. Volně přeloženo, v oblasti IT je mnoho schopných, ale také přetížených odborníků, kteří již nemají prostor nebo chuť se věnovat další technologii. U potenciálních zákazníků často vidíme, že i to je faktor, který brzdí další rozvoj společnosti a posun k moderním technologiím.

Znamená přechod na cloudové řešení jen změnu infrastruktury nebo je potřeba víc?

To samozřejmě opět záleží na požadavcích a představě daného zákazníka a také kompetenci IT. Pokud jde o snahu zbavit se vlastního „železa“ a přejít kompletně do cloudu, tak si troufám říct, že v základu to není žádná jaderná věda. Problém ale nastává většinou ve chvíli, kdy se zeptáme na vytíženost služby, zda se s tím řeší nějaká optimalizace, zkrátka za mne laicky řečeno – máte to dobře nastavené? A to se ještě vůbec nedotýkáme aplikací.

Platí, že základem je moderně napsaná aplikace, která později umožní bezproblémovou úpravu či výměnu infrastruktury?

V zásadě ano. Pokud hovoříme o moderním prostředí a tzv. cloud-native aplikacích, pak jde o od základu moderně řešené aplikace, kde jak název napovídá, je jim cloudové prostředí vlastní a jsou tak kompletně od základu navržené. S tím se samozřejmě pojí jedny z největších benefitů cloudového prostředí, kdy mnoho rutinních procesů můžete automatizovat, ať už hovoříme o škálování, aktualizacích, možnosti vytvářet si nesčetná testovací prostředí a mnohé další. Toto bezesporu ocení společnosti, které mají vlastní vývoj nebo aplikace psané na míru.

Kdo se v cloudu neztratí

Je v přístupu ke cloudu rozdíl mezi různými typy společností?

To nejsem asi kompetentní posoudit, ale myslím, že obecně lze říci že ano – jiný přístup bude mít určitě banka či orgány státní správy, operátoři, či instituce citlivá na data. Často záleží na odvaze udělat první krok. Využití jako takové je ale určitě bez ohledu na segment, cloud je vesměs vhodný pro všechny, pokud tedy nehovoříme zrovna o kritické infrastruktuře nebo podobně.

Rozhoduje například to, zda jde o IT firmu s vlastním vývojem či strojírenský podnik?

Tak tady už bezesporu ano, a to právě už třeba kvůli dříve zmíněným výhodám cloudu zejména v oblasti vývoje, kde se s virtualizací skýtá řada možností oproti vývoji a údržbě tradičních monolitických aplikací. Firmy se mají věnovat tomu, co umí a ostatní si raději pořídit od specialistů.

Záleží také na velikosti společnosti?

Obecně ne, v reálném světě hovoříme ale spíše o větších společnostech, řádově 100+ zaměstnanců a více. Vychází to i ze samotné licenční politiky platforem.

Jsou firmy, pro které se hybridní cloud vůbec nehodí?

Prvně je potřeba znovu zdůraznit, že ani hybridní cloud není ultimátní řešení. Jistě najdeme společnosti nebo organizace, které z nějakých důvodů potřebují zůstat čistě on-prem. V drtivé většině případů si ale troufám říct, že právě hybrid je nejvíce vyhovující formou.

Náklady na moderní řešení

Jak je to s náklady na hybridní cloud?

Záleží na poskytovateli a pochopitelně potřebách, velikosti prostředí a stavu stávajícího IT, které jej obsluhuje.

Máte představu o tom, jakou úsporu nákladů může hybridní řešení přinést?

Máme. Záleží to projekt od projektu, ale jedním z bodů, které se snažíme v rámci analýzy našim zákazníkům nabídnout je i cenové porovnání a „napočítání“ alespoň přibližných nákladů, tedy i úspor. Je třeba přemýšlet šířeji, než je náhrada on-prem infrastruktury za stejnou v cloudu. Začít v cloudu čerpat služby, jakou jsou aplikace, bezpečnost.

Může se stát, že špatnou optimalizací zákazník výrazně své náklady navýší?

Ano, to jsem se právě snažila naznačit, cloud má zcela jistě i svá úskalí a může se stát, že na konci měsíce přijde nepříjemně vysoká faktura – typicky se tak děje, pokud není nasazena žádná optimalizace, nikdo prostředí nehlídá a „uteče“ tak třeba nasazené testovací prostředí, na které se zapomnělo. I toto je aspekt, na který naše zákazníky upozorňujeme, monitorujeme, nebo přímo přebíráme za optimalizaci odpovědnost.

Vyplatí se firmám kompletně přepsat aplikaci a vyměnit infrastrukturu?

Nechci vypadat, že se tomu vyhýbám, ale není opět jednoduché jednoznačně odpovědět. Z mnoha důvodů je to často velmi obtížné nebo vázané na nějakou historii, firemní technologii a podobně. Nicméně ano – z pohledu budoucího provozu, maintenance a možností – je lepší již stavět ideálně od základu v cloudu nebo modernizovat.

Je možné předem modelovat finanční náklady na oba typy řešení?

Ano, snažíme se v rámci analýzy tyto věci vyčíslit, byť to samozřejmě nikdy nemůže být na korunu přesné. Ale ano, s těmito modelacemi pracujeme.

Dá se říct, kdo ve firmách rozhoduje o podobně velkém projektu? Vychází poptávka od vedení nebo spíše od správců samotných?

Sami občas přemýšlíme, kdo je ve společnostech tou hybnou silou. Pravda je někde uprostřed – často jsou iniciátorem lidé z pozic CTO, CIO, rozhoduje se pak ale nakonec ve finančním oddělení nebo na úrovni managementu, v rámci celofiremní strategie, budgetování. I zde se běžně děje, že se technologie přejímá od matky v zahraničí. Samostatnou kapitolou jsou pak tendry.

Kybernetická bezpečnost

Mění hybridní cloud pohled na kybernetickou bezpečnost?

Neřekla bych přímo že mění, protože z pohledu cloud vs. hybridní cloud je za mne bezpečnost třeba řešit v obou případech.

Není příliš velké riziko mít vše v cloudu?

My ve společnosti ITS jsme zastánci metody zálohy záloh a zálohy zálohy záloh, testujeme obnovy, držíme oddělená úložiště. Tím, že provozujeme i datacentra, máme pohled z obou světů a nám se jeví hybrid jako ideální kombinace.

Mohou firmy přesně nastavovat hranici toho, co provozují u sebe a co na pronajaté infrastruktuře?

Ano, mohou. Kdybych to měla nějak shrnout – v cloudu nad určitými věcmi nemáte dohled a nemůžete je ovlivnit. Pokud čistě teoreticky váš cloudový poskytovatel například ukončí náhle činnost, může se vám stát, že přijdete o všechno. Je tedy potřeba si říci, co je pro mne kritické a taková data si držet u sebe, nebo v dalším prostředí, jako zálohu.

Dokáže hybridní cloud řešit nejrozšířenější hrozby na internetu jako DDoS a ransomware?

Ano, a velmi se na ně zaměřuje. Ruku v ruce s rozvojem cloudu šel i rozvoj kyberbezpečnostních nástrojů, které jsou často také kompletně cloudové. Mluvíme o například o ochraně endpointů v podobě novodobých antivirů, tzv. Nextgen antivirus, které fungují na jiném principu než tradiční antiviry, umí reagovat v reálném čase, a to i na dosud neznámé hrozby. Je určitě na místě dbát na bezpečnost minimálně stejně jako u vlastního prostředí. S touto oblastí máme bohaté zkušenosti protože pro naše klienty mimo jiné řešíme oblast zabezpečení. Nad to je toto téma velkým celoživotním koníčkem našeho CEO.

Zákonné požadavky

Jak se prostředí hybridního cloudu vypořádá se zákonnými požadavky na zpracování osobních údajů?

Pokud svá data nebo data svých zákazníků opustí vaše prostředí, musíte řešit, kam data posíláte. Vyberete si evropské datacentrum, ale to ještě neznamená, že pro nějakou specializovanou službu cloud nepoužije např. americké datacentrum. Nesmíte zapomínat na smluvní závazky, které jsou dnes již často součástí smluv. Už se dnes zdaleka nestačí věnovat pouze technickým záležitostem, ale je potřeba řešit i ty formální.

Je schopen dodavatel řešení převzít zodpovědnost a garantovat soulad s těmito zákony?

Musí, protože na koho jiného než na dodavatele, se mají zákazníci spolehnout. Nicméně je třeba druhou větou dodat, že to může někdy znamenat zdražení služeb nebo jejich nedostupnost, protože jsou nabízeny třeba jen mimo evropský region.

Má provozovatel možnost přesně omezit, kam putují citlivá data?

Vaši dodavatelé musí být důvěryhodní, protože nic jiného než důvěra nebo zasmluvněná důvěra zde nepomůže. Musíte věřit, že místa a způsob zpracování dat pravdivě popisují.

Lidský rozměr

Jaký je přístup IT odborníků k hybridnímu cloudu?

Samozřejmě se setkáváme s různými scénáři, od „cloud je u nás sprosté slovo“, až po velkou otevřenost a chuť opravdu věci někam posunout. Vůči nedůvěře je za nás asi nejlepší klasický Proof of concept, zkrátka pomoci si novou technologii řízeně vyzkoušet. Řízeně říkám záměrně, protože cílem není hodit neplavce do vody nebo se povyšovat zbytečně nějakou terminologií. Také si myslím, že je celá oblast možná zbytečně démonizovaná a obestřená řadou buzzwords, takže vidím, že je oceňován i náš přístup tyto věci jednoduše interpretovat, umět přeložit do „lidštiny“. Obecně si myslím, že celková úroveň IT světa v České republice je velmi vysoká, lidé na klíčových pozicích jsou orientovaní, znají svá prostředí, obvykle ví, kam se chtějí dostat. Pak je radost s takovými lidmi pracovat. Když to celé shrnu, naše zkušenost je taková, že v základu musíte daný tým přesvědčit, že je nejdete připravit o místo, ale můžete jim být užitečným parťákem.

Je těžké přesvědčit zaměstnance k součinnosti?

To je vždy velmi závislé na konkrétním týmu a projektu. Pravdou je, že součinnost je nezbytná a my tak vždy od začátku směrem ke klientovi i komunikujeme. My za vás můžeme udělat mnoho věcí, ale zcela bez vás to nepůjde. Určitě je klíčové vysvětlit budoucí benefity, pokud není změna iniciována přímo daným oddělením. A také platí totéž co v předchozí otázce, odbourat faktor strachu.

Co je nakonec přesvědčí? Jaké má pro ně moderní řešení výhody?

Tady asi záleží na konkrétní roli, s kým hovoříme. Protože finančního ředitele nenadchnou možnosti vývojářského prostředí a vývojář se zase příliš nebude zajímat o náklady. Takže se snažíme popsat vždy výhody z pohledu té a té oblasti a samozřejmě i celkový impakt

Jaké jsou podle vás největší překážky při přechodu na moderní cloudovou infrastrukturu?

Neznalost a strach. Věřím, že každý, kdo si nové technologie zkusí už nebude chtít jinak. Dám vám jednoduchý příklad – je pro IT specialistu příjemnější v případě potřeba propojení dvou serverů jít do datacentra, zapojovat kabely, konfigurovat switche nebo pár kliknutími propojení nastavit? Navíc lze tyto činnosti a provoz kompletně outsourcovat.

Není podle vás vývoj v této oblasti až příliš překotný? Neodrazuje to lidi z oboru?

Jednoznačně je rychlý a je pravda, že když vidím, co vše jsou kolegové specialisti schopni absorbovat za informace, opravdu smekám. Je jistě těžké se v tom zorientovat a ano, dovedu si představit, že to může někoho až otrávit. Pro mne osobně spočívá záludnost už jen v množství specifických zkratek různých produktových edic a podobně.

Je v hybridních službách podle vás budoucnost?

Osobně si myslím, že podle všech statistik a trendů bude hybridní nebo multicloudové prostředí využívat stále větší procento zákazníků. A dnešní situace ve světě tomu napomáhá.

Kam se bude odvětví IT služeb posouvat v následující dekádě?

V širším měřítku bude jistě velký důraz kladen na rozvoj dalších a pokročilejších kyberbezpečnostních technologií, protože bezesporu budeme čelit nárůstu nových a záludnějších útoků. Náhradě lidské práce roboty. To je asi holý fakt. Myslím, že se mnohem více posuneme do ověřování identity skrz multifaktor, jako face ID nebo jiná biometrika. Odbouráme SMS a e-maily a přijde jiný typ komunikace. Nejsem fanoušek kryptoměn, ale tuším, že budou hrát roli, stejně jako fintech, AI, automatizace. Pátý element to v příští dekádě ještě nebude, ale o tom až zase někdy příště.