Přestože se dynamicky rozvíjí, má stále velký potenciál růstu. Řeč je o kategorii rostlinných alternativ živočišných produktů. Okruh jejich konzumentů roste, stejně jako se rozšiřuje jejich nabídka, i když ne ve všech segmentech je stejně bohatá.
Že se u nás rostlinným alternativám daří a jejich prodeje stoupají, potvrzují i data společnosti Euromonitor International. Mimo jiné z nich vyplývá, že loni v porovnání s rokem 2020 stoupla hodnota prodejů rostlinných náhrad mléčných produktů o 27,4 %, přičemž velký růst zaznamenaly rostlinné náhrady jogurtů, jejichž meziroční zvýšení hodnoty prodejů činilo 41,6 %. Ještě vyššího nárůstu pak dosáhly rostlinné sýry, konkrétně o 43,9 %. Velmi dynamický rozvoj zaznamenal také segment rostlinných náhrad masa a plodů moře, který co do hodnoty meziročně vzrostl o 44,6 %.
Je stále co dohánět
Podle Terezy Skrbkové, tiskové mluvčí společnosti Nestlé Česko, která má v portfoliu i vegetariánské pokrmy značky Garden Gourmet, je motorem kategorie rostlinných potravin trend zdravého stravování: „Lidé věnují větší pozornost tomu, co jedí, a výživové hodnotě výrobků, které si vybírají. Je ale také pravda, že spotřebitelé stále nemají o rostlinných produktech dostatečné povědomí, i když se to v souvislosti s jejich rostoucí nabídkou na pultech prodejen zlepšuje.“
Jak uvádí generální ředitel společnosti Emco Martin Jahoda, uvedená kategorie je ještě mladá a největším aktuálním tématem je její představení a přiblížení spotřebitelům, kteří o rostlinné stravě uvažují, ale zatím se tak stravují jen okrajově. Zároveň poukazuje na to, že navzdory růstu jednotlivých segmentů rostlinných alternativ stále máme v porovnání se zahraničím hodně co dohánět: „Trh v subkategoriích rostlinného masa či sýrů roste dvouciferně, nicméně podíl oslovené populace či výběr jednotlivých výrobků výrazně zaostává za západními zeměmi. Je to dobře vidět na mezinárodních výstavách typu Anuga či SIAL, kde tyto kategorie reprezentují velmi pokrokoví zahraniční výrobci.“
Na rozvoj kategorie a zároveň její rezervy upozorňuje Hana Dytrtová, category & BI team lead CZ/SK společnosti Danone: „Za rok 2021 v porovnání s rokem předchozím evidujeme její nárůst v hodnotě o 28 procent. V současnosti je penetrace rostlinné kategorie, kterou za Danone sledujeme, tedy alternativ nápojů, jogurtů, dezertů a smetan, na úrovni 30 procent. To znamená, že třetina českých domácností koupí za rok alespoň jeden produkt z těchto alternativ. Jde o poměrně malé číslo už i v porovnání se Slovenskem, kde je v současnosti penetrace na úrovni 37 procent. V západních nebo severských státech se čísla pohybují nad 50 procenty. Proto vidíme v souvislosti s touto kategorií stále velký potenciál růstu a snažíme se ji neustále budovat a pracovat na ní.“
Zdravotní aspekty hrají prim
Podle letošního dubnového průzkumu FMCG Gurus pro organizaci ProVeg konzumuje alternativy mléčných produktů již 35 % Čechů. Nejčastěji uváděným důvodem jejich konzumace je názor, že jsou zdravější než mléčné produkty (76 %), lepší pro životní prostředí (71 %), lépe chutnají (64 %) a jsou důvěryhodnější (61 %). Kvůli dobrým podmínkám krav je kupuje 46 % z konzumentů, 31 % z nich kvůli alergiím.
„Pro české spotřebitele a spotřebitelky je při jejich nákupu nejdůležitějším faktorem zdravotní tvrzení a benefity, 83 procent, chuť, 82 procent, tvrzení o udržitelnosti, 77 procent, ale také cena, 68 procent. Pokud jde o samotné ingredience, je zajímavé, že stále vede sója, 67 procent, následovaná mandlemi, 59 procent, rýží, 50 procent, a ovsem, 45 procent,“ komentuje výsledky průzkumu Eva Hemmerová, komunikační manažerka organizace ProVeg Česko.
Ve zmíněném průzkumu se rovněž ukázalo, že počet spotřebitelů, kteří nějakým způsobem omezují konzumaci živočišných produktů, od konce roku 2020 vzrostl o 10 %, přičemž 3 % z nich se stravují vegansky, 7 % vegetariánsky, 25 % flexitariánsky a 4 % jí z masa pouze ryby. „Celkem se tak jedná už o 39 procent české populace, což je o 10 procent více než koncem roku 2020. Osob, které konzumují maso jen občas, je v Česku aktuálně 27 procent. Nejčastěji uváděným důvodem omezování konzumace masa je názor, že nejíst maso je zdravější, 86 procent, dotázaní také vyjadřovali své obavy o životní prostředí, 78 procent, dobré životní podmínky zvířat, 63 procent, důvodem však může být i hubnutí, 47 procent, i rostoucí cena masa, 42 procent,“ zmiňuje Eva Hemmerová.
Podle Michala Kuzmiaka, external communications managera společnosti Tesco Stores ČR, je zájem zákazníků o rostlinné alternativy živočišných produktů čím dál větší, přičemž zájem o zdravější stravování a zmírnění negativního dopadu stravování na naši planetu se umocnil v době pandemie covidu-19. „Proto se snažíme nabídku uvedených produktů neustále rozšiřovat a také se snažíme naše zákazníky v těchto směrech edukovat a nastínit jim benefity zdravějšího stravování,“ dodává.
Jiří Peroutka, manažer komunikace dm drogerie markt, zase poukazuje na to, že pro nákup rostlinných alternativ se spotřebitelé mohou rozhodovat na základě svého etického přesvědčení, roli pro ně může hrát také trvale udržitelné hledisko nejen samotné výroby, ale i dopravy nebo obalu produktů. „Je tedy zřejmé, že i toto bude jedním z aspektů, na které budou spotřebitelé klást důraz. Zákazníci, kteří ve stravování preferují rostlinné alternativy, se zpravidla také velmi dobře orientují ve složení jednotlivých produktů,“ vyzdvihuje.
Které produkty patří k nejoblíbenějším
Podle Hany Dytrtové jsou v poslední době největším hitem high protein produkty v rostlinných variantách. Monika Vokřínková, marketingová ředitelka společnosti Semix Pluso, připomíná velkou oblibu hrachového proteinu. „Velký zájem je o veganský burger ve formě sypké směsi. Je trvanlivá, cenově dostupná a vhodná k dotvoření podle chuti. Velmi dynamicky roste také segment ne-jogurtů stejně jako segment klíčených luštěnin i veganských produktů obecně,“ vyjmenovává dále.
Jiří Mareček, ředitel komunikace společnosti Albert Česká republika, poukazuje na to, že v posledních letech narůstá popularita bezmasých výrobků, a stejně tak se rozrůstá sortiment alternativních zdrojů bílkovin rostlinného původu. „Motivem k alternativní bezmasé stravě bývá často i obava o životní prostředí a snižování uhlíkové stopy. Potvrzují to také zvýšené prodeje tofu a dalších rostlinných bílkovin v různých variantách. Z veganské kategorie jsou oblíbené rostlinné náhražky mléka či různé alternativy mouky,“ popisuje.
Na další aspekt, který se do kategorie rostlinných alternativ promítá, upozorňuje Martin Jahoda: „Spotřebitelé, kteří do kategorie nově přicházejí, takzvaní flexitariáni, vyhledávají stejné výrobky, na které jsou zvyklí, tedy například burgery, řízky, nudličky, goudu nebo čedar. Posuzují přitom podobnost celkového senzorického zážitku, jako je chuť, vůně, struktura a podobně.“ Jak dále podotýká, pro spotřebitele je důležité, aby věděl, jak rostlinné výrobky upravovat a jaké pokrmy z nich lze vytvořit. „Proto jsme u našich produktů Pan Hrášek vsadili na ochutnávky, které výborně zafungovaly. Spotřebitelé velmi pozitivně reagovali na chuť, viděli na vlastní oči způsob přípravy, a tak jsme mnohým z nich pomohli odstranit bariéry spojené s rostlinnými alternativami a jejich konzumací,“ sděluje.
Když je řeč o mase a masných výrobcích, Tereza Skrbková konstatuje, že Češi jsou stále jeho velkými konzumenty, ale trend snižování jeho spotřeby u nás stoupá. „Loni segment jeho rostlinných náhrad posiloval. Spotřebitelé dávají přednost rostlinným alternativám řízků, nuget a klobás a také různým druhům výrobků na bázi zeleniny. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi se kategorie v České republice teprve utváří, ale nabídka rostlinných produktů na pultech rok od roku roste,“ shrnuje.
Na další produkt, který se těší velké oblibě spotřebitelů, poukazuje Tomáš Myler, tiskový mluvčí společnosti Lidl Česká republika: „Zákazníci mají o veganské a vegetariánské potraviny stále větší zájem. Rostlinnou alternativu v podobě veganského mletého jsme poprvé zařadili v roce 2019 v rámci naší akční nabídky. Po nadšených ohlasech zákazníků jsme se rozhodli zahrnout jej do nabídky stálé.“ Jak dále vysvětluje, o současných i budoucích trendech diskutují s kolegy ze zahraničí a zjistili, že jejich zákazníkům v segmentu veganských produktů chyběla kvalitní náhrada masových pokrmů. „Po zkušenostech z okolních zemí, kde produkt privátní značky Next Level Hack zaznamenal velký úspěch, jsme k jeho zařazení do stálé nabídky přistoupili i my. Jak se ukázalo, šlo o dobré rozhodnutí,“ pochvaluje si.
Aktivní jsou výrobci i obchodníci
Pro jmenovanou kategorii, která sice roste, ale také vykazuje ještě značné rezervy, je charakteristická významná aktivita jak na straně samotných výrobců, tak obchodníků. „V současnosti evidujeme v kategorii rostlinných produktů čím dál víc privátních značek a neustále se rozšiřující sortiment. Spotřebitelé mají k dispozici širokou nabídku produktů na rostlinné bázi, například zmrzliny, pomazánky, ale také takzvané ready to eat produkty, a to nejen ve vybraných prodejnách, ale ve všech větších prodejnách na českém trhu. Celkově tato kategorie kontinuálně roste a má poměrně širokou distribuci,“ prozrazuje Hana Dytrtová. Zároveň doplňuje, že se v posledních letech přece jen zlepšila všeobecná informovanost o uvedených produktech: „Někteří obchodníci se snaží o edukaci spotřebitelů a věnují této kategorii pozornost. Rovněž marketing dodavatelů, tedy větších firem, jako je Danone nebo například Emco, odvádí záslužnou práci a snaží se rozšiřovat povědomí o těchto produktech.“
A právě v edukaci spotřebitelů vidí Hana Dytrtová budoucnost a stavební kámen pro budování penetrace: „Prvním krokem je totiž povědomí o produktech a benefitech kategorie, druhým je zlomení případné bariéry kvůli strachu z chuti a podobně. Chuť totiž nové konzumenty rostlinných alternativ často pozitivně překvapí a z původní bariéry se stává důvod k nákupu.“
Také Tereza Skrbková vyzdvihuje, že se nabídka rostlinných produktů na pultech rok od roku zvyšuje a že se obchodníci i značkoví hráči snaží lidem nabídnout pestrou škálu výrobků. „V posledním roce se výrazně rozvíjí například segment rybích alternativ,“ podotýká.
Jak již bylo řečeno, spotřebitelé mohou vybírat nejen z tradičních, ale i privátních značek. Jak se daří například značce Vemondo, objasňuje Tomáš Myler: „Produkty pod touto značkou jsou nabízeny napříč zeměmi, ve kterých Lidl působí. Vybrané výrobky navíc většinou nesou mezinárodní ochrannou známku V-label, díky které je možné veganské a vegetariánské výrobky identifikovat snadno na první pohled. Loni na podzim získaly veganské výrobky pod značkou Vemondo mezinárodní ocenění International V-Label Awards. Zástupci z Lidlu vybojovali vítězství hned ve dvou kategoriích, Udržitelnost a Speciální cena spotřebitelů. Odborníci i zákazníci se shodli na tom, že právě produkty Vemondo představují perfektní alternativu k živočišným produktům.“
I v prodejnách Albert nabízejí v kategorii rostlinných alternativ produkty vlastní značky. „Na konci loňského roku jsme uvedli novou privátní řadu veganských alternativ k mléčným výrobkům s názvem AH Vegan. Bylo to ve spolupráci se sesterskou společností Albert Heijn v Nizozemsku. Dokonce se jedna položka z této řady dostala na základě oblíbenosti do ankety Rostlinný produkt roku 2021 průzkumu v rámci projektu Rostlinně, z něhož jsme si odnesli 3. místo. Výhody rostlinné stravy také komunikujeme našim zaměstnancům, kteří se zapojili například do Veggie Challenge organizace ProVeg, která inspiruje, jak jíst více rostlinné stravy,“ konkretizuje Jiří Mareček.
Také v prodejnách dm mají ve jmenované kategorii výrobky privátní značky své pevné místo. „V nabídce máme bohatý sortiment veganských potravin, u kterých zaznamenáváme setrvalý růst prodejů v řádech jednotek procent. Pokud bychom se zaměřili na značku dmBio, můžeme říci, že téměř 90 procent všech jejích produktů je veganských. Nejprodávanějším produktem z kategorie rostlinných alternativ je dlouhodobě dmBio ovesný nápoj natur,“ říká Jiří Peroutka. A zároveň specifikuje, že poslední novinkou, kterou v kategorii náhrad živočišných produktů uvedli pod svou značkou na trh, je dmBio kešu nápoj natur.
Kromě produktů tradičních značek mají širokou nabídku rostlinných alternativ privátní značky také v prodejnách Tesco. „Nabídka rostlinných alternativ naší značky Tesco Plant Chef je různorodá a v klíčových segmentech stále roste. Náš výběr rostlinných alternativ ocenili i spotřebitelé v rámci hodnocení Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2022, kdy výrobky značky Tesco zvítězily v kategoriích veganských hotových jídel a veganských polotovarů,“ pochvaluje si Michal Kuzmiak. Jak dále přibližuje, pod privátní značkou nabízejí rostlinná hotová jídla, zmrzliny, proteinové tyčinky, tofu, humusy a pomazánky. Ve všech segmentech svou nabídku během uplynulých 12 měsíců výrazně rozšířili. Nyní mají zákazníci například na výběr čtyři nové druhy zmrzlin, téměř dvě desítky novinek v segmentu hotových jídel a podobně. „Snažíme se neustále inovovat a přinášet do sortimentu privátních značek zajímavé příchutě, které u konkurence český spotřebitel nalézt nedokáže,“ komentuje.
Nejen chuť i cena je důležitá
Jestli mají rostlinné alternativy něco společného s dalšími produktovými kategoriemi, je to bezesporu cenová senzitivita spotřebitelů. „Hlavním kritériem při výběru je stále chuť výrobků, protože lidé v ní nechtějí dělat kompromisy. Důležitá je ovšem také výživová hodnota a cena produktů. Zejména nyní, v době vysoké inflace, jsou lidé při nákupu rostlinných výrobků citlivější na cenu,“ přiznává Tereza Skrbková.
O nepřehlédnutelné roli chuti mluví i Hana Dytrtová: „Nakupující se všeobecně rozhodují většinou podle ingrediencí a značky. Vzhledem k tomu, že je u rostlinných alternativ jistá chuťová bariéra při prvním nákupu, spotřebitelé při opakovaném nákupu tedy volí často značku, se kterou mají pozitivní zkušenost, a chuťový profil jim vyhovuje.“ Zároveň se dotýká i role ceny: „Protože Česká republika je obrazně řečeno promočních akcí ráj, v klasickém retailu jsou mezi zákazníky oblíbené různé akce, které jsou tahounem růstu uvedené kategorie.“
Její slova potvrzuje Monika Vokřínková: „Český spotřebitel je typický tím, že jak se říká, slyší na slevové akce.“
V podobném duchu se vyjadřuje i Michal Kuzmiak: „Zákazník stále dbá na kvalitu a chuť výrobku, zohledňuje jeho složení a zároveň značku. Nyní v době zvýšené inflace nicméně pozorujeme, že spotřebitel čím dál více zohledňuje cenu a akční slevy, které na tyto výrobky nabízíme.“ Jak dále uvádí, pro zákazníky jsou důležité i novinky v sortimentu rostlinných alternativ. „Když se na ně přidá akční sleva, víme, že český spotřebitel to ocení. Z tohoto důvodu pořádáme v Tescu třikrát ročně měsíční kampaně zdravějšího stravování, kdy dokážeme českému spotřebiteli výše zmiňované nabídnout,“ deklaruje.
Také Jiří Peroutka připouští, že specifickým faktorem ovlivňujícím nákup je v tomto případě chuť produktů, která může rozhodnout o opakovaném nákupu. „A stejně jako u jiných typů výrobků hraje roli také poměr kvality a výhodné ceny, kterou našim zákazníkům nabízíme,“ dodává.
K významu ceny se podrobněji vyjadřuje rovněž Daniel Peřina, marketingový ředitel společnosti Lifefood ČR: „Růst poptávky po velmi kvalitních bio produktech se vlivem inflace a strachu rozšířeného ve společnosti vlivem událostí posledního roku zastavil. Nezdá se ale, že by poptávka začala vyloženě klesat. Zajímavé je také to, že konvenční výrobky zatím zdražovaly vyšším tempem než rostlinné produkty vysoké kvality, takže cenový rozdíl mezi nimi se spíše snížil.“ Jak dále tvrdí, spotřebitelé šetří, a často si tak nevyberou nejkvalitnější a nejdražší produkt, ale raději volí střední cestu a vnímaný ideální poměr mezi kvalitou a cenou.
Novinky obohatily všechny segmenty
Podle Evy Hemmerové není nabídka v jednotlivých segmentech rostlinných alternativ stejně bohatá. Na českém trhu jsou již dostupné rostlinné alternativy většiny klasických mléčných produktů. „Podle průzkumu jsou nejčastěji konzumované alternativy mléka, které jsou dostupné v mnoha variantách. Podle primární suroviny lze rozlišit alternativy luštěninové, obilninové a ořechové. Tyto rostlinné nápoje spotřebitelé a spotřebitelky nejčastěji používají do horkých nápojů, 65 procent kupujících, proteinových nápojů, 36 procent, smoothies, 27 procent či ovesné kaše, 20 procent,“ vysvětluje. A zdůrazňuje, že u dalších alternativ mléčných produktů je již nabídka výrazně menší. Nicméně platí, že ve všech segmentech se nabídka rozšířila, nebo v brzké době rozšíří, o novinky.
Například nové rostlinné nápoje Gou! uvedla na trh společnost Danone. „Jsou vyrobené z ověřených a zodpovědně vypěstovaných ingrediencí, jako je sója, mandle a kokos. Obsahují vitaminy B a D, jsou přirozeně bez laktózy a ve stoprocentně recyklovatelném obalu. Na obalu novinek jsme se rozhodli uvést i nutriční označení NutriScore, pomocí něhož chceme spotřebitelům zjednodušit orientaci v rámci správné výživy,“ specifikuje Hana Dytrtová. Zároveň upozorňuje i na další nový produkt, který společnost uvedla na trh pod značkou Alpro. Jde o sójovou alternativu smetany ke šlehání.
„V září přicházíme s novinkami v segmentu rostlinných alternativ jogurtů. Jedná se o menší formáty na sójovém základě, které mají více ovoce a zároveň nemají přidaný cukr. Další novinka pak patří do segmentu nápojů a jedná se o ʼas good asʼ výrobek, v zahraničí také známý jako Not M*lk. Jde tam o velmi úspěšné novinky, které jsou nyní v TOP prodávaných produktech. Tyto nápoje mají ovesný základ a chuťově jsou velmi blízké klasickému mléku. Je to tedy varianta pro spotřebitele, kteří mají problém s chutí jiných variant, jako je mandle či sója, a hledají chuť co možná nejblíže mléku,“ popisuje Hana Dytrtová.
Svou řadu Ovsánek chystá rozšířit společnost Semix Pluso, a to o fermentovaný nápoj Ovsánek Drink z klíčeného ovsa.
Také v segmentu alternativ sýrů mají spotřebitelé sortiment bohatší o novinky, konkrétně o plátkový čedar a goudu značky Pan Hrášek. „Tento brand je na trhu teprve rok a jeho cílem je přinést spotřebitelům českou značku, která nabídne alternativu k běžnému sójovému základu,“ sděluje Martin Jahoda.
K dalšímu segmentu v podobě alternativ vaječných produktů a vajec Eva Hemmerová uvádí, že jsou v něm nejvíce zastoupené veganské majonézy a omáčky. „Velkou mezeru na českém trhu představují klasické alternativy vajec, například rostlinná vejce vhodná na přípravu snídaní, vejce natvrdo a podobně. Pravděpodobně příští rok se ale značka Garden Gourmet chystá na trh uvést svůj produkt vEGGie. Jde o inovativní výrobek na bázi sójového proteinu, obohacený o omega-3 mastné kyseliny,“ naznačuje.
V souvislosti s nabídkou v segmentu alternativ masa Eva Hemmerová vyzdvihuje, že spotřebitelé se dnes již nemusejí spokojit pouze s tradičními produkty, jako je tofu, tempeh nebo sójové maso. Většina retailerů totiž nabízí množství moderních rostlinných produktů, které mají základ v sóje, pšeničné bílkovině či hrachu.
A rovněž tento segment obohatilo několik novinek. Například pod již zmiňovanou značkou Pan Hrášek mají spotřebitelé k dispozici tři nové produkty – burger, nudličky a plátek.
Další nové výrobky představuje Tereza Skrbková: „Letos v červnu jsme uvedli na trh dvě novinky, které jsou v top žebříčku výrobků značky v Evropě, takže věříme, že si je čeští spotřebitelé oblíbí a budou je využívat při přípravě oblíbených pokrmů. Jedná se o Garden Gourmet grilované nudličky v kuřecím stylu a zeleninové kuličky obsahující červenou čočku, mrkev, kukuřici, hrášek, červenou papriku a cibuli.“
Pokud jde o segment alternativ ryb a mořských plodů, podle Evy Hemmerové je v něm nabídka menší. Nicméně i ta se letos rozšířila o rostlinnou alternativu tuňáka. Společnost Nestlé Česko totiž pod značkou Garden Gourmet uvedla na trh vuňáka, který je vyroben z hrachového proteinu, díky čemuž 100 gramů výrobku obsahuje více než 22 gramů bílkovin. „Uzavíratelné skleněné balení je na rozdíl od klasických hliníkových plechovek znovupoužitelné, díky čemuž je i šetrnější k přírodě. Obal je tak v souladu s dlouhodobými ekologickými cíli značky, která se mimo jiné zavázala, že bude do konce roku 2022 zcela uhlíkově neutrální,“ objasňuje v souvislosti s novinkou Tereza Skrbková.
Názor odbornice:
„Nejčastěji konzumované jsou alternativy mléka.“
Na českém trhu jsou již dostupné rostlinné alternativy většiny klasických mléčných produktů, přičemž podle průzkumu jsou nejčastěji konzumované náhražky mléka. Jsou dostupné v mnoha variantách. U dalších alternativ mléčných produktů je již nabídka výrazně menší hlavně v případě, že konzumenti a konzumentky vyhledávají produkty obohacené o minerály a vitaminy.
Eva Hemmerová, komunikační manažerka, ProVeg Česko
Data:
10 %
činil nárůst počtu spotřebitelů, kteří omezují konzumaci živočišných produktů, od konce roku 2020.
Zdroj: FMCG Gurus, 4/22
44,6 %
dosáhl v roce 2021 růst alternativ masa a mořských plodů.
Zdroj: Euromonitor International, 2022
Mléčné alternativy jsou nejdynamičtější produktovou skupinou na českém trhu s mlékem
Už od vypuknutí Covidu-19 nabírá v České republice na obrátkách rozvíjející se trend zdraví a wellness. V roce 2021 celkově pozitivně ovlivnil také prodej alternativ mléka. V rámci minulého roku se očekávalo, že alternativy mléka zaznamenají nejvyšší růst hodnoty prodeje. Spotřebu sójových nápojů a dalších alternativ mléka podporují časté cenové slevy, které oslovují spotřebitele s nižšími příjmy. Na trh s alternativami mléka vstoupily také privátní značky, což ještě více zvýšilo objem prodeje. Poptávku po alternativách mléka podporuje především mladší generace, přičemž řada jejích zástupců se stává vegany, nebo se prostě rozhodnou konzumovat alternativy mléka, protože je vnímají jako zdravější. V roce 2021 došlo také k dalšímu rozšíření nabídky. Řetězec Kaufland rozšířil svou nabídku privátních značek o neslazený bio mandlový a rýžový nápoj. Společnost Danone rovněž uvedla na trh kokosový a mandlový nápoj se smetanou v 50% recyklovatelné PET lahvi a pro první uvedení na trh si vybrala Českou republiku a Slovensko.
Alternativa mléka ještě zdaleka nedozrála
Alternativy mléka ještě nedosáhly svého potenciálu a v příštích pěti letech se předpokládá solidní nárůst spotřeby. Trend zdraví a wellness spolu s rostoucím veganstvím podpoří další růst a hráči na trhu budou pokračovat v rozšiřování nabídky klasických i privátních značek. Sójové nápoje však dosahují zralosti a zaznamenají mnohem nižší růst hodnoty. U ostatních alternativ mléka zůstanou nejoblíbenější mandlové a kokosové varianty, i když ovesná a rýžová mléka také zaznamenají zvýšený nárůst hodnoty prodeje. Významný růst zaznamenávají rovněž ovesné a rýžové jogurty bez mléka.
Zdroj: Euromonitor International, 2022
Markéta Grulichová, marketa.grulichova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 9/2022.