Tento článek je součástí Special reportu: Výzkumné infrastruktury jako klíčový hráč při řešení globálních výzev
Věda umí zachraňovat životy. Důkazem jsou objevy učiněné během pandemie koronaviru, díky nimž se podařilo vyvinout nejen testovací systémy, ale i různé ochranné prostředky či vakcíny. Věda přitom nevzniká jen tak – i vědci a vědkyně potřebují mít ke své práci k dispozici potřebnou infrastrukturu.
V České republice se dnes nachází celkem 48 velkých výzkumných infrastruktur, které slouží expertům a expertkám z různých koutů světa. Pokud mají infrastruktury plnit svůj účel a produkovat zásadní objevy, potřebují k tomu správné vedení a udržitelné financování.
Rozvoj výzkumných infrastruktur v ČR má svou „cestovní mapu“. Strategický dokument obsahuje nejen výčet vědeckých zařízení, ale popisuje také vládní politiku jejich podpory, řízení a financování. Poslední aktualizace mapy je z roku 2019 a její výhled končí s rokem 2022. V roce 2023 proto dojde k vytvoření nové verze cestovní mapy pro období 2023 až 2029.
Odborníci napříč sektory proto svádí klíčové diskuse o tom, jak výzkumné infrastruktury v dalších letech podporovat a spravovat. Doporučení pro řízení výzkumných infrastruktur v ČR prezentoval na říjnové konferenci SCI-PO 2022 Vlastimil Růžička, který je hlavním řešitelem projektu INFRAM (Nástroje strategického řízení výzkumných infrastruktur) z Technologického centra AV ČR. Mezi hlavními body zmínil potřebu strategického plánování a stanovení klíčových priorit. Ty by se měly otisknout jak v další cestovní mapě pro výzkumné infrastruktury, tak i ve finančních zdrojích.
S nastavením strategických priorit souhlasí i Aneta Caithamlová, ředitelka Odboru koncepce a vedení operačních programů z Ministerstva mládeže, školství a tělovýchovy (MŠMT). „Strategické priority potřebujeme nejen pro cestovní mapu výzkumných infrastruktur, ale pro veškeré dotační tituly v českém systému,“ uvedla Caithamlová.
Konference SCI-PO 2022 se konala jako satellite event mezinárodní akce ICRI 2022.
Na investice přispívá evropský rozpočet
Garantem českých výzkumných infrastruktur je MŠMT, které je také financuje ze své rozpočtové kapitoly. Zatímco prostředky z národní kasy hradí především jejich provoz, evropské fondy podporují investice do nového vybavení či technologií.
Podle představených doporučení je však na čase financování výzkumných infrastruktur více diverzifikovat. Diskuse se vedou mimo jiné kolem možného zavedení poplatků za přístup na výzkumnou infrastrukturu. Zatímco některé z nich mohou vědci a vědkyně využívat zdarma, jiné mohou své služby zpoplatnit. To platí především pro firmy a další komerční subjekty, které mohou výzkumné infrastruktury rovněž využívat.
„Souhlasil bych s tím, aby se nějaká forma poplatků za přístup zavedla. Je otázka, zda by to měl být symbolický poplatek, či zda by měl vycházet z reálných nákladů na provoz infrastruktury,“ uvedl Tomáš Polívka, místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), který působí na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.
Experti se nicméně shodují, že pokud by byly poplatky za využívání infrastruktur zavedeny, měly by být nastaveny podle transparentních pravidel. „Musíme parametry nastavit tak, aby zavedení poplatků nebylo kontraproduktivní,“ dodal Polívka. Výzkumné infrastruktury jsou totiž rozeseté po celém světě, a pokud by v zahraničí byly k dispozici zdarma, mohlo by to vést k odlivu vědců z českých infrastruktur.
Nizozemská cestovní mapa
Řízení a financování výzkumných infrastruktur řeší i ostatní evropské země. Nizozemskou zkušenost na konferenci prezentovala Franciska de Jong z univerzity v Utrechtu.
„Vznikl stálý výbor, který Nizozemské výzkumné radě (instituce financující nizozemský výzkum – pozn. red.) poskytuje poradenství v oblasti strategických investic do velkých výzkumných infrastruktur,“ vysvětlila de Jong, která je členkou dvanáctičlenného výboru.
Výzkumnice mimo jiné zdůraznila, že v Nizozemsku se výzkumné infrastruktury klastrují do souvisejících skupin již od roku 2016 a země s tím hodlá pokračovat i v následujících letech. V současné době se tam nachází 17 klastrů a 16 individuálních infrastruktur. Infrastruktury jsou pak rozdělené do tří velkých kategorií – přírodní vědy a inženýrství, na které jde 45 % financování, biologie a lékařské vědy, pro něž je vyčleněno rovněž 45 % rozpočtu, a sociální a humanitní vědy, jejichž rozpočet činí 10 %.
Klastrování infrastruktur podporují i čeští experti. Podle Caithamlové je ale zapotřebí, aby k jejich shlukování docházelo pozvolně a smysluplně.