V osmém patře domu Černá labuť, v prostorách Art Event Gallery nesoucím rukopis architekty Evy Jiřičné, pořádáme tento týden u příležitosti nového vydání N&N bookmagu již tradičně Česko-německý Salon.
Na stránkách N&N a na našem Salónu potkáte dnešní česko-německou elitu. Elita. Smí se to dnes vůbec ještě říkat? Není to takové „elitářské“? Přiznávám bez mučení, náš salon patří do světa elity. Vstupenku do něj nezajišťuje moc a sláva. Vstupenkou je osobnost a schopnost nadhledu - jež v dnešním rozhádaném a neurotickém světě tolik chybí.
Salon je vlastně takový protipól sociálních sítí. Salon je síť malá. Je offline. Panují v ní dobré mravy a důvěra. Místo lajkování se tu na sebe usmíváme a věci si říkáme do očí, ne do whatsapu.
S Tomášem Halíkem o změně
Mezi našimi hosty potkáte například Tomáše Halíka. Jestli má od dob Václava Havla Česko nějakého evropsky významného intelektuála, pak je to, ruku na srdce, asi jen profesor Tomáš Halík. V rozhovoru s N&N mluví o tom, že válka a další změny nám připomínají, že „včerejšek už se nevrátí.“ Jak prosté tvrzení, jenže se na něj zapomíná. Německá i česká, evropská i americká společnost si chce zuby nehty udržet blahobyt a jistoty a moc se nám nechce čelit nevyhnutelnému - změnám. Které jsou z povahy věci doprovázené strachem a někdy i bolestí.
Danuše SieringDanuše Siering žije v Berlíně a Praze. Je zakladatelkou galerie Černá labuť, projektu Go Florenc a Česko-německého Salonu. Vydává N&N Czech German Bookmag.  |
V rozhovoru s redaktorem Davidem Horákem mluví Tomáš Halík jasně a bez vytáček: „Západ se těžce provinil naivitou, s níž podcenil a v mnohém stále podceňuje nebezpečí z Kremlu, jako kdysi dlouho podceňoval Hitlera. Putin sleduje dost přesně Hitlerovu taktiku, s níž v naší zemi máme zkušenosti z předválečné doby. Hitler také nejprve obsadil oblasti se silnými jazykovými menšinami, když Západ mlčel, pak okupoval celou zemi, a když nenastala adekvátní reakce Západu, napadl další země.“
Ale Tomáš Halík není žádný pesimista, současná krize podle něj probouzí „významné tvůrčí síly a duchovní energii“. Ano, zní to vzletně, ale kdo už by dnes tak měl mluvit, když ne kněz?
Hra o srdci kontinentu
O té naší „mitteleuropě“ si v N&N povídáme také s dvojicí přátel - českým velvyslancem v Německu Tomášem Kafkou a Bernhardem Schlinkem, autorem proslulého románu Předčítač. Právě spolu dopsali o střední Evropě divadelní hru.
Ani tato debata se samozřejmě nemohla vyhnout Rusku, o kterém Bernhard zajímavě říká: „Rusko nemělo a nemá jen jednu duši. Vždy existovalo Rusko, které se obracelo k Evropě a které se od ní odvracelo, které se považovalo za národ mezi národy a které se považovalo za cosi výjimečného, za jakýsi třetí Řím, za strážce křesťanského dědictví, jež Západ zradil. Evropa není bez vlivu na to, která duše je v Rusku silná. Uděláme dobře, když zůstaneme otevřeni ruskému obratu k Evropě a kontaktům a výměně mezi našimi národy – Rusko nám má co dát, stejně jako my jemu. Zároveň se musíme rozhodně postavit imperialistickým nárokům, které si činí.“
Dalším pozorovatelem česko-německého prostoru je také výrazná osobnost Lidových novin, ředitel tohoto listu Veselin Vačkov. V rozhovoru pro N&N vysvětluje například proč je v Evropě Východ vůči Západu často v opozici:
„Typickým příkladem je vztah k migraci z Afriky a Blízkého východu. Na východě jsou mnohem silnější odmítavé reakce. Stejně jako ve všech bývalých komunistických zemích. Podobný je náš společný skepticismus vůči politické korektnosti a kulturním válkám, které zuří na Západě. Další příklady? Green Deal a vše, co je s ním spojeno. Z východní Evropy je dnes konzervativní blok. Zdejší většina odmítá „módní“ témata, jako je například silná rasová senzitivita.
Nemyslím si, že je to tím, že bychom byli rasisti, neměli empatii nebo byli zaostalí. Jednoduše zdejší společnosti nemají pocit, že dlužíme něco někomu s jinou barvou kůže. Nebyli jsme koloniální velmoc. Ba naopak, byli jsme kolonií totalitního komunistického režimu, který sídlil v Moskvě a byl svou povahou spíš asijský než evropský. Chtít po nás, abychom si sypali popel na hlavu za koloniální éru, je absurdní,“ říká Veselin Vačkov.
Na stránkách N&N najdete také exkluzivní rozhovor s „německým Václavem Havlem“, bývalým německým disidentem a prezidentem Joachimem Gauckem a dále interview se šéfem české diplomacie Janem Lipavským či předsedou českého Senátu Milošem Vystrčilem.
To krásné v nás
Salon by však byl poněkud těžkopádný, kdyby se v něm hovořilo jen o věcech vážných a proto i v našem N&N bookmagu věnujeme aspoň polovinu prostoru tématům krásným a na duchu povznášejícím. Naše kulturní dopisovatelka Marcela von Kayser hovořila o situaci na trhu se současným uměním s jednou z nejvýznamnějších evropských galeristek Esther Schipper. V našem art guidu také najdete řadu tipů na top akce v Berlíně a v Praze.
Z dalších témat bych ještě ráda zmínila článek redaktorky Lucie Pantazopoulou Drahoňovská o výjimečné výstavě moravské krajky.
V Praze žijící německý fotograf Andreas Ortner v N&N představuje své portfolio snímků, které najdete na stránkách Vogue a dalších předních časopisů. Fotografka Kateřina Sýsová zase čtenářům nabízí pitoreskní cyklus portrétů novodobých „zámeckých pánů“, Čechů, kteří kupují opuštěná šlechtická sídla po (německojazyčné) šlechtě a snaží se jim vdechnout nový život.
Doufám, milí čtenáři, že jsem vás k četbě N&N dostatečně nalákala. Žádný jiný podobný titul dnes na českém ani německém trhu opravdu není. N&N Czech-German Bookmag si od 11. listopadu můžete zakoupit v knihkupectvích a na e-shopu Albatrosu. Zakoupit ho lze i ve vybraných knihkupectvích v Německu a na Slovensku.
