Úvod (ukázka)

Na cestu, která vyústila v napsání této knihy, jsem se vydala v roce 2009. Tehdy jsem hodila za hlavu doktorské studium a nadšeně se vrhla do projektu, který se mi stal profesí: pomoc lidem s řešením svízelných otázek, jež je trápí v osobním i pracovním životě. Zpočátku jsem si myslela, že klientům budu vysvětlovat pojmy jako pravděpodobnost, logika a kognitivní zkreslení a ukazovat jim, jak se promítají do jejich každodenního života. Po několika letech, kdy jsem organizovala workshopy, pročítala studie, poskytovala poradenství a vedla rozhovory s různými lidmi, jsem ale konečně přijala myšlenku, že „vědět, jak přemýšlet“ není ten všelék, v nějž jsem doufala.

Vědomí, že byste si měli ověřovat své předpoklady, nezlepší automaticky váš úsudek, stejně jako vědomí, že byste měli cvičit, nezlepší automaticky vaše zdraví. Možná dokážete odrecitovat seznam možných zkreslení a myšlenkových pastí, ale to vám nijak nepomůže, pokud nejste ochotni tyto pasti a zkreslení uznat ve vašem vlastním uvažování. Nejdůležitější poznatek, k němuž jsem dospěla a který již potvrdily vědecké výzkumy (jak v této knize uvidíme), zní: náš úsudek nesvazují znalosti zdaleka tak moc, jak je svazuje náš přístup.

Tím mimochodem nechci říci, že bych sama byla skvělým příkladem jedince s myšlením průzkumníka. Také já si omlouvám chyby, kterých se dopouštím, vyhýbám se přemýšlení o problémech a na kritiku reaguji naježeně. Při rešerších pro potřeby této knihy jsem si nejednou uvědomila, že jsem v podstatě znehodnotila rozhovor s nějakým odborníkem, protože jsem se ho celou dobu snažila přesvědčit, že mé úvahy jsou správné, místo abych se snažila pochopit jeho postoj. (Ano, uvědomuji si, jak paradoxní je pouštět se do rozhovoru o otevřené mysli předpojatě.) Už jsem na tom ale lépe než dřív a vy můžete dosáhnout téhož – to je cílem mé knihy.

Můj přístup sestává ze tří součástí:

1. UVĚDOMME SI, ŽE PRAVDA NENÍ V ROZPORU S NAŠIMI DALŠÍMI CÍLI

Mnoho lidí se aktivně brání správnému vnímání reality, protože se domnívají, že to stojí v cestě dosažení jejich cílů – že pokud chtějí být šťastní, úspěšní a vlivní, udělají lépe, pokud se na sebe i svět budou dívat pokřivenými čočkami. Tuto knihu jsem napsala také proto, abych to napravila. O sebeklamu koluje spousta mýtů a některé z nich šíří i renomovaní vědci. Možná jste sami narazili na některé z mnoha článků a knih obsahujících tvrzení „studie ukazují“, že sebeklam je součástí mentálního zdraví a že realistické vnímání světa vede jen a jen k depresi. V 7. kapitole se podíváme na pochybné výzkumy, z nichž tato tvrzení plynou, a zjistíme, co si psychologové namlouvají o přínosech pozitivního myšlení. Nebo možná sdílíte obecnou představu o nutnosti oplývat sebevědomím pokud se pouštíte do něčeho složitého, třeba do zakládání firmy. Pak vás asi překvapí, že mezi těmi nejproslulejšími podnikateli světa najdeme takové, kteří očekávali ve svém podnikání spíše neúspěch. Jeff Bezos myslel, že Amazon má třicetiprocentní pravděpodobnost úspěchu. Elon Musk dával svým společnostem Tesla a SpaceX deset procent. V 8. kapitole se podíváme na jejich uvažování a pochopíme, proč je záhodno mít reálnou představu o svých vyhlídkách. Možná také podléháte tomuto rozšířenému názoru: „Jistě, objektivita je žádoucí u vědce nebo soudce. Pokud ale chcete změnit svět, nepotřebujete objektivitu, nýbrž zápal.“ Jak ale uvidíme ve 14. kapitole, myšlení průzkumníka dokáže zápal doplňovat. Vrátíme se zpět do 90. let 20. století, kdy naší společností zmítaly obavy z AIDS, a zjistíme, jak zásadní význam mělo myšlení průzkumníka pro zastavení epidemie.

2. OSVOJME SI NÁSTROJE, KTERÉ NÁM UMOŽNÍ VNÍMAT REALITU JASNĚJI

Tato kniha je plná konkrétních nástrojů, s jejichž pomocí můžete myšlení průzkumníka zdokonalit. Jak například poznáte, že uvažujete předsudečně? Ne, rozhodně nestačí, když se zeptáte: „Nechávám se ovlivnit předsudky?“ V 5. kapitole se pomocí experimentů, jako jsou test pohledem zvenčí, test selektivního skeptika a test konformity, naučíte analyzovat své úvahy o tom, čemu věříte a co si přejete. Jak poznáte, do jaké míry jste si určitým názorem jisti? V 6. kapitole probereme několik technik introspekce, s jejichž pomocí určíte míru své jistoty v intervalu od 0 do 100 procent a naučíte se vycítit, zda jste skutečně přesvědčeni o svém tvrzení. Zkoušíte někdy naslouchat opačné názorové straně a zjišťujete, že vás to frustruje či rozčiluje? Možná je to tím, že na to jdete špatně. Ve 12. kapitole nabízím několik užitečných tipů pro větší přínos těchto střetů se svými názorovými protipóly.

3. OCEŇUJME EMOČNÍ PŘÍNOSY MYŠLENÍ PRŮZKUMNÍKA

Konkrétní nástroje jsou důležité, ale já doufám, že ve vás kniha zanechá i něco více. Čelit realitě se vší její nejistotou a zklamáními – to zní poněkud pochmurně. Když se ale seznámíte s příklady průzkumníků (tak říkám lidem, kteří mimořádně dobře zvládají některé aspekty myšlení průzkumníka, i když nikdo není dokonalý), zjistíte, že nepůsobí nikterak deprimovaně. Zpravidla jsou naopak klidní, veselí, hraví a rozhodní. Ačkoli se to při pohledu zvenčí možná nezdá, myšlení průzkumníka je emočně přínosné. Odoláte‑li pokušení lhát si do kapsy a víte‑li, že dokážete čelit realitě, jakkoli může být nepříjemná, dá vám to křídla. V duši se vám rozhostí klid, protože budete chápat rizika a vyrovnáte se s nimi. Můžete se také těšit na osvěžující lehkost, jelikož se budete moci zaobírat myšlenkami a řídit se důkazy, ať už vedou kamkoli, a nebudete svazováni očekáváním, co byste si „správně měli“ myslet. Začnete‑li tyto emoční přínosy doceňovat, dostane se vám myšlení průzkumníka pod kůži. Za tímto účelem jsem knihu protkala příběhy některých mých inspirativních oblíbenců, kteří mně i jiným lidem dlouhodobě pomáhají pěstovat si schopnost uvažovat jako průzkumník.

překlad Jana Zajícová