Do Šarm aš-Šajchu podle The Guardian přicestoval například ruský miliardář a někdejší hliníkárenský magnát Oleg Děripaska, na kterého Spojené státy, Evropská unie a Británie uvalily sankce, či rusko-běloruský miliardář Andrej Melničenko, bývalý šéf výrobce hnojiv Eurochem. Melničenko čelí sankcím EU, které označil za „absurdní a nesmyslné“.
ANALÝZA: Summitem v Egyptě zmítá geopolitické tření. Možná přijde i DiCaprio |
Plynárenský gigant Gazprom vyslal na klimatickou konferenci šest delegátů a také generálního ředitele Sberbank. Na obě společnosti se vztahují sankce EU a USA. Jednání se účastní také zástupci ropné společnosti Lukoil, hutní společnosti Severstal a Magnitogorských železáren a oceláren, z nichž všechny čelí americkým sankcím.
Ropná a plynárenská společnost Tatněfť, na kterou EU uvalila sankce, vyslala na klimatickou konferenci tři lobbisty, vyplývá z údajů sestavených organizacemi Corporate Accountability, Global Witness a Corporate Europe Observatory. V ruské delegaci jsou také zástupci ocelárny NLMK.
Debata ovlivněná energetickou krizí
Letošní klimatická konference je do značné míry ovlivněna debatami o tom, jak by se svět měl přizpůsobit nedostatku ruských dodávek plynu. Děje se tak po měsících obav v Evropě z nedostatku energie pramenícího z rozhodnutí Moskvy náhle zastavit dodávky plynu do Evropy v reakci na mezinárodní sankce zavedené kvůli únorové invazi na Ukrajinu, píše The Guardian.
Delegáti, kteří se sešli v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch, vyjádřili obavy z toho, že by evropská energetická krize mohla být využita jako záminka pro další těžbu plynu v Africe, místo toho, aby se usilovalo o celosvětové navýšení obnovitelných zdrojů energie.
Přítomnost ruských lobbistů a vedoucích pracovníků ropného a plynárenského průmyslu, včetně šesti zástupců Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů (RSPP), naznačuje, že Rusko využívá klíčových jednání o klimatu, aby získalo zakázky, píše The Guardian. Zároveň to podle něj ukazuje, že se Rusko snaží propagovat odvětví, která nečelí sankcím a jsou spojena s ruským vlivem na světové zásobování potravinami.
Vyústění energetické krize může být i pozitivní, řekl premiér Fiala v Egyptě |
Rusko je čtvrtým největším světovým producentem skleníkových plynů a třetím největším dodavatelem ropy po USA a Saúdské Arábii. Jeho environmentální pověst je problematická i vzhledem k desetiletím těžby fosilních paliv v Arktidě, kde vlivem globálního růstu teplot taje permafrost.
Podle kritiků Rusko hledá cestu, jak se na klimatické krizi obohatit, zejména pokud jde o těžbu v Arktidě. Ruský zmocněnec pro klima Ruslan Edelgerijev se na konferenci COP27 podle The Guardian nechal slyšet, že Rusko by uhlíkové neutrality dosáhlo dříve, pokud by „neexistovaly žádné sankce, omezení nebo jakékoliv diskriminační přístupy“.
