Předseda strany Likud Benjamin Netanjahu byl dnes prezidentem Izraele Jicchaek Herzogem formálně pověřen sestavením 37. izraelské vlády, která by měla mít ve 120 členném Knesetu podporu 64 poslanců pravicových a náboženských stran.
Netanjahu, který už nyní je nejdéle sloužícím předsedou izraelské vlády, se tak po 19 měsících nuceného pobytu v opozici vrací do čela izraelské výkonné moci. Dosud byl sestavením izraelské vlády pověřel osmkrát, z toho třikrát se mu vládu sestavit nepodařilo.
Po obdržení mandátu k sestavení šesté vlády pod svým vedením Netanjahu prohlásil, že „lid se jasně rozhodl pro sestavení vlády se mnou v čele“, a slíbil, že sestaví „stabilní a úspěšnou vládu, zodpovědnou a oddanou vládu“, která bude sloužit „všem obyvatelům Izraele bez výjimky“.
Nová izraelská vláda se bude opírat o Netanjahuův Likud s 32 mandáty, pravicový Náboženský sionismus (HaCionut HaDatit) se 14 mandáty a dvě charedi-zbožné strany, sefarský Šas s 11 mandáty a aškenázský Sjednocený judaismus Tóry se 7 mandáty.
Zatímco účast náboženských stran v koalici s Likudem je záležitostí dlouhodobou a kromě věcného nesouhlasu s jejich politickým programem nevyvolává u kritiků významnější emoce, vlnu pobouření naopak vyvolal volební úspěch Náboženského sionismu, v jehož čele stojí Becalel Smotrič. Strana Náboženský sionismus umožnila na své kandidátce kandidovat též členům dvou menších stran – Židovská síla (Ocma jehudit), v jejímž čele stojí Itamar Ben-Gvir, a Noam, kterou řídí rabi Zvi Thau. Smotričovi a Ben-Gvirovi je vyčítána jejich minulost pravicových aktivistů, kteří protestovali proti izraelskému předání Pásma Gazy v roce 2006 teroristům Palestinské správy a podporovali zakládání židovských obcí na vrcholcích strategických kopců v Judeji a Samaří. Itamar Ben-Gvir se navíc netají zásadním vlivem, který na něj měl rabi Meir Kahane, radikální odpůrce přítomnosti Arabů v Zemi Izrael, byť dnes se Ben-Gvir od radikálnosti jeho názorů na Araby výslovně odklání. Straně Noam je pak vyčitán ostře nesouhlasný postoj k rozšiřování práv LBGT+ a vůči tomu, co nazývá „destrukce rodiny.“
Mezi kritiky Náboženského sionismu patří izraelští středoví a levicoví představitelé, včetně prezidenta Herzoga, bývalého poslance Strany práce (Avoda), ale i někteří představitelé armády a bezpečnostních složek. Samostatnou kapitolou jsou v zahraničí žijící Židé, mezi nimiž zejména ti v USA, mají na izraelské poměry značně levicové a nábožensky reformní názory.
Prezident Jicchak Herzog při dnešním slavnostním pověřením sestavením vlády neopomněl zmínit ani probíhající trestní soudní řízení proti Netanjahovi, který je obžalován z korupce a porušení důvěry.
„Samozřejmě mi není lhostejné, že u jeruzalémského okresního soudu probíhá soudní řízení proti poslanci Netanjahuovi, a vůbec to nebanalizuji,“ řekl Herzog. „Nicméně je důležité si uvědomit, že Nejvyšší soud se k otázce probíhajících obvinění proti poslanci Knesetu navrženému do role sestavitele vlády již jasně vyjádřil, a to v řadě rozhodnutí, včetně rozšířeného senátu 11 soudců, kdy byl úkolem sestavit vládu pověřen MK Netanjahu mým předchůdcem prezidentem Reuvenem Rivlinem. Ve světle toho všeho, po zvážení skutečností v souladu se zákonem a poté, co jste k tomu dal svůj souhlas, jak vyžaduje zákon, jsem se rozhodl pověřit vás, poslanče Benjamine Netanjahu, úkolem sestavit vládu.“
Herzog se minulý týden sešel se zástupci stran nastupujícího Knesetu, kteří mu v souladu s tradicí sdělili, koho navrhují pověřit pokusem o sestavení vlády. Většina nově zvolených poslanců Knesetu se vyslovila pro Benjamina Netanjahua.
V opozice se ocitly strany různorodého politického směřování – od pravicové nacionálně-sekulární Jisrael bejtenu (Izrael náš domov), přes středové Ješ atid (Budoucnost existuje), po levicovou Stranu práce a krajně levicovou Hadaš-Ta´al až po islamisticky konzervativní Ra´am– které dosud spojoval jen odpor k Netanjahuovi.
„Anti-Bibi“ tábor, který se v opozici ocitl do značné míry zejména kvůli své volební neschopnosti, kdy mnoho hlasů propadlo při neúspěchu krajně levicové strany Merec a arabské nacionální strany Balad, se z porážky stále ještě nevzpamatoval.
Strana Ješ Atid dnešek označila za „temný den pro izraelskou demokracii“ a nastupující vládu obvinila z prosazování „protidemokratické agendy“, za níž vedle jiného považuje například snahu vytvořit mechanismus, který parlamentu umožní překonat negativní názor Nejvyššího soudu na některé izraelské zákony.