Psal se rok 1968, když Československý filmový týdeník informoval, že v hradecké továrně ČKD vyrobili první čtyři kusy dosud největšího naftového motoru pro námořní dopravu s výkonem 2,5 tisíce koní a váhou 65 tun.
O třicet let později už byl areál opuštěný, nástupnická firma DMA Plotiště mířila do konkurzu a z kdysi slavné fabriky u výpadovek na Jičín a na Jaroměř se nadlouho stal největší brownfield Hradce Králové.
Změna přišla před deseti lety, kdy firma Finapra development, zaměřující se na průmyslové areály, oznámila, že chce z někdejšího ČKD vybudovat průmyslový park. Nechala zdemolovat některé budovy a na jejich místě připravovala stavbu nových výrobních či logistických hal.
„Celý areál má odhadem 500 tisíc čtverečních metrů. V určité fázi jsme v něm mohli mít polovinu, ale to už není pravda. Haly mají své majitele,“ vysvětluje ředitel developmentu Libor Šich.
Areál se rozdělil mezi několik vlastníků. Finapra měla největší část a její strategie byla jednoduchá: přilákat investora a připravit mu halu na přání včetně inženýrských sítí, projektu a stavebního povolení. Podobným vývojem prošla i zatím poslední hala - největší logistické překladiště v Česku, které v říjnu spustila do zkušebního provozu společnost PPL.
Mezinárodní HUB
„Příprava areálu trvala téměř tři roky a zahrnovala demolice, přeložky sítí či nové přípojky,“ popisuje Šich. Důvodem, proč si logistická firma vybrala právě Hradec, je strategická poloha uprostřed republiky a blízká dálnice D11. Areál je jen pár set metrů od dálničního sjezdu.
„Poloha překladiště s dobrým přístupem k infrastruktuře je výhoda, která násobně zvyšuje kapacitu přepravní sítě PPL a pomáhá optimalizovat naše distribuční cesty,“ vysvětluje generální ředitel PPL CZ Petr Horák.
Hala je dvakrát větší než současné překladiště firmy u Prahy a díky novému typu třídicí linky odbaví za den až 500 tisíc zásilek. Na rozdíl od dosavadního hradeckého depa půjde o centrální překladiště pro celou republiku i mezinárodní HUB napojený na evropskou síť DHL. Dvě automatické linky mají 850 metrů a zásilky mohou směřovat od 20 vstupů k 50 vratům. Celý areál firmy má 46 tisíc metrů čtverečních.
Zájem díky dálnici
Přestože výrobní a skladovací haly rostou v areálu už víc než deset let, podle Šicha se zájem investorů zvedl až nedávno. Plotišťský areál rozsvítila na mapě teprve zprovozněná dálnice D11.
„My jsme sice dávno věděli, že tudy dálnice povede, ale klienti si toho opravdu všimli, až když se zprovoznila. Zájmu to určitě pomohlo a díky dálnici se nám podaří obsadit plochy, které ještě zbyly. Navíc je docela fajn, že dálnice pomohla zlepšit průjezdnost silnice kolem areálu, takže je to ještě atraktivnější,“ naráží Libor Šich na citelný úbytek dopravy na státní silnici do Jaroměře.
Dopravní napojení průmyslové zóny se má ještě zlepšit, až Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) postaví nadjezd přes trať do Jičína. O stavbě se rozhodlo už v roce 2014, ale čekalo se na změnu hradeckého územního plánu. Když se roky nepohnula, začalo ŘSD loni připravovat dokumentaci pro územní rozhodnutí. Ta je hotová a územní řízení je v plánu příští rok. Samotná stavba proběhne v letech 2025 až 2027.
„Stavba je důležitá i z hlediska zamýšlené výstavby severní tangenty. Pokud tato přeložka bude v dohledné době realizována, předpovídají dopravní modely další zvýšení provozu,“ píše se v dokumentaci ke stavbě.
Nová silnice začne na okružní křižovatce Plotiště nad Labem a povede až ke Kotrčově ulici, kde vznikne další kruhový objezd s novým napojením průmyslového areálu.
Místo se tenčí
Zatímco v minulosti byla továrna napojena i na železnici, noví uživatelé hal s takovým komfortem počítat nemohou. Vlečka totiž křižovala pozemky různých vlastníků a její části zmizely. „Dnes už ji nelze provozovat, protože se k halám, kam původně vedla, vlakovou soupravou nedostaneme,“ říká Šich.
Volná místa v areálu ale i tak rychle ubývají. Kromě PPL se do jedné z hal nedávno nastěhoval Plzeňský Prazdroj a developer už má nasmlouvány i další klienty, jejichž jména zatím sdělit nemůže. Bagry upravují prostor vedle areálu pro recyklaci stavebních odpadů. Otazník visí nad někdejším objektem III, který se má také přestavět pro nového klienta.
„Zatím zůstává v původní podobě. Jedna z variant počítá, že bychom ponechali nosnou konstrukci, která je velmi masivní a není poškozená, a udělalo by se nové opláštění a zastřešení,“ prozrazuje Šich. Nevylučuje, že k investicím se rozhodnou i vlastníci dalších starých budov.
