Magnitského zákon je pojmenovaný podle právníka, kterého ruský režim ubil ve vězení, popisuje politolog Kárník

18. listopad 2022

„Magnitského zákon má v různých zemích různou podobu, ale obecně jsou to sankční zákony, které jsou zaměřené na postihování činitelů, kteří porušují lidská práva. Od tradičních sankčních zákonů se liší v tom, že míří na jednotlivce a ne na celé státy, a tímto jsou i pružnější,“ popisuje politolog Jan Kárník v pořadu Hovory.

A pokračuje: „Nemusí se vyřizovat celá diplomatická administrativa uvalení sankcí na celý stát, ale jedinci se připíšou na sankční seznam. Tím se zamezí jejich vstupu do země a zmrazí se jejich majetek v té které zemi.“

Čtěte také

Jako první přijaly v roce 2012 podobný zákon Spojené státy.

„Zákon byl tehdy zaměřený jen na Rusko, protože reagoval na Magnitského smrt. O čtyři roky později ho rozšířili na tzv. globální Magnitského zákon, který umožňuje trestat činitele po celém světě. Pak své zákony přijala Kanada a Evropská unie jako celek plus řada dalších zemí. K dnešnímu dni jsou jich asi čtyři desítky, Česká republika je teď na cestě stát se další z nich.“

Sergej Magnitský byl právník britsko-amerického finančníka a zahraničního investora na přelomu tisíciletí Billa Browdena. Ten v Rusku odkryl daňový podvod v hodnotě 230 milionů dolarů. Browden o tom všem píše i ve své knize Zmrazeno, Případ Magnitského. 

„Browden se dostal do křížku s ruským režimem, protože jednou z jeho strategií bylo investovat do velkých státních podniků a tam pak poukazovat na korupční jednání,“ popisuje politolog Kárník. „To se samozřejmě hodně lidem nelíbilo, zejména ruským oligarchům napojeným na režim Vladimira Putina.“

Čtěte také

„V roce 2005 byl prohlášen za hrozbu pro národní bezpečnost Ruské federace a ze země ho vyhostili a zmocnili se i jeho firmy. Následně podvodně a jeho jménem vylákali na ruském státu daňovou vratku v hodnotě 230 milionů dolarů – a tyto peníze pak zmizely přes různé banky a skořápkové firmy. Magnitský byl Browsenův právník, který tento podvod odhalil, upozornil na něj ruské úřady a ty místo toho, aby vyšetřovaly zloděje, zavřely Magnitského a z krádeže těchto peněz ho i obvinily.“

„Ve vězení ho drželi necelý rok, protože přesně tak dlouho se v Rusku může člověk držet ve vazbě. Odpírali mu zdravotní péči, chovali se k němu velmi nevybíravě. Magnitský podal desítky stížností, které nikdo nevyslyšel.“

Čtěte také

„Jen pár dní předtím, než by ho museli propustit, za záhadných okolností zemřel. Podle nezávislých zdrojů byl zřejmě ubit – svou roli sehrály i neléčené zdravotní potíže. Moskva nejprve tvrdila, že zemřel přirozenou smrtí, po několika letech se snažila jeho úmrtí svalit na samotného finančníka Browdera.“

Browdera to podle politologa velmi zasáhlo a rozhodl se, že začne usilovat o potrestání ruských činitelů, a to právě prostřednictvím zákonů, které dostaly jméno po Magnitském.

Poslechněte si celé Hovory Vladimíra Kroce, dozvíte se víc.  

autoři: Vladimír Kroc , lup
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.