Velká zima ve vnitřních prostorech trápí podle průzkumu devět procent českých domácností a sedm procent evropských. „Lze očekávat, že s vysokými cenami energií poroste i počet domácností, pro které bude nízká teplota v bytě či domě velkým problémem. Pobyt v dlouhodobě studeném prostředí přitom přináší řadu zdravotních problémů, vede například ke kardiovaskulárním chorobám nebo častým respiračním onemocněním,“ upozornila architektka společnosti Velux Klára Bukolská.
Zastropování cen energií udělala vláda pozdě, řekl kandidát na Hrad Pavel |
Česká vláda v reakci na rostoucí ceny energií rozhodla o zastropování ceny elektřiny na 6 korun za jednu kWh a plynu na 3 koruny za kWh. I tak je ale cena několikanásobně vyšší než v předchozích letech. To může vést k tomu, že potíže s nedostatečným teplem bude letos řešit ještě více domácností než v minulosti. Světová zdravotnická organizace WHO přitom považuje za minimální vhodnou vnitřní teplotu na úrovni 18 stupňů.
Z celoevropského srovnání na první pohled překvapivě vyplynulo, že větší problém s nedostatečně vyhřátým bydlením mají země na jihu Evropy. V tomto regionu pociťuje zimu ve vnitřních prostorech jedenáct procent oslovených domácností. Naopak ve Skandinávii takové potíže řeší pouze jedno procento z nich.
„Ve skandinávských zemích jsou na zimu dobře připraveni, mají kvalitní zateplení i dostatečné izolované domy. Naopak na jihu Evropy to především starší zástavba neřeší, proto pak dochází k problémům s nedostatečnou teplotou uvnitř domu či bytu,“ vysvětluje zjištění průzkumu Bukolská.
Domácnosti trápí i hluk nebo tma
Nedostatek tepla je jedním ze čtyř hlavních neduhů bytů a rodinných domů. Mezi ty další patří nedostatečné proudění čerstvého vzduchu, hluk nebo nedostatek denního světla. V České republice se minimálně s jedním z těchto rizik potýká 22 procent lidí. Nejvíce přitom obyvatele České republiky kromě velké zimy potýkají i s nadměrným hlukem. Ten je problematický pro 14 procent lidí.
Vlhkost a plísně, které způsobující mimo jiné astma a další dýchací potíže, trápí sedm procent obyvatel České republiky. Způsobeny jsou především zatékající střechou, vlhkými stěnami, podlahami nebo základy. Hniloba se nejčastěji objevuje v podlaze nebo okenních rámech. Tři procenta Čechů považují svůj byt za příliš tmavý, což může vést až k depresím nebo poruchám spánku.
Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie ale vychází Česká republika poměrně dobře, jeden ze čtyř výše uvedených problémů trápí celou třetinu Evropanů.
Poslanci schválili zákon, který stanovuje maximální tržby u výrobců energií |
Především ve městech je hlavním problémem nadměrný hluk, kterým trpí 92 milionů (18 procent) Evropanů. Téměř 70 milionů Evropanů (13 procent) má potíže s plísněmi a vlhkostí a 34 milionů (7 procent) se domnívá, že jejich byt není dostatečně vytápěný. Pro 29 milionů lidí v Evropě je pak hlavní překážkou spokojeného bydlení nedostatek denního světla.
Česká republika si vede relativně dobře nejen v celoevropském srovnání, ale i v porovnání s okolními státy. Zatímco v Česku trpí alespoň jedním ze zmíněných rizik 22 procent lidí, v Německu to je 35 procent, v Rakousku o šest procent méně v Polsku 25 procent. Naopak na Slovensku má nevhodné podmínky dvacet procent domácností. Vůbec nejhorší situace v Evropské unii je na Kypru či v Litvě, naopak nejlépe si vede Finsko.
