Tento článek je součástí Special reportu: Zemědělci na Vysočině bojují s rostoucími cenami energií i dopady klimatických změn
Čeští zemědělci bojují s erozí. Nová pravidla jim přitom mohou hospodaření ještě zkomplikovat, počítají totiž s přísnějšími opatřeními. Zemědělci varují, že příliš náročné podmínky by mohly vyústit v konec pěstování brambor na Vysočině.
Vodní eroze ohrožuje zhruba 60 procent české zemědělské půdy, silně poškozeno je přitom více než 500 tisíc hektarů. Větrná eroze není tak rozsáhlá, přesto představuje nemalý problém, potýká se s ní totiž 25 procent půdy.
Ztráty dosahují obrovských rozměrů. Čeští zemědělci kvůli erozi přijdou o 21 milionu tun ornice ročně. V přepočtu na peníze to znamená každoroční ztrátu zhruba 18 miliard korun, a to při započítání práce a nákladů spojených s nápravou škod.
Není proto divu, že boj s erozí představuje nemalou část českého strategického plánu pro období 2023 až 2027. Ten připravilo ministerstvo zemědělství v souladu s požadavky Evropské unie a nové společné zemědělské politiky EU.
Plán počítá s tím, že zemědělci hospodařící na silně erozně ohrožených polích nebudou moci pěstovat jednu plodinu na ploše větší než 10 hektarů. Pole tak budou muset rozčlenit krajinnými prvky, například remízky. Půda spadající do „erozně silně ohrožené“ kategorie se přitom zřejmě rozšíří, a to s rokem 2024, kdy naběhnou nová pravidla. Opatření by tak mohlo platit na téměř 17 procentech orné půdy.
„V kategorii silně erozně ohrožené půdy je požadováno úplné vyloučení pěstování erozně nebezpečných plodin,“ uvádí se ve strategickém plánu, který schválila česká vláda. Pokud by zemědělci toto opatření porušili, šli by proti pravidlům dobré zemědělské praxe a neměli by nárok na dotace.
Mezi erozně nebezpečné plodiny přitom patří například kukuřice, brambory, řepa, slunečnice, sója nebo bob setý. Pokud tedy velká část zemědělské půdy v Česku bude po roce 2024 spadat do silně erozně ohrožené půdy, pěstování těchto plodin bude v ohrožení. „Eroze může představovat stopku pro pěstování brambor na Vysočině,“ varoval Václav Vala ze Zemědělského obchodního družstva Kámen.
Zemědělci z Vysočiny debatovali o erozi a dalších aspektech zemědělské politiky při příležitosti diskuse v Jihlavě, kterou koncem října uspořádal server EURACTIV.cz.
Shoda napříč zemědělci
Nové nastavení pravidel pro zacházení s erozní půdou vyvolává obavy v zemědělských provozech napříč Vysočinou, ať už se jedná o velká agrární družstva nebo drobné soukromníky.
„Agrární komora, Zemědělský svaz i Asociace soukromého zemědělství – všichni mluvíme stejně,“ podotkl zástupce druhé zmiňované organizace, Vít Šimon ze Zemědělského družstva Maleč.
Shoda organizací zastupující zemědělce v ČR je přitom vzácná. Zatímco Agrární komora a Zemědělský svaz reprezentují větší farmy a zemědělská družstva, Asociace soukromého zemědělství hájí zájmy soukromníků. Malí a velcí zemědělci v ČR přitom mají dlouhodobé neshody ohledně toho, jak velký objem dotací by měl směřovat k velkým podnikům.
„Potřebujeme vědět, s čím můžeme pracovat a jaké technologie budou schválené,“ apeloval Pavel Srna z Asociace soukromého zemědělství. Přesné podmínky totiž navzdory blížícímu se náběhu nové zemědělské politiky nejsou ještě rozhodnuty.
Vysočina jako nová obilnice ČR
„Pro Vysočinu je téma eroze a protierozních opatření obzvláště důležité, neboť se z tohoto regionu stala vlivem změn klimatu obilnice Česka,“ upozornil během debaty Petr Havel, agrární analytik a publicista.
Erozi podle něj zemědělci nezabrání nikdy, musí se však snažit ji omezit vhodnými opatřeními. Ta jsou v současné době udávána i ze strany národních úřadů. Jak však zemědělci upozorňují, splnění některého z daných opatření automaticky neznamená, že je půda ochráněna. A na to by se mělo při nastavování nových pravidel myslet.
S erozí by mohlo pomoci i rozvolnění pravidel pro využívání upravených kalů v zemědělství. To je v současné době svázáno přísnými podmínkami, na které si zemědělci stěžují. Proti erozi funguje také zatravňování, pěstování meziplodin či podrývání a další technologie. Mezi schválenými metodami je třeba zapravování hnoje do půdy orbou, to však podle zemědělců v některých oblastech nefunguje, a dokonce vede k opačnému efektu.
„Budeme zkrátka muset přejít na jiné systémy a zainvestovat do nových technologií či strojů,“ podotkl Srna.
Havel vidí šanci pro další pěstování brambor na Vysočině i ve zmírnění budoucích pravidel. „Silně erozní oblasti by mohly být rozděleny do více skupin. Nadstandardní protierozní opatření by se pak nemusela uplatňovat ve všech,“ nastínil Havel probíhající diskuse na úřední úrovni.
