Kšeftování s dětmi či pomoc neplodným: Poslanci jednali o náhradním mateřství. Co padalo za návrhy?

Náhradní neboli surogátní mateřství není v Česku věcí neznámou. Zároveň se ale jedná o věc, která není výslovně povolena, regulována nebo zakázána. Někteří právníci zastávají názor, že vzhledem k tomu, že není náhradní mateřství vysloveně zakázáno zákonem, je vlastně povoleno. Politici tak již několik měsíců vedou obšírné debaty s experty, jak toto právní vakuum zaplnit, zdali vůbec a jak bychom mohli náhradní mateřství v Česku pojmout. 

Připomeneme, co to vlastně surogátní mateřství je. Základním principem je odebrání biologického materiálu páru, který ze zdravotních důvodů nemůže mít děti. Oplodněné vajíčko se následně vloží do dělohy náhradní matky, která dítě odnosí, následně porodí a nechá genetické rodiče si dítě osvojit. 

Ač zní proces vcelku jednoduše a mělo by se jednat primárně o způsob léčby a řešení neplodnosti páru, v praxi vzniká spousta problémů, kterými se nyní probírají čeští politici, lékaři a právníci a kteří tak hledají cestu, jak u nás surogátní mateřství regulovat. 

Kšeftování s dětmi

Hlavním problémem u náhradního mateřství je, že by mělo být bezplatné a mělo by se tak v podstatě jednat o samaritánský čin neplodnému páru. Praxe je nicméně odlišná. Tam, kde je možné si „objednat“ náhradní matku, totiž bují obchod s dětmi, které se i rodí v jiných státech. Server Seznam Zprávy například přišel s odhalením, že se u nás v Praze narodí i 30 objednaných dětí ročně. 

„Cizí žena odnosí embryo skutečných biologických rodičů, děti se rodí v Praze a tady se také úředně přepíší na otce - předem dohodnutého „kupce“, který si dítě odveze,“ píší v článku, kde mluví o jedné ukrajinské klinice, která si Prahu vyhlídla jako cílové stanoviště. Objednavatelem jsou navíc velice často homosexuální páry a také single muži, jak dodává server. Takové dítě pak stojí i 60 tisíc euro. To je vlastně úplné popření toho, co by mělo náhradní mateřství znamenat - tedy pomoc neplodnému páru. 

Ukrajinská uprchlice v Česku porodila dvojčata americkému páru: ČR náhradní mateřství neuznává, situace je bezvýchodná

Právní úprava by tak mohla pomoci v tom, jak na náhradní mateřství nahlížet, kdo může být objednavatelem, jaká práva mají náhradní matky a jaká samotné děti. 

Během kulatého stolu na půdě Sněmovny představila Markéta Nováková z Parlamentního institutu to, jak na surogátní mateřství nahlíží jiné státy. Například ve Francii, Itálii a ve Španělsku je náhradní mateřství zcela zakázané. Nějaké právní úpravy má Belgie, Dánsko, Nizozemí, Irsko i Spojené království. A povoleno s rozsáhlými úpravami je to v Řecku a na Kypru. V jednotlivých státech jsou pak úpravy jiné a místy mírně či více odlišné. Jednu věc ale mají společnou - nejde o komerční věc a jedná se o bezúplatnou službu. 

Zjednodušeně řečeno, žena by se neměla jako náhradní matka nabízet a za odnošení a porod by měla požadovat jen úhradu nákladů, které jsou s těhotenstvím spojené. To zmiňovali i právníci během kulatého stolu. Objednavatelský pár tak může zaplatit ženě výdaje například na cestování, za vitamíny, doplňky, oblečení apod. Nikoliv ale za samotné odnošení a následný porod.

„V rámci procesu náhradního mateřství nelze akceptovat, aby náhradní matce byla poskytnuta úplata za donošení dítěte a jeho následné svěření do péče za účelem adopce, neboť by se jednalo o trestný čin. Náhradní matka má nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů,“ píše se i na českých stránkách zlínské kliniky pro umělé oplodnění, kde se k náhradnímu mateřství přistupuje.

Náhradní matce zůstalo dítě už rok na krku: Rodiče kvůli koronaviru nemohou přijet

Zlínská klinika po vzoru jiných států a doporučení českých lékařů také zdůrazňuje, že nijak matku nezprostředkovává a důvodem k tomu, aby k mateřství přistoupili, je pouze jednoznačný medicínský důvod. Tedy neplodnost páru - například i kvůli tomu, že žena nemá dělohu apod. 

Pomoc stejnopohlavním párům? V ČR možná ne

Diskutující se na kulatém stole shodovali, že velkým problémem by mohlo v budoucnu při tvorbě legislativy být to, kdo bude moci být objednavatelem náhradního mateřství. Tedy kdo nastoupí na kliniku se solidární ženou, která nabídne odnošení a porod dítěte. 

Podle doporučení by totiž objednavatelem měl být prokazatelně neplodný pár a s českou národností. Náhradní matka by také měla být z Česka. Biologický materiál by pak měl pocházet od obou rodičů, jinak, jak například podotkla na kulatém stole Simona Jirsová z Centra asistované reprodukce, ještě do celého procesu zasahuje další a tedy dárcovská osoba. Zdůrazňujeme, že se ale jedná o předběžné návrhy, které experti nastiňovali. 

„Ještě není čas se bavit o konkrétních návrzích, ale jestli do toho říznout. A já se kloním k tomu, že ano,“ poznamenal na setkání s experty poslanec a právník Aleš Dufek (KDU-ČSL). Vést podle něj neurčité diskuze ale nepomůže a projevil vděčnost, že se vedou i racionální debaty zrovna nad tématem, které je velice emoční. „Debata slouží k tomu, aby když nějaký návrh vznikne, aby se vzalo všechno v potaz,“ zdůraznila pak poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL), která kulatý stůl svolala, a to již podruhé v tomto roce. 

Problémy s osvojením i láskou

Extrémně důležité bude v rámci právních úprav zajistit, aby genetičtí rodiče dítě osvojili, získali a měli plná práva. V legislativním vakuu nyní může docházet k tomu, že si náhradní matka vlastně osvojování rozmyslí a dítě si nechá. Například v současném právním řádu je matkou dítěte ta, která potomka porodila. 

Toto mají vyřešené v zahraničí, kde se podle smluv považují za rodiče objednavatelé. Smlouvy se navíc schvalují ještě před samotným oplodněním. V tomto kontextu je také důležité, aby objednavatelé a náhradní matka byli ideálně ze stejné země. A to i kvůli možným problémům při získávání občanství apod. Je extrémně složité pak případně novorozeně dovážet mimo rodné hranice. 

Vedle právních věcí se ale hlouběji diskutovalo i o psychice. A to o psychice náhradní matky, ale i samotného dítěte. Nutností by mělo být psychologické vyšetření surogátní matky, aby bylo jisté, že nebude mít extrémní duševní následky. Přeci jenom těhotenství je velkým náporem nejen na tělo, ale i na duši.

Těhotná žena navíc navazuje podvědomě i vědomě vztah s dítětem v děloze, jak zdůrazňovala na kulatém stole psycholožka Lenka Šulová. „Prenatální období je součást rodinné interakce. Ukazuje se to na základě výzkumu v posledních 20 letech, že se skutečně jedná o skrytý život nenarozeného dítěte. Je tam komunikace s matkou i otcem a probíhá i biochemická komunikace,“ uvedla odbornice.

Šulová tak podotkla, že dítě narozené náhradní matce bude vyhledávat právě ji, i po hlase. Je tak nutné myslet i na blaho takto narozených dětí a jestli nebudou mít v budoucnu problémy, které si do dospělosti přinesou z prenatálního období. Podobně jako odložené, nechtěné či adoptované děti. Diskuze okolo dobra dítěte se prolínala téměř s každým tématem u kulatého stolu.