Tento článek je součástí Special reportu: Plzeňský kraj čelí změnám klimatu, na adaptaci může spolupracovat s bavorskými sousedy
Evropský dotační program poskytne česko-bavorskému pomezí v následujících sedmi letech 20 milionů eur na ochranu životního prostředí a klimatu. Peníze mohou podpořit mimo jiné rozvoj Českého lesa, který čelí klimatické krizi.
Česko-bavorské pomezí není jenom turisticky oblíbená Šumava. V jeho severnější části se nachází podobně zajímavá krajina, jen o pár set výškových metrů nižší. Zatímco na české straně hranic se oblasti říká Český les, bavorská část je známá jako Hornofalcký les (německy Oberpfälzer Wald).
Rozsáhlý lesní ekosystém zůstal zachován mimo jiné kvůli nepropustné železné oponě, která se táhla po celé délce česko-německých hranic. Oblast na sobě do dnes nese staré šrámy způsobené mimo jiné odsunem německého obyvatelstva, vidět je to třeba na opuštěných obcích. Vedle historických problémů se však region vypořádává i s novými výzvami, které souvisejí s globálním oteplováním.
„Třicet tisíc hektarů lesa je dotčených klimatickou změnou. Extrémní sucho, silné vichry a další katastrofy přibývají,“ varoval Josef Wutz, předseda agendy lesního hospodářství z Bavorského zemědělského svazu, při příležitosti česko-bavorské debaty, kterou koncem října uspořádal server EURACTIV.cz.
„Středoevropská krajina se v souvislosti s klimatickými změnami mění,“ přitakal ředitel správy Chráněné krajinné oblasti Český les Tomáš Peckert.
Mezi dopady klimatické změny podle něj patří vysychání malých vodních toků. Sucho v kombinaci s dalšími vlivy pak může vést až ke kůrovcovým kalamitám. Problémem jsou také silné nárazové větry, které pak oslabené stromy snadno poškodí.
„Potřebujeme stabilizovat lesy, proto jsme je osadili takovými druhy stromů, které jsou odolnější,“ vysvětlil Wutz s tím, že výsadba nových stromků musí jít ruku v ruce s opatřeními, která zabraňují lesní zvěři nové kusy ničit.
Životní prostředí v pohraničí podpoří EU
Region je sice rozdělený státními hranicemi, ochrana místního životního prostředí je však v zájmu Čechů i Bavořanů. Jejich spolupráci podporují fondy Evropské unie, jmenovitě programy Interreg zaměřené na přeshraniční projekty.
„Jedním z témat česko-bavorského programu Interreg je oblast životního prostředí. Zatímco v předešlém programovém období (období od roku 2014 do roku 2020 – pozn. red.) bylo na životní prostředí vyčleněno 10 procent, tedy zhruba 10 milionů eur, nyní (období 2021–2027 – pozn. red.) je to 20 procent, což znamená 20 milionů eur,“ zdůraznil během debaty Jan Přibáň, zástupce programů přeshraniční spolupráce Plzeňského kraje.
Čeští i němečtí aktéři mohou spolupracovat například při ochraně ohrožených živočišných druhů nebo zachovávání vodních toků.
Potenciál tkví i v udržitelném cestovním ruchu
Český les je důležitý nejen z hlediska životního prostředí. Region může lákat návštěvníky a přispívat tak k ekonomickému rozvoji celé oblasti. Právě cestovní ruch byl tématem jednoho z projektů, do kterého se zapojila řada aktérů v regionu a jehož hlavní náplní bylo vytvořit koncept rozvoje udržitelného cestovního ruchu v oblasti Českého lesa.
S rozvojem turistiky je ale za potřebí posilovat místní infrastrukturu, včetně té dopravní. Na to upozornila Veronika Hofingerová, vedoucí česko-bavorského centra (Centrum Bavaria Bohemia) v německém městečku Schönsee.
„Měli bychom vytvářet alternativy k osobní dopravě. Příležitost nabízejí železniční dráhy, mohli bychom budovat nová moderní spojení,“ navrhla během diskuse Hofingerová. Lokalita by se tak mohla vyvarovat scénáři, se kterým má své zkušenosti sousední Šumava. Ta láká tisíce turistů, kteří do regionu proudí především auty, čímž zatěžují místní silnice i životní prostředí.
Potřebujeme koncepci, zní z Českého lesa
Podle Přibáně nabízí program Interreg dostatek finančních prostředků, stačí tedy přijít se smysluplnými projekty a požádat o ně.
Jak ale upozornil Peckert, k ochraně místního lesního ekosystému a rozvoje regionu jako takového je potřeba udělat více, než jen uvolnit finanční prostředky. „Nemáme koncepci ani potřebná data. Víme, že potřebujeme něco udělat, máme na to k dispozici i nemálo peněz, ale chybí nám smysluplný koncept, jak problémy řešit a jaká opatření musíme udělat,“ prohlásil ředitel správy CHKO Český les.
Do rozvoje lokality by navíc mohla promluvit aktuální energetická krize a potřeba Německa i Česka budovat nové zdroje energií. V Bavorsku se již vedou velké debaty o tom, zda je možné budovat v blízkosti lesa větrné elektrárny či solární parky. Jak vyplynulo z debaty, zatímco někteří místní hráči se rozvoje obnovitelných zdrojů v blízkosti chráněných lokalit nebrání, jiní se obávají jejich negativních dopadů na místní ekosystém.
Wutz v této souvislosti upozornil také na potenciál lesní biomasy, která se rovněž může stát součástí energetického mixu. Moderní bioplynové stanice dokáží vyrobit i biometan, tedy látku zaměnitelnou s fosilním zemním plynem. Využít se dá i k výrobě vodíku, do kterého vkládá řada evropských zemí i sama EU velké naděje.
Účastníci debaty se však shodují, že výroba energie by neměla ohrozit lesní ekosystém, který na česko-bavorském pohraničí vyrostl. Naopak, les i potenciální nové zdroje energií by měly fungovat v symbióze.