InzerujTEĎ

nabízím

Údržba zahrady rodinného domu

Hledáme pána/í na pravidelnou údržbu větší zahrady a péči o pokojové květiny v domě ve Skalách u Protivína. Prosíme pouze zájemce na dlouhodobou spolupráci, ne pouze na přechodné období. Práce 3-4x týdně nebo dle potřeby, čas a dny jsou volitelné.…
dohodou

Zobrazit všechny inzeráty

Kdy a kam

Vernisáž výstavy obrazů Josefa Synka se křtem monografie

neděle 19.5 16:00 - Muzeum, Blatná
Vlastivědný výlet na Pravětínská lada

neděle 19.5 7:40 - Volyně – sraz na náměstí Svobody

Zobrazit všechny události

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

Pekelná sobota na Haselburgu. Peklo pohltilo 600 hříšníků a zas je vrátilo zpět

Autor: René Flášar

4.12.2022 20:46

VIMPERK – Pekelné běsnění se rozpoutalo v sobotu odpoledne na dělostřelecké baště Haselburg ve Vimperku. Zlobivé, i ty trochu hodnější děti, musely nejdříve do čertovské školy. Zde je sympatické, ale zároveň pekelně ostré čertice vyzpovídaly, zda byly po celý rok hodné a nezlobily. Pokud se někdo přeci jen přiznal, že nebyl úplně nejhodnější, čertice mu sice pohrozily, ale nakonec vše odpustily, právě za odvahu k přiznání.

zobrazit všechny fotky

V čertovské škole se děti naučily čertovskou říkanku pro Lucifera a výlet do pekelného podzemí započal. V polovině trasy k Luciferovi, čekali na děti ohniví čerti zápasící s přírodními živly. Jejich úkolem bylo nejen udržovat pekelný oheň, ale také od dětí zjistit, jaké hříchy mají na svědomí. Většina dětí s nimi ovšem příliš hovořit nechtěla a s polykáním slziček se děti pevně držely svých rodičů, babiček a dědečků...

Ani v pekle si ale nakonec čerti žádného hříšníka nenechali. Zbývala poslední zkouška, přímo v srdci vimperského pekla, v podzemí bašty Haselburg. Zatímco děti sestupovaly do podzemí většinou s hrůzou v očích, dospěláci se těšili, že se v pekle trochu ohřejí. Zase takové teplo tam ale nebylo. „Vždycky jsem si říkal, že by mi skončit v pekle úplně nevadilo, protože je tam teplo. Asi svůj názor přehodnotím, vypadá to, že dva svetry bych si musel vzít i sem," okomentoval pekelnou teplotní nepohodu jeden z tatínků.

Vypadalo to chvíli, že se podzemí promění v diskuzní arénu o tepelné politice pekla, ale na další filozofování už nezbyl čas. Jen co se zaklaply dveře, před dětmi se zjevil samotný vládce pekelné říše, Lucifer. Nejdřív si chtěl všechny přítomné ponechat, když ale zjistil, že už je peklo docela přelidněné, rozhodl se všechny hříšníky propustit. Nejdřív mu ale tyto hříšné duše musely odříkat básničku, kterou se naučily v čertovské škole. To se nakonec společnými silami podařilo a brána pekla se znovu otevřela.

Při návratu zpět na zemský povrch, obdarovali pak čerti přítomné děti odměnou za statečnost, kterou byl pečený perník. Kolik hříšníků skončilo v sobotu ve vimperském pekle nelze s jistotou určit, ale vypadá to, že žádný. Když se nám podařilo dostat zpět na povrch, v pekle něco zabublalo a celé se ocitlo ve tmě. Tento úkaz by měl, podle přítomných odborných poradců, znamenat, že peklo zkrachovalo a všechny hříšné duše se mohly vrátit zpět na zem.
Na závěr pekelné cesty se mohli návštěvníci zdarma vyfotografovat v pekelném fotostudiu a pořízenou fotografii si ihned odnést domů.

„Vimperské peklo se konalo sice již poosmé, ale vůbec poprvé tady na Haselburgu. Předtím chodily děti do sklepení na náměstí. Když se ale naskytla možnost využít tento krásný prostor v sousedství zámku, který je navíc národní kulturní památkou, město toho rádo využilo," říkají Martina Křížová a Renata Lešková z odboru školství a cestovního ruchu vimperské radnice. „Pro Haselburg jsme se rozhodly i z toho důvodu, že tato bašta je jinak veřejnosti nepřístupná, neboť je v soukromém vlastnictví," podotkly hlavní organizátorky.

Podle jejich informací prošlo za sobotu peklem 550 až 600 návštěvníků, v pekle ale žádný nezůstal. „Všichni se nakonec ve zdraví dostali zpět. Vykoupili se čertovskou básničkou," usmívaly se Renata Lešková a Martina Křížová.

Autor: René Flášar