S dobrodružnými příběhy slavných dobyvatelů Nového světa si nezadá ohromující stopa zanechaná rodinou a firmou Lanna napříč českou krajinou a přes hranice středoevropského soustátí. Před vnímavým pozorovatelem se z oparu kouře průmyslové revoluce, bitev a válek za nové uspořádání Evropy, vystřídaných bezstarostnou Belle Époque a zakončených Velkou válkou, vynořuje mimořádné a nadčasové dílo novodobých evropských podnikatelů a průmyslníků, narozených v budějovickém domku ve Čtyřech Dvorech za Dlouhým mostem, dodnes stojícím v areálu nejstarší dochované loděnice v Čechách.
Osudy tří generací Lannů, vzešlých z rodu vltavských loďmistrů s kořeny u rakouského Traunsee naplňují celé století od založení firmy roku 1828, kdy na počátku podnikatelské dráhy stanul teprve třiadvacetiletý nekorunovaný "vltavský admirál" Adalbert-Vojtěch Lanna. Ovládl obchod solí a dřevem na řece Vltavě spojený s voroplavbou a stavbou lodí, stal se akcionářem a převzal provoz první koněspřežní železnice na kontinentě. V následujících desetiletích až do své předčasné smrti 1866 založil průmyslové podniky na Kladensku a vystavěl ikonické dopravní stavby v Čechách, jejichž ztvárnění dnes často znovu plní titulní stránky novin.
Na odkaz otce a firmy navázal v nelehké hospodářské situaci a v neklidných časech Prusko-rakouské války 1866 Adalbert Lanna mladší, velkopodnikatel, mecenáš a po císaři Rudolfu II. patrně největší sběratel umění v Čechách. Pokračoval ve výstavbě základní železniční a říční dopravní sítě v Čechách, v Horním i Dolním Rakousku. Kaskádou vodních děl dokončil splavnění Vltavy a Labe. Proslul jako představitel nejvýznamnějších uměleckých institucí v Čechách a zakladatel Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Po smrti v Meranu roku 1909 se dražby jeho uměleckých sbírek ve Stuttgartu, Vídni a Berlíně staly událostí světového významu.
Strhující historie rodiny Lanna, do které vstoupila válka, rozpad monarchie a vznik první republiky, končí prodejem celé firmy bance Bohemia v roce 1920 a úmrtím posledního mužského potomka rodu JUDr. Adalberta Lanny nejmladšího v roce 1922. Vdova po něm dokázala bohaté dědictví vytvořené třemi generacemi během svého dalšího života rozházet a zemřela v chudobinci. Námět tak sice může připomínat román Buddenbrookovi od Thomase Manna, ale spíše je rytířským eposem.
Kniha Lanna et Lanna spoluvydaná Historickým ústavem Akademie věd ČR a nakladatelstvím NEBE je novinkou svým vydáním i formou studie, která fenomén Lanna zkoumá z mnoha různých úhlů a vnáší do něj zcela nové pohledy. Vznikla jako mezinárodní kolektivní monografie 26 autorů z oboru ekonomických a sociálních věd, dějin dopravy, techniky, stejně jako architektury, umění a péče o kulturní dědictví. S bohatým ilustračním doprovodem uvádí slavné jméno Lanna znovu do zaslouženého centra pozornosti i jako důležitou pomůcku pro pochopení naší současnosti.
Kniha je v prodeji v e-shopech Historického ústavu AV ČR, Nakladatelství Academia nebo Jihočeského muzea, v knihkupectví Academia v Praze na Václavském náměstí, Národní třídě, Na Florenci, v Brně na náměstí Svobody, v pražské Vile Lanna v Bubenči, v shopech Národního technického muzea, Uměleckoprůmyslového musea, Muzea města Prahy a Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, v Turistickém informačním centru Města České Budějovice na náměstí Přemysla Otakara II. Přehled uvádí internetový portál věnovaný rodu Lanna www.lanna.club.
Kontakt:
e-mail: kopacek@nebe.eu
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.