Platí to i v České republice, ve které se situace dokonce zhoršuje, prokázala to velká mezinárodní studie, na které se podílela i vědkyně Národního institutu SYRI Alena Křížková. Nerovnosti v odměňování v ČR souvisí s mateřstvím a kariérní pauzou, nedostupností zařízení péče o nejmenší děti a dalšími genderovými stereotypy spojenými s mateřstvím včetně změny úvazku matek po návratu z rodičovské na trh práce.
Z článku Within-Job Gender Pay Inequality in 15 Countries, který vyšel v časopise Nature Human Behaviour, vyplývá, že zatímco v Maďarsku je rozdíl průměrných ročních výdělků mezi muži a ženami ve věku 30 až 55 let devítiprocentní, v ČR je to dokonce 24 %.
Mezinárodní tým vědců pod vedením profesora Andrew Pennera z Kalifornské Univerzity Irvine, sledoval v 15 zemích rozdíly mezi celkovými ročními výdělky žen a mužů ve věkovém rozmezí 30 – 55 let. Poté co odfiltrovali vliv věku, dosaženého vzdělání a velikosti úvazku, tak zjistili, že celkový rozdíl se pohybuje mezi 9 % v Maďarsku, 26 % v USA a 33 % v Jižní Koreji. V ČR činil k roku 2019 rozdíl mezi ročními výdělky obou pohlaví 24 %.
Velmi významné jsou však i odlišnosti v odměňování na stejných pozicích vykonávaných na stejném pracovišti. Nejlepší je situace ve Francii, kde byl rozdíl jen 6 %, v Dánsku a Švédsku to bylo 7 %, v USA 13 % a v Japonsku 23 %. V ČR je průměrný rozdíl v ročních výdělcích žen a mužů ve věku 30 – 55 let pracujících na stejné pozici 12 %.
Dosud odborníci za hlavní příčinu nerovností v odměňování považovali fakt, že ženy a muži pracují v jiných zaměstnáních a na jiných pracovištích; muži v lépe placených zaměstnáních a na pracovištích s vyšší průměrnou mzdou. »My jsme však zjistili, že rozdíly v rozmístění žen a mužů na trhu práce a rozdíly v ohodnocení různých zaměstnání a typů práce jsou pouze polovinou problému. Druhou polovinu představuje rozdíl ve výdělcích žen a mužů, kteří vykonávají stejnou práci na stejném pracovišti. Nerovné odměňování žen a mužů za stejnou práci je stále velmi významnou příčinou gender pay gap (GPG), a to platí pro všechny sledované země,« říká Křížková.
Podle vědkyně ze Sociologického ústavu AV ČR a Národního institutu SYRI v ČR nerovnost v odměňování významně souvisí s mateřstvím a kariérní pauzou, nedostupností zařízení péče o nejmenší děti, nedostatečnou podporou sdílení rodičovské mezi partnery a genderovými stereotypy spojenými s mateřstvím včetně prekarizace matek po návratu z rodičovské na trh práce. Nepřímo to ukazují analýzy využívající právě věk pro odhad GPG v průběhu životní dráhy. Tím, že se aktuální studie zaměřuje na věkovou skupinu 30 – 55 let, tak simuluje právě vliv rodičovství na GPG.
Pozitivní je, že se ve většině sledovaných zemí v čase mírně snižuje celkový GPG i GPG na stejné pozici, ovšem s výjimkou střední a východní Evropy. »V ČR sice do roku 2019 mírně klesal GPG na stejné pozici, ale rostl celkový GPG, to znamená, že GPG je čím dál více způsoben tím, že muži a ženy pracují na různě odměňovaných pozicích. V Maďarsku a Slovinsku dokonce roste jak celkový GPG, tak i GPG na stejné pozici,« doplňuje Křížková.
(zmk)