Santiniho hvězda
Na Den Žďáru, tedy červnové městské slavnosti, připadl křest knihy Santiniho hvězda. Název odkazuje na světoznámý poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, od jehož vysvěcení letos uplynulo 300 let. Knihu fotografií Milana Šustra, již doplnil poutavými texty žďárský historik Stanislav Mikule, vydalo nakladatelství Tváře.
Kniha zabodovala na 32. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě, kde získala cenu posluchačů Českého rozhlasu Vysočina a také čtenářů krajské knihovny.
„V poutním kostele nejraději fotím v noci, nebo naopak když svítí slunce. Řekl bych, že v noci díky novému nasvícení interiéru získal kostel nový rozměr a podtrhlo to jeho tajemnost a krásu. A naopak ve dne, když svítí slunce přes okna a vitráže, tak uvnitř kostela doslova maluje. V kostele jsem fotil mnohokrát v různou denní i noční dobu, v různých obdobích roku, ale vždy mě dokáže překvapit, pokaždé jiným a novým záběrem či pohledem. Nikdy totiž není stejný,“ líčí Milan Šustr.
Jižní polokoule naší koule
Další knihu o svých cestách po světě vydal letos novoměstský horolezec a dobrodruh Radek Jaroš. V knize Jižní polokoule naší koule popisuje své expedice zahrnuté do akce Koruna světa, při níž vylezl na nejvyšší vrcholy všech kontinentů.
Zatímco o svých expedicích na sever od rovníku napsal Jaroš už před třemi roky, nyní se zaměřil na čtyři nejvyšší vrcholy kontinentů jižní polokoule. Vylezl také na Mount Kosciuszko, nejvyšší vrchol pevninské Austrálie, kde navíc po výstupu absolvoval extrémní bikerský závod Crocodile Trophy.
Na svých cestách nevynechal nejchladnější a nejopuštěnější kontinent Antarktidu a její vrchol Mount Vinson. Při expedici na jihoamerický velikán Aconcaguu se zastavil také na Velikonočním ostrově. Svoje snažení završil v říjnu 2019 výstupem na africké Kilimandžáro.
„Nejsilnější zážitek? Je těžké vybrat,“ zamýšlí se Jaroš. „Jeden z těch nádherných byl, když jsem se ocitl na Velikonočním ostrově, který je nejizolovanější na světě. Z nejvyššího vrcholu Maunga Terevaka jsem obhlížel celý ostrov, na obzoru bylo znát, že je Země kulatá, všude kolem byl širý oceán, což je pro nás suchozemce zvláštní zážitek. Honily se mi hlavou myšlenky, jak lidé objevili tento ostrov, jak tam připluli, jak jej osídlili a jak jejich civilizace zanikla,“ vzpomíná Jaroš na čtyři roky starou expedici.
Kniha je exkluzivně k sehnání zatím pouze na www.radekjaros.cz.
Odkaz jednoho muže
Životní cestu žďárského rodáka Josefa Chromého shrnuje inspirativní kniha Odkaz jednoho muže. Když coby devatenáctiletý mladík utíkal v roce 1950 z komunistického Československa, neuměl anglicky a měl prázdné kapsy. Přesto se vyučený řezník postupně stal jednou z celebrit australského ostrova Tasmánie, o čemž svědčí i pozvánka na oběd s královnou Alžbětou II.
Josef Chromý v Tasmánii nejprve vybudoval z malého řeznictví obří masokombinát, později se prosadil jako světově uznávaný vinař a také developer. A ve svých aktivitách Joe neustává ani po devadesátce.
„Odhodlání a houževnatost Josefa Chromého viděl každý, kdo jej potkal. Tím, jak se Joe vypracoval od svého prvního řeznictví až po inovátora ve vinařském průmyslu, turismu a oblasti nemovitostí, je pro Tasmánce inspirací,“ řekl o něm bývalý premiér tohoto ostrova Michael Field.
Brožovaná kniha, kterou Josef Chromý představil v září při své pracovní návštěvě Žďáru, je k dostání v Café u tety Hany (Veselská ulice, Žďár nad Sázavou) nebo u vedoucího projektu Víta Filipenského.
Kontakt je uveden na webové adrese www.jacgroup.com.au/zdar2022. Kniha s vlastnoručním podpisem Josefa Chromého stojí 450 korun, celý výtěžek půjde na podporu Ukrajiny.
Jak to bylo s partyzány
Velké emoce vzbudila před lety kniha Jak to bylo s partyzány, kterou napsal Hynek Jurman alias Bořivoj Nebojsa, velký kritik partyzánského hnutí.
Příběhy z druhé světové války vycházely v roce 1995 jako seriál v regionálním týdeníku, tři roky nato se objevilo první knižní vydání, v roce 2002 druhé. A letos na podzim vyšlo s odstupem dvaceti let na pultech rozšířené třetí vydání.
„Mezi lidmi se o partyzánech mluvilo jinak, než se o nich tehdy psalo v knížkách,“ říká spisovatel ze Štěpánova nad Svratkou, jehož před lety k dalšímu bádání motivovaly informace o masakru v Koníkově, kde partyzáni zavraždili nevinné lidi.
Fotostředisko Havlíčkův Brod
Knihou plnou krásných fotografií oslavili členové sdružení ve Fotostředisku Havlíčkův Brod šedesáté výročí svého klubu. Knihu pokřtili minulý týden na Nové radnici. Jde o výběr z tvorby současných členů fotostřediska.
Míla Doleželová
Letos vyšla také výpravná kniha Míla Doleželová o nevšední umělkyni, která žila a tvořila kromě Prahy hlavně na Vysočině, pod horou Javořicí, v Jihlávce, Klatovci a Telči.
Publikaci vydalo Nakladatelství Munipress Masarykovy univerzity k 100. výročí narození této malířky. Knihu doprovází téměř tři sta reprodukcí obrazů, fotografií a dokumentů, obrazové kalendárium jejího života a díla a také několik příloh. Reprezentativní monografie je dílem Markéty Bártové, Aleše Filipa, Jany Horváthové, Tomáše Mazáče a Aleny Mizerové.
„Míla Doleželová milovníkům umění zanechala nesmírně obsažné a monumentální dílo sestávající z fresek a nesčetného množství olejomaleb, kreseb a grafik. Ohlas jejího díla přesáhl hranice Evropy, zvláštní oblibu si získala ve Spojených státech a Mexiku, kde byly vystaveny a našly své adresáty desítky jejích obrazů,“ říká ředitelka univerzitního nakladatelství Alena Mizerová.
