Je to v Lanškrouně před Vánocemi každoroční kolorit. Vstupní hala městského muzea se přes 20 let zaplňuje postavičkami Lanškrounského betléma osobností. Unikátní a dnes už početný soubor 73 figur, jehož osazenstvo má na rozdíl od jiných betlémů stejnou jen Svatou rodinu, pastýře a ovečky, vytváří na objednávku městského muzea umělecký řezbář Bedřich Šilar z Lanškrouna.
Lanškrounský betlém je totiž originální tím, že známý betlemář a nositel tradic lidových řemesel vyřezává významné osobnosti spjaté z historií i současností města. Výjimkou však není ani vzducholoď nebo transportní letoun Antonov.
„Do jakých rozměrů betlém jednou naroste, neví asi nikdo. Jediným omezujícím hlediskem je vstupní hala lanškrounského muzea,“ směje se řezbář Bedřich Šilar nad atypickým betlémem, který na postavách darovníků z lipového dřeva pracuje od roku 2000.
Od té doby betlém narostl do úctyhodných rozměrů. Délku má 5 metrů, šířku 2,5 metru a výšku 1,3 metru. A lze s jistotou tvrdit, že u těchto rozměrů dlouho nezůstane. Námětů na nové dáliny čili pozadí nebo osobnosti spjaté s Lanškrounem je stále dost.
Už dnes se u jesliček vedle sebe tisknou majitelé lanškrounského panství, Přemysl Otakar II., císař František Josef I., lékárník Christian Polykarp Erxleben, legendární brankář Bohumil Modrý, zpěvačka Lucie Bílá, farář Zbigniew Czendlik nebo vícebojař a olympijský vítěz v desetiboji Roman Šebrle.
„Lanškrounský betlém osobností lze přirovnat k živému organismu. Nejenže jsou postavy darovníků každý rok umístěny jinak, ale jejich počet se stále zvyšuje. Protože se jedná o ztvárnění skutečných osob, každá z nich přináší narozenému Ježíškovi jako dar předmět, který osobu charakterizuje nebo naznačuje její vztah k městu,“ řekl k originálnímu pojetí betléma odborný pracovník Městského muzea v Lanškrouně Jaroslav Čada.
Bedřich Šilar na figurách pro lanškrounský betlém nezačíná dělat dříve než v září, poté co dostane od muzea zadání na tvorbu dvou figur, které mají na výšku něco kolem 30 centimetrů.
Příbuzní dokážou upozornit i na pupek
„Vyřezávat začínám obvykle až na podzim, kdy už na člověka jde pravá zimní nálada. Lépe se mi dělají historické postavy, které si na svoji podobu nestěžují (smích). Dostat do dřeva portrét je hodně velký problém, zvlášť u takto malých figur. Nejhorší jsou na tvorbu žijící osobnosti, které se ve figurách hledají,“ říká k nelehké práci umělecký řezbář, který se betlémům věnuje takřka 40 let.
Ovšem i zpodobnění historických osobností může být ošemetné. To se ukázalo, když vyřezával ostrostřelce Josefa Eduarda Benoniho.
Bedřich Šilarse narodil 24. září 1959. Betlémy, plastiky světců, marionety, rámy obrazů a další dekorativní předměty vyřezává téměř 40 let. Vyučil se strojním zámečníkem a nejprve pracoval jako topenář. Do práce se dřevem ho zasvětil Václav Skalický z nedalekého Třešňovce. Ovšem už jeho předkové pracovali se dřevem, praděd vyráběl šindele na střechy, další předek vyřezával ze dřeva lžíce. Bedřich Šilar v posledních letech zasvěcuje do řemesla i svého syna, který je v posledních dvou letech spoluautorem nových figur. Betlémy, marionetami a plastikami je zastoupen v řadě muzeí, jeho výtvory putovaly například do Turecka, New Yorku, Hongkongu i na vánoční trhy do Německa. Pro Lanškroun vytváří od roku 2000 betlém, na jehož pozadí se v reliéfu nacházejí památky města. Kromě osobností jsou jeho součástí i muzikanti, řemeslníci a vesničané. Pro městské muzeum vytvořil i Svatou rodinu, masopustní klibny, velikonoční hrkač, perníkové formy a hračky. Když mu náhodou některé figury zbudou přes Vánoce doma, v okně rodinného domu v Lanškrouně každoročně vystavuje s obměnami osvětlený rodinný betlém. |
„Jelikož jsem neměl žádnou předlohu, představil jsem si ho jako pána s flintou a větším pupkem. Po nějakém čase se na něj přišli podívat jeho potomci a řekli: To byl náš děda. Ale on byl takový štíhlý,“ směje se Šilar.
Ne vždy je řezbáři a muzejníkům do smíchu. Třeba loni mezi osobnosti zařadili divadelní a filmovou herečku Annu Letenskou, z jejíhož životního osudu mrazí i dnes.
„Po angažmá v několika divadlech nastoupila v roce 1939 do vinohradského divadla, kde byla hodnocena jako nejvýraznější herečka komických rolí. Za pomoc lékaři, který ošetřil po atentátu na Reinharda Heydricha zraněného parašutistu Jana Kubiše, byla Letenská i se svým manželem zatčena. Bylo jí však umožněno dohrát v roztočených filmech. Po poslední klapce filmu Přijdu hned byla Anna Letenská převezena do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 popravena,“ ukázal Čada na precizně vyřezanou postavu ženy s maskou v ruce.
A jakou má spojitost s Lanškrounem? Jméno herečky si dal do názvu na její památku lanškrounský Spolek divadelních ochotníků, který herečce 28. října 1948, ve vestibulu divadla Beseda, odhalil bronzovou bustu.
Letos se betlém rozrostl o další dvě figury – puškaře Jáchyma Čermáka z významného rodu puškařů a o teoretičku umění Jitku Boučkovou, která s muzeem dlouhodobě spolupracuje a letos se dožila úctyhodného věku 101 let.
Originální byl pro řezbáře i rok 2020, kdy betlém rozšířil o transportní letoun Antonov AN-124 Ruslan, přivážející během pandemie ochranné prostředky z Číny. Jelikož největší sériově vyráběné nákladní letadlo přistávalo v Pardubicích, řada obyvatel Lanškrouna si při jeho nízkém přeletu nad městem vzpomíná na jeho úctyhodnou velikost. Nad betlémem se nevznáší jen tento létající obr. Zvěčněna je i vzducholoď Italia, která mířila nad severní pól.
Lanškrounský betlém osobností bude ve vestibulu muzea k vidění od 24. do 30. prosince od 13 do 17 hodin, po Novém roce až do 15. ledna spolu s výstavou Svět skřítků a trpaslíků.
