Vedení společnosti Teplo Zlín už dříve avizovalo, že lidi razantní zdražování nepotká, neboť ve Zlíně se tepelná energie vyrábí spalováním českého uhlí a biomasy. Nikoliv plynem, jehož cena během letoška závratně stoupla.
„Přesto se, především s ohledem na růst prakticky všech výrobních nákladů a klesající trend dodávaného množství tepelné energie, nevyhneme zvýšení předběžných cen tepla na rok 2023. Nikoli však o stovky procent, ale mírně nad očekávanou míru inflace za rok 2022,“ přiblížil obchodní náměstek společnosti Teplo Zlín Jaroslav Kovařík.
Nižší předběžná cena tepla pro příští rok je ve Zlíně zhruba 910 korun za gigajoule včetně DPH, vyšší předběžná cena tepla je 966 korun. Letos stál gigajoule z primární sítě 747 korun, ze sekundární sítě 792 korun.
„Ze strany našeho dominantního dodavatele tepla, společnosti Teplárna Zlín, došlo pro rok 2023 k navýšení předběžné ceny námi nakupovaného tepla o 24 procent,“ zmínil Kovařík.
Teplo Zlín zásobuje přibližně 16 tisíc domácností, pro něž jde o další nárůst nákladů na život. Ve Zlíně už dříve rozhodli o tom, že se voda zdraží o téměř 24 procent, takže kubík bude stát 117 korun. Poplatek za svoz odpadu půjde nahoru o třetinu z 600 na 900 korun.
„Samozřejmě, že to je pro občany zatížení. Neděláme to rádi,“ konstatoval zlínský primátor Jiří Korec. „Na druhou stranu jsou to společnosti, které musejí fungovat hospodárně. Snažíme se na ně z pozice města vytvářet tlak, aby hledaly rezervy ve svých provozech a co nejméně zdražovaly základní potřeby pro občany. Voda se zdražila o něco málo více než v okolí, ale zase teplo jsme zdražili méně. Myslím si, že jsme na tom relativně dobře.“
Upozornil na to, že některá města zdražovala teplo o více než sto procent, což se týká například Brna. Za gigajoule tam obyvatelé nově zaplatí 1 672 korun s daní, dosud to bylo 784 korun. Navýšení je o 888 korun. To znamená, že průměrná domácnost by měla zaplatit o zhruba 1 500 korun měsíčně více.
Vsetín nemá na provoz teplárny vliv
Také ve Zlínském kraji ovšem teplo podražilo i více, například ve Vsetíně o 60 procent. Gigajoule tam bude stát 1 341 korun. Domácnost zaplatí o 850 korun měsíčně více. Důvodem těchto výraznějších navýšení cen je, že se teplo vyrábí z plynu.
„Je to nepříjemná věc. Pevně věřím, že to nebude dlouhodobá záležitost,“ reagoval na cenu tepla ve Vsetíně starosta Jiří Čunek. „Bohužel teplárna je soukromý podnik, který platí standardní ceny za plyn. Město na ni nemá žádné páky. Uvidíme, jak se koho dotkne zastropování,“ zmínil.
Ve městě dodává teplo společnost Zásobování teplem Vsetín, kterou vlastní němečtí majitelé. V Uherském Hradišti dodává teplo firma CTZ, v níž má podíl i město a která používá v centrální teplárně v Mařaticích jako výrobní surovinu uhlí. Proto navyšuje ceny jen o zhruba 14 procent.
V praxi to znamená, že za gigajoule zaplatí lidé 796 korun a 40 haléřů. Pro běžnou domácnost to je navýšení o necelé dvě stovky měsíčně.
V Rožnově ceny skokově vzrostly, teď klesnou
V Kroměříži není velký centrální dodavatel tepla a obyvatelé činžovních domů využívají lokální kotelny. Ve Zlínském kraji jsou však i města, jejichž obyvatelé zaplatí díky zastropování příští rok méně než letos. Týká se to například Rožnova pod Radhoštěm, kde se ceny výrazně zvýšily v posledním letošním čtvrtletí. A to na 2 717 korun.
„Cena tepelné energie byla výrazně ovlivněna nárůstem ceny zemního plynu. Od 1. ledna 2023 však dojde k zastropování cen zemního plynu,“ sdělila mluvčí rožnovské radnice Petra Graclíková.
Společnost Energoaqua by tak měla podle předběžné kalkulace lidem účtovat 1 452 korun za gigajoule. Obyvatelé Valašského Meziříčí mají příští rok zaplatit za gigajoule 1 480 korun. Teplo tam dodává městská firma CZT, která měla podle starosty Roberta Stržínka nastavený prakticky nulový zisk.
„To nyní znamená, že ve vyúčtování roku 2022 počítáme s přeplatky záloh, které by se měly v případě jednotlivých domácností pohybovat mezi 1 000 až 4 000 korun podle jejich odběru tepla,“ uvedl Stržínek.
