Neipyijto - Vojenský soud v Barmě dnes uložil opoziční vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij dalších sedm let vězení za korupci. Celkově má nositelka Nobelovy ceny za mír ve vězení strávit 33 let, píše agentura AFP. Su Ťij se stala terčem série obvinění poté, co barmská armáda v loňském roce uskutečnila v zemi puč. Podle opozice jsou obvinění proti Su Ťij politicky motivovaná. Dnešní verdikt odsoudily Spojené státy a EU.
Vojenský soud uznal Su Ťij vinnou v pěti bodech obžaloby z korupce, sdělily nejmenované zdroje zahraničním tiskovým agenturám. Soudy se Su Ťij se konají bez přítomnosti veřejnosti a mluvit o nich nesmějí ani její obhájci. Od vojenského převratu z února loňského roku v zemi neplatí zásady právního státu a podle kritiků je rozhodování soudů motivované politicky.
V předchozích procesech týkajících se obvinění z korupce a dalších trestných činů soudy uložily 77leté Su Ťij 26 let vězení - mimo jiné za nelegální dovoz a držení vysílaček, porušení koronavirových opatření, porušení státního tajemství, rozvratnou činnost a volební podvod.
Ve všech procesech, kterým Su Ťij čelí, političce hrozí až 120 let vězení. Podle agentury AP v zahraničí převažuje názor, že procesy mají zabránit, aby se Su Ťij vrátila do politiky.
Výzvu k propuštění Su Ťij dnes spolu s kritikou rozsudku zopakovaly Spojené státy. "Konečný rozsudek barmského vojenského režimu nad Do Aun Schan Su Ťij je urážkou spravedlnosti a právního státu," uvedl dnes mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Podobně se vyjádřila i mluvčí Evropské komise, podle které je verdikt dokladem "rozkladu demokracie a právního státu" v Barmě. Soudní řízení vedená proti političce označila za sérii politických procesů, jejichž cílem je pokus "demokraticky zvolené vůdce vyloučit z politického života".
Su Ťijina Národní liga pro demokracii (NLD) vyhrála s převahou volby v Barmě v listopadu 2020. V únoru 2021 pak těsně předtím, než mohla vláda zahájit druhý pětiletý mandát, následoval vojenský puč. Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; nezávislí pozorovatelé to ale nepotvrdili. Krok vojáků vyvolal masové demonstrace, které armáda krvavě potlačila. Podle informací agentury AFP bylo v zemi zabito přes 2000 lidí.
Po převratu byla Su Ťij zatčena. Nejprve byla držena v domácím vězení, poté strávila několik měsíců na tajném místě v metropoli Neipyijtu a nakonec byla letos v červnu převezena do místní věznice.
