Zkoumání dolů i měření otřesů při koncertu. Školáci si tříbí vědecké dovednosti

  10:16
Odhalit tajemství, která se ukrývají pod zemským povrchem, rozšířit si zeměpisné a přírodovědné znalosti o regionu, naučit se využívat nejrůznější přístroje či moderní technologie a ještě si zlepšovat fyzickou kondici. Takové možnosti mají žáci Základní školy Skalná, kteří se zapojili do činnosti školního Geofyzikálního centra.

Milan Brož z geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR měří společně s dětmi ze školy ve Skalné seismickou aktivitu Císařského pramene v přírodní rezervaci Soos. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Centrum vzniklo ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem Akademie věd České republiky a vloni se přejmenovalo na Geofyzikální dovednosti.

„Společně poznáváme místa, která jsou geologicky významným prvkem k naší krajině. Při exkurzích se dostáváme za hranice kraje, ale i za hranice republiky,“ nastínil pedagog Milan Turek, který má ve škole projekt na starosti.

Podle jeho slov se děti vydaly například do středověkého důlního díla ve Fichtelbergu, navštívily německé město Windischeschenbach, v jehož blízkosti se nachází přes devět kilometrů hluboký kontinentální vrt.

„Tam jsme si prohlédli vrtnou soustavu a zjistili důvod, proč se tu vlastně vrtá. Je tam i krásné geologické muzeum. Poté jsme se přesunuli do Parksteinu, který leží na úpatí stejnojmenného čedičového kuželu sopečného původu. Je to taková obdoba naší Komorní hůrky a i tady mají geologické muzeum. Vyšlápli jsme si i na samotnou sopku, kde jsou proražené štoly, podobně jako nyní na Komorní hůrce. Tady jsou ale zprůchodněné až k sopečnému komínu, kde je jasně vidět ztuhlá láva ve formě čediče,“ uvedl Turek.

Výkon bubeníků měřily seismografy

Poznamenal, že se dostali i na místa, kam člověk běžně nemá přístup. „Například jsme si mohli prohlédnout přísně střežený strategický objekt, zásobník plynu u Příbrami,“ popsal Milan Turek, který jakožto učitel zeměpisu a přírodopisu využívá poznatky z výprav při výuce. Žáci se je učí uplatnit v nejrůznějších prezentacích a projektech, pracují rovněž s přístroji.

„Například nedávno jsme obdrželi od geofyzikálního ústavu seismografy a při školním koncertu bubeníků jsme hned měřili otřesy, které hudba způsobuje. Naši žáci také vytvořili prezentace, jejichž prostřednictvím představili nejzajímavější místa kraje,“ řekl Turek.

Ve Skalné se lidé dozvědí vše o zemětřesení. Mohou si ho i poslechnout

Podle seismologa Milana Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, který se v projektu angažuje, jsou žákovské práce Magická místa Karlovarského kraje originální právě tím, že předkládají divákovi zajímavosti regionu z pohledu dětí.

„Nejlepší prezentace budou umístěny na weby školy a města Skalná. Ukážeme je také v dubnu na Geofyzikálním ústavu při oslavách Dne Země a na tradiční konferenci, která se ve Skalné uskuteční v říjnu,“ doplnil Brož.