Jerevan - Arménie letos nebude na svém území hostit vojenské cvičení armád zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kterou vede Rusko. Podle agentur to prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan. Odráží to rostoucí napětí mezi Jerevanem a Moskvou, poznamenala agentura AP. Pašinjan opakovaně kritizoval ruské mírové síly za to, že nedokázaly zajistit průjezd Lačinským koridorem spojujícím Arménii a Náhorní Karabach, který blokují Ázerbájdžánci.
"Arménský ministr obrany informoval společný štáb ODKB, že za současné situace považujeme za nerozumné pořádat cvičení ODKB na území Arménie. Přinejmenším letos se taková cvičení v Arménii konat nebudou," uvedl šéf arménské vlády. ODKB je Ruskem vedená vojenská aliance několika bývalých sovětských republik, která má být protiváhou NATO. Jejími členy jsou vedle Ruska a Arménie také Kazachstán, Bělorusko, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Pašinjan už loni v listopadu odmítl podepsat společné prohlášení ze summitu ODKB. Vyjádřil tehdy frustraci nad tím, že se mu nedostalo odpovědi na jeho formální žádost, aby ODKB zasáhla ve prospěch Arménie poté, co se jeho země v září stala terčem nového útoku z Ázerbájdžánu. Arménie a Ázerbájdžán jsou už tři desetiletí v přerušovaném konfliktu o Náhorní Karabach.
Náhorní Karabach ovládli na přelomu 80. a 90. let arménští separatisté. Další z kol otevřeného konfliktu mezi oběma znesvářenými stranami vypuklo v roce 2020. Během šestitýdenní války Arménie utrpěla porážku a územní ztráty, byť si podržela kontrolu nad většinou enklávy. Na základě dohody o příměří, kterou zprostředkovala Moskva, zamířily do regionu ruské mírové jednotky. A zatímco Moskva je považovaná za spojence Arménie, Baku se spoléhá na podporu Turecka.
Pašinjan podle agentury AFP naznačil, že Rusko jeho zemi zklamalo. "Arménie očekávala od svých ruských a dalších partnerů v oblasti bezpečnosti konkrétní kroky," řekl premiér, jenž také opakovaně obvinil ruské mírové síly, že nedokáží ochránit Armény v Karabachu. Ázerbájdžánci od prosince blokují Lačinský koridor, klíčovou trasu spojující Arménii s Karabachem, což způsobuje v regionu nedostatek potravin, léků a pohonných hmot.
Arménské úřady označily blokádu za součást snah Baku rozšířit kontrolu nad regionem a vyzvaly ruské mírové síly, aby cestu odblokovaly. Moskva se tak podle AP ocitla v ošidné situaci. Kromě spojenectví s Jerevanem se zároveň snaží udržovat dobré vztahy s Baku. Kromě toho, západní sankce kvůli ruské invazi na Ukrajinu způsobily, že Moskva je stále více závislá na Turecku. Zároveň se soustředí na svou invazi na Ukrajině a v případě Lačinského koridoru zaujala vyčkávací postoj, podotkla AP.
"Ruská vojenská přítomnost v Arménii nejenže nezaručuje její bezpečnost, ale bezpečnostní hrozby zvyšuje," řekl Pašinjan. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes novinářům řekl, Moskva požádá Jerevan o vysvětlení takového postoje. "V každém případě je Arménie naším blízkým spojencem a budeme pokračovat v dialogu," řekl novinářům.
Pašinjan podle agentury Interfax nevyloučil, že v budoucnu Jerevan požádá Radu bezpečnosti OSN o vyslání mírových sil. "Pokud Rusko nedokáže zajistit bezpečnost obyvatel Náhorního Karabachu, bude možné požádat RB OSN o vyslání dalších mnohonárodních mírových sil," řekl Pašinjan, podle něhož bude něco takového možné po roce 2025, kdy vyprší mandát ruskému mírovému kontingentu.
